Černé skvrny na rajčatech nejsou plíseň. Rostlinám chybí jedna živina a bez ní ztratíte polovinu úrody ještě na keři

Pokud pěstujete rajčata, očekávání jistě vrcholí a už se těšíte na sklizeň prvních domácích plodů, které jsou chuťově bezkonkurenční. Může se ale dostavit zklamání v podobě hniloby, již poznáte podle černých skvrn na spodní straně. Není důvod panikařit, úroda se pořád dá zachránit. Je ale nutné zasáhnout co možná nejrychleji. Důvodem této hniloby je nedostatek vápníku, který je pro tvorbu plodů naprosto stěžejní. Nejlepší bude, pokud zasáhnete včas – už teď můžete například podle webu iReceptář použít vaječné skořápky nebo dusičnan vápenatý.

Dodání vápníku úrodu zachrání

I když už naleznete nějaký ten plod, který jeví známky hniloby, nic není ztraceno. Hniloba se nepřenáší z rostliny na rostlinu, i když je možné, že budou napadeny všechny rostliny, a to z jednoho prostého důvodu. Všechny mají stejné podmínky, je-li tedy některý ze základních předpokladů nedodržen, hniloba pravděpodobně čeká i ostatní již rostoucí plody. Zde je tedy na místě přejít k aplikaci vápníku. V průběhu zrání je také dobré hnojit popelem, a podpořit tak zrání i výslednou chuť a chránit rostliny před škůdci.

Ač jsou na trhu dostupné přípravky přímo na hnilobu, je lepší zvolit přírodní způsob dodání vápníku. Vzhledem k faktu, že se rajčata chystáte konzumovat, je rozhodně vhodnější zvolit šetrnou cestu. Velmi vysoký obsah vápníku mají vaječné skořápky, které stačí nechat proschnout, nadrtit je a rozprostřít okolo rostlin rajčat. Stejně dobře ale funguje vápno či sádra, jež můžete zapracovat do půdy a vápník se bude uvolňovat postupně. A hodí se i dusičnan vápenatý v množství cca jedné lžíce na rostlinu.

Připravte si postřik obsahující spoustu vápníku

Postřik má jednu velkou výhodu. Nejenže se s ním dobře pracuje, díky aplikaci na listy ale můžete mít jistotu, že si rostlina vezme opravdu maximum cenného minerálu, jak uvádí web CommonSenseHome. Tento roztok aplikujte ve večerních hodinách, kdy už nehrozí vysoké teploty a rychlé odpařování tekutiny, a opakujte ho každých 10 dnů, pokud je to nutné.

zdroj: Unsplash Zdroj fotografie: Pixabay

Na přípravu postřiku si připravte 1 litr teplé vody a dobře v něm promíchejte 10 gramů dusičnanu vápenatého, který je též známý pod názvem norský, či vápenatý ledek. Roztok naneste na celou rostlinu pomocí rozprašovače. A jako další sázku na jistotu doporučují Chalupáři-Zahrádkáři hnůj. A je to i můj favorit, a to nejlépe ten fermentovaný – rajčata i papriky ho milují.

Zdroj: Chalupáři-Zahrádkáři

Autor: Redakce Chalupáři-Zahrádkáři