Ani tepelné čerpadlo, ani kotel na dřevo. Češi nejčastěji volí úplně jiný způsob vytápění

Poslední dobou slýcháme o masivním nástupu tepelných čerpadel a návratu k vytápění dřevem. Mohlo by se proto zdát, že právě tyto technologie dnes českým domácnostem dominují. Skutečnost je ovšem jiná. Ani jeden ze zmíněných způsobů vytápění není v Česku nejrozšířenější. Hlavní roli hraje úplně jiný systém.

Čím Češi rádi topí?

Podle Českého statistického úřadu je zemní plyn hlavním zdrojem energie pro vytápění u zhruba 37 % obydlených domácností. Těsně za ním byla kategorie „kotelna mimo dům“, která připadala na přibližně 36 % bytů. Tato čísla ale není možné jednoduše chápat jako dva samostatné druhy paliva. Kotelna mimo dům totiž označuje způsob, jakým se teplo do bytu dostává, nikoli palivo, ze kterého bylo vyrobeno. Centrální zdroj může využívat například plyn, uhlí nebo biomasu. Část domácností tak může být vytápěna plynem, přestože vlastní plynový kotel vůbec nemá. Celkový podíl domácností vytápěných plynem tedy bude ještě vyšší než 37 %

Pohodlí na pouhé otočení

Obliba plynu nevznikla náhodou a opírá se o maximální uživatelský komfort. Majitelé domů nemusí řešit namáhavé přikládání, chystat prostor pro skladování dřeva ani pravidelně vynášet špinavý popel. Provoz celého systému běží plně automaticky a kotel rychle reaguje na aktuální potřeby. Oproti lidem s dálkovým vytápěním získáváte s vlastním zařízením větší nezávislost na velké centrální teplárně. Sami řídíte, kdy topná sezona začne, kolik stupňů doma udržíte a částečně tedy i to, kolik za topnou sezónu utratíte. Ve prospěch hraje i příznivá pořizovací cena, které nemůže například tepelné čerpadlo konkurovat. Vytápění plynem tak v sobě skloubí pohodlí a relativně nízké pořizovací a provozní náklady.

Skutečná cena za kilowatthodinu

Při plánování rodinného rozpočtu nestačí sledovat ceníkové částky za odebrané kubíky. Přesnější je přepočítat si celkové náklady na jednu kilowatthodinu skutečně dodaného tepla. Myslete na to, že celkový účet se liší podle konkrétního dodavatele. Samotná nákupní cena paliva navíc tvoří pouze začátek rovnice, klíčovým parametrem je totiž reálná účinnost vašeho zdroje. Zatímco starý běžný kotel velkou část zaplacené energie vyhodí komínem, moderní technologie dokážou plyn využít velmi efektivně. Pro domácnost vytápějící plynem vychází v roce 2026 konečná cena včetně komodity, distribuce, regulovaných poplatků, DPH a rozpočítaných stálých plateb zhruba na 2,3 až 2,7 Kč za 1 kWh. Záleží pochopitelně na konkrétním dodavateli.

Fyzikální trik s účinností

U nových plynových kotlů dnes představují standard kondenzační kotle. Nefungují úplně stejně jako starší atmosféričtí předchůdci. Moderní stroje umí z paliva dostat velké množství energie, jelikož dokážou využít také teplo obsažené ve vodní páře odcházejících spalin. Právě díky tomuto technologickému vylepšení se můžete v katalozích setkat s deklarovanou účinností přesahující sto procent. Neznamená to samozřejmě, že by kotel popřel přírodní zákony a vyrobil více energie, než kolik dodané palivo obsahuje. Tento matoucí údaj vzniká čistě výpočtem vůči starší výhřevnosti, která s energií skrytou v páře vůbec nepočítala. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto ve svých energetických výpočtech pracuje u moderního kondenzačního spotřebiče se střízlivější účinností zdroje na úrovni devadesáti osmi procent. I toto číslo je však více než slušné.