Ani pokuta 100 tisíc Kč je neodradí. Neznámí „darebáci“ krouží s drony nad zahradami Čechů a nahlíží do oken

V Nemanicích na Českobudějovicku se loni v září stmívalo, když nad střechami rodinných domů začal kroužit dron. Lidé volali policii, hlídky vyjely na místo a po operátorovi pátraly několik hodin. Marně. Pilot zůstal neznámý, žádná pokuta, žádný postih. Zákon přitom umožňuje uložit za vybrané přestupky v provozu bezpilotních letadel sankci až 100 000 Kč, jenže jen tomu, koho se podaří ztotožnit. V tom vězí celý paradox: sazba existuje, ale v praxi darebáky s drony prostě nepostihne, protože je nikdo nedopadne. Podobné stížnosti přichází i z Brna-Černovic, z pražského Jižního Města i ze slovenských Lazan. Drony se vznáší ve výšce oken, setrvávají u fasád a obyvatelé mají pocit, že je někdo sleduje. Nejde o jeden izolovaný incident, ale o opakující se vzorec ve více městech a státech.

Kde všude drony obtěžují a co přesně dělají

Nejpodrobněji zdokumentovaný je případ z Nemanic a sousedního Hosína u Českých Budějovic. Mluvčí jihočeské policie Jiří Matzner pro Novinky.cz potvrdil zářijový zásah i neúspěšné pátrání. Místní na sociálních sítích přitom tvrdí, že se večerní lety opakují už zhruba rok.

V Brně-Černovicích, v blízkosti letiště Tuřany, popsali obyvatelé ulic Slámova, Spáčilova, Turgeněvova a Blatouchová pravidelné noční kroužení dronů nad vnitrobloky. Jedna z výpovědí zachycených Brněnským deníkem popisuje situaci, kdy dron setrval ve výšce vyššího patra a žena měla pocit, že ji někdo sleduje po sprše.

Na pražském Jižním Městě zase TN.cz v srpnu 2024 informovalo o dronu, který se opakovaně přibližoval k oknům bytových domů. V jednom případě obyvatelé tvrdili, že stroj otevřeným oknem vlétl přímo do bytu. Problém se tedy netýká jen rodinných domů se zahradami, ale zasahuje i panelovou zástavbu.

Ze Slovenska je veřejně známý případ Zuzany Cachovanové z Lazan, která pro portál My SME popsala opakované přelety cizího dronu nad zahradou, a to i v momentech, kdy se venku koupaly její děti. Přímý policejní výstup k tomuto případu se ale nepodařilo dohledat.

Pokuta existuje, ale dopadení pilota je jiná disciplína

Pokuta 100 tisíc Kč vychází z § 92c zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. Nejde o samostatnou sazbu za šmírování sousedů, ale o horní hranici pro vybrané přestupky na úseku bezpilotních systémů. Patří sem mimo jiné:

• řízení dronu bez potřebné způsobilosti
• porušení pravidel užívání vzdušného prostoru
• provoz bez registrace provozovatele
• chybějící registrační číslo na dronu

Samotné špehování skrz okno zákon takto nepojmenovává. V praxi se takový let může opírat hlavně o porušení leteckých pravidel, například o nedodržení podmínek pro let nad nezapojenými osobami, tedy lidmi na zahradě, na ulici nebo v parku, kteří s letem nesouhlasili. Případný zásah do soukromí pak řeší další právní předpisy.

Jenže to všechno předpokládá jednu věc: že policie pilota najde. A právě tady systém naráží. Policie ČR na svém webu uvádí, že operátory umí monitorovat a lokalizovat, ale zároveň sama popisuje stovky neschválených letů; v jednom méně exponovaném měsíci jich evidovala přes 800. Jen část případů končí správním oznámením Úřadu pro civilní letectví. Večerní krátký let nad zástavbou dává pilotovi zásadní výhodu: než dorazí hlídka, dron je pryč a operátor také.

Dronů čím dál víc a je to problém

Drony jsou dnes dostupné už za několik tisíc korun a jejich prodeje rostou. Úřad pro civilní letectví vyžaduje registraci provozovatele i pilota; každý, kdo létá s dronem vybaveným kamerou, se musí registrovat a stroj označit registračním číslem. Pilot navíc musí složit online test. Jenže část lidí tyto povinnosti ignoruje. Létají bez oprávnění, bez registrace i bez označení. A právě u nich je šance na identifikaci nejnižší.

Systém vzdálené elektronické identifikace, který by teoreticky umožnil dron „přečíst“ na dálku, funguje jen u strojů, které jsou touto technologií vybaveny. Nejde tedy o automaticky čitelný štítek na každém dronu v provozu.

Od září 2025 funguje oficiální digitální mapa DroneMap, kde si kdokoli ověří, zda je let v daném místě přípustný a za jakých podmínek. Pro obyvatele je to praktický nástroj: pokud dron kroužící nad jejich zahradou operuje v zóně, kde je let zakázaný nebo podmíněný povolením, mají v ruce konkrétní argument pro policii.

Co dělat, když vám dron létá u oken

Pokud se ocitnete v situaci, kdy cizí dron opakovaně krouží nad vaším pozemkem nebo se vznáší u oken, klíčové je jednat rychle a správně:

• Okamžitě volejte 158. Čím dřív policie dorazí, tím vyšší je šance, že pilot bude ještě v dosahu.
• Dron nesestřelujte. Fyzické poškození cizího majetku by vás mohlo dostat do vlastního právního problému.
• Dokumentujte situaci. Video nebo fotografie dronu, přesný čas, směr příletu a odletu i případné místo startu či přistání policii pomohou zúžit okruh pátrání.
• Ověřte si zónu v aplikaci DroneMap. Pokud je let v místě zakázaný, máte silnější argument.
• Sežeňte svědky. Výpověď souseda, který viděl totéž, zvyšuje váhu oznámení.

Motiv pilotů v žádném z doložených případů prokázaný nebyl. Mezi obyvateli kolují tři hlavní hypotézy: voyeurismus, tipování objektů před vloupáním a prosté bezohledné „hraní si“ bez respektu k pravidlům. Bez dopadení konkrétního člověka ale zůstávají všechny tři jen spekulací.

Problém není v zákoně, ale v terénu

Česká legislativa na papíře vypadá dostatečně. Pokuty existují, registrace je povinná, zeměpisné zóny jsou rozkreslené přehledněji než kdy dřív. Skutečný problém je jinde – v propasti mezi paragrafem a večerním nebem nad zahradou, kde dron zmizí dřív, než stihne dorazit hlídka. Dokud bude pravděpodobnost dopadení tak nízká, zůstane stotisícová pokuta pro anonymní piloty jen číslem na papíře.

Zdroj: Mobify.cz - Váš párťák ve světě elektroniky

Autor: Petr Sedmík