91 000 brutálních útoků na české účty! Banky ukázaly neprůstřelný způsob, jak během pár vteřin odhalit falešného bankéře

Představte si situaci: zazvoní telefon, na displeji svítí číslo klientské linky vaší banky, hlas na druhé straně zná vaše jméno a mluví přesně tak, jak byste čekali od bankéře. Jenže ten hlas patří podvodníkovi, který si číslo jednoduše podvrhl. Říká se tomu spoofing a Český telekomunikační úřad kvůli němu od poloviny roku 2024 blokuje miliony podezřelých hovorů měsíčně. Přesto problém nezmizí. Podle dat České bankovní asociace čelili klienti bank v roce 2025 téměř 91 tisícům útoků s celkovou škodou přes dvě miliardy korun. Průměrná ztráta na jednom případu? Necelých 23 500 Kč. A jen za první čtvrtletí 2026 se podvodníci pokusili odcizit přes čtyři miliardy. Proto banky sáhly k řešení, které obchází telefonní síť úplně.

Čtyřmístný kód v George, jméno bankéře v KB+

Česká spořitelna zavedla v aplikaci George mechanismus, který funguje jako druhý, nezávislý kanál. Když vám zavolá někdo, kdo tvrdí, že je bankéř spořitelny, požádáte ho, aby vám poslal ověřovací požadavek do George. V aplikaci se zobrazí čtyřmístný kód. Řeknete volajícímu, ať vám ten kód přečte nahlas. Souhlasí? Potvrdíte v aplikaci a pokračujete v hovoru. Nesouhlasí nebo se nic nezobrazí? Zavěsíte.

Komerční banka to řeší podobně, ale s jiným vizuálem. V aplikaci KB+ nebo v samostatném KB Klíči se po žádosti o ověření objeví jméno konkrétního bankéře a komunikační kód. Bankéř musí totéž říct do telefonu. KB jde ještě dál a výslovně uvádí: pokud se po žádosti o ověření v aplikaci nic nezobrazí, volá podvodník. Tečka.

George navíc umí i opačný směr: když voláte bance vy, v aplikaci se zobrazí jméno, příjmení a telefonní číslo bankéře, se kterým právě mluvíte.

Každá banka jinak, princip stejný

Ne všechny banky na trhu zvolily identický model. Přehled toho, co jsme dohledali z veřejných zdrojů jednotlivých bank:

• Raiffeisenbank – ověření hovoru přes aplikaci zavedla už v září 2023. Banka uvádí, že jiný způsob ověření identity volajícího bankéře než přes vlastní aplikaci neumožňuje.
• MONETA Money Bank – místo ověření identity volajícího sází na krizovou brzdu. Takzvaný „kill button“ ve Smart Bance jedním kliknutím zablokuje všechny přístupy i platební karty. Je to záchranná brzda, ne prevence.
• Air Bank – ve veřejně dostupných materiálech stejnou funkci ověření volajícího nenabízí. Doporučuje jednoduchý postup: při jakékoli pochybnosti zavěsit a zavolat do banky sám přes oficiální číslo.

Společný jmenovatel? Žádná z bank už neříká „poznáte nás podle čísla na displeji“. Éra důvěry v Caller ID skončila.

Proč operátoři spoofing prostě nezastaví

Logická otázka. ČTÚ od 1. července 2024 nařídil blokaci podezřelých volání na mezinárodních propojovacích bodech a zpřísnil pravidla pro to, jaká čísla smí operátoři vkládat do signalizace. Výsledek je měřitelný: miliony zablokovaných hovorů měsíčně, pokles počtu podvodů. Jenže sám úřad přiznává dva limity: identifikace volajícího se někdy mění i legitimně (přesměrování, virtuální ústředny) a operátoři mají velmi omezené možnosti ověřit, zda parametr předávaný mezi sítěmi není podvržený. Proto ČTÚ mluví o výrazném omezení, ne o vymýcení. Bankovní ověření v aplikaci je další vrstva obrany, ne náhrada té telekomunikační.

Co udělat, když právě teď zvoní telefon

Neřešte, jaké číslo svítí na displeji. Otevřete bankovní aplikaci a požádejte volajícího o ověření přes ni. Pokud vaše banka tuto funkci nabízí a v aplikaci se nic neobjeví, zavěste. Pokud ji nenabízí, zavěste taky a zavolejte do banky sami přes číslo z oficiálního webu, ne z historie hovorů.

A kdybyste už citlivé údaje sdělili? ČNB radí jednat okamžitě: kontaktovat banku, zablokovat internetové bankovnictví i karty a volat policii. Zákon o platebním styku sice ukládá bance uvést účet do původního stavu u neautorizované transakce, ale pokud jste platbu pod nátlakem sami potvrdili, automatický nárok na náhradu nemáte.

Skutečná změna není technická. Je mentální. Důvěra v hovor se přesouvá z ucha do obrazovky, kterou kontroluje banka, a kterou podvodník na druhém konci linky nevidí.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec