Češi přestávají sázet smrkové ploty. Nahrazuje je keř, který kvete 3x ročně

Hustá řada jehličnanů bývala na nových zahradách skoro povinnost. Kdo potřeboval zaclonit pohledy od sousedů, zasadil smrky nebo túje a měl na roky pokoj. Suchá léta ale téhle klasice pořádně podrazila nohy. Jehličnaté ploty odspodu žloutnou, dělají se v nich holá okna a spousta zahrádkářů dnes vyhlíží náhradu, která bude na pohled veselejší. Nejčastěji sázejí na kvetoucí keř, který se přes rok pořád proměňuje a rozzáří se hned několikrát za sezonu.

Keř, který rozkvete několikrát za léto

Tou hvězdou je tavolník japonský. Jde o nízký hustý keřík, který podle odrůdy vyroste zhruba do 40 až 150 centimetrů, takže se hodí i tam, kde na velký plot není místo. Kvete drobnými květy v odstínech od světle růžové po sytě karmínovou a při rašení se listy zbarvují dočervena.

Hlavní kouzlo je ale v tom, že kvetení se dá roztáhnout na celé léto. Tavolník naskočí s prvními květy zhruba v červnu. Když pak průběžně odstřiháváte odkvetlé části, keř zakládá nová poupata a rozkvétá v dalších vlnách klidně až do září. Místo jednoho krátkého rozkvetení tak přes sezonu dostanete dvě až tři vlny květů. A protože kvete na letošních výhonech, prospěje mu i seřezání brzy na jaře.

Přečtěte si také: Tuhle věc kupovaly naše babičky za pár set Kčs. Dnes se lidem válí v šuplíku a netuší, že se dá prodat i za 25 000 Kč

Proč smrkové a jehličnaté ploty v suchu odcházejí

Nejvíc se slabiny sevřené jehličnaté stěny ukážou během suchých sezon. Smrky i túje koření mělce a k životu spotřebují spoustu vláhy. Jakmile přijde delší vedro a zálivka vázne, začnou odspodu rezavět a prosychat. V zemi se navíc chovají jako nenasytný knot a berou vodu i rostlinám, které rostou poblíž.

Zásadní potíž je, že staré dřevo jehličnanů už nové výhony obvykle nenažene. Když se v plotě jednou udělá prázdné okno, samo se nezacelí a opakované stříhání ho jen dočasně schová. Mezera tak většinou zůstane natrvalo.

Přidává se k tomu ještě jedno riziko. Když je celá hradba z jediného druhu, stačí jeden nemocný keř nebo nálet škůdců a nákaza se bleskově rozběhne na okolní rostliny. U smrků je klasickým strašákem kůrovec, který se v oslabeném porostu množí obzvlášť ochotně.

Přečtěte si také: Projděte si doma šuplíky po babičce. Pokud tam najdete tuhle maličkost, sběratelé vám dají i 60 000 Kč

Jeden druh nestačí, sází se pruh z více rostlin

Řešení, po kterém zahradníci sahají místo souvislé zelené zdi, vypadá úplně jinak. Je to smíšená výsadba poskládaná do několika výškových pater na proužku širokém zhruba jeden až dva metry. Vpředu nižší rostliny, vzadu ty vzrostlejší, aby se navzájem nepřerůstaly. Taková clona pohledy z ulice spolehlivě zastře, a přesto nepůsobí jako neprodyšná bariéra.

Kostru pásu drží obvykle okrasné trávy, které mu dodají lehkost a pohyb ve větru. Mezi ně se pak vsazují kvetoucí keře podle toho, kolik má dané místo slunce. Vedle tavolníku se osvědčí třeba pustoryl, kterému se lidově říká jasmín, dále vajgélie, zlatice nebo kalina. Na výsluní si poradí i levandule, do stinnějšího kouta se hodí velkokvětá hortenzie. Zahrada díky téhle pestrosti nezůstává celý rok stejná:

• na jaře táhnou oči rozkvetlé keře;
• v létě přebírají scénu traviny;
• s podzimem se rozhoří listí a dozrají bobule, které si oblíbí ptáci.

Míň práce s nůžkami a levnější pořízení

Přečtěte si také: Windows 10 skončily. Kdo neudělá jeden krok, přijde o bezpečné bankovnictví

Znatelně se uleví i při údržbě. Jehličnatý plot potřebuje několik sestřihů do roka, aby držel linku. U smíšeného pásu jde práce s nůžkami stranou. Na jaře se odstraní zaschlá stébla trav a keře se podle potřeby jen prosvětlí, aby nezhoustly.

Rozhodne často i peněženka. Za jeden odrostlý jehličnan dáte klidně několik set korun, a když jím máte lemovat celou delší mez, náklady se vyšplhají na desetitisíce. Kvetoucí výsadbu naopak zvládnete budovat postupně a velkou část sazenic si vypěstujete zadarmo sami. Na jaře stačí rozdělit trsy trav nebo z keřů nastříhat řízky. V první sezoně po výsadbě je nejdůležitější vydatná zálivka, dokud rostliny nezakoření. Pomůže i vrstva nastýlky z kůry či štěpky rozprostřená kolem kořenů, protože zadrží v půdě vláhu a nedá tolik prostoru plevelu. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Tuhle věc kupovaly naše babičky za pár set Kčs. Dnes se lidem válí v šuplíku a netuší, že se dá prodat i za 25 000 Kč.

Zdroje: https://www.ireceptar.cz/zahrada/hlosina-uzkolista-pestovani/, https://www.nkz.cz/praxe/uzitkova-zahrada/problem-s-tujemi-hnednuti, https://hnojik.cz/tavolnik/, https://www.onlinezahradnictvi.cz/tavolnik-japonsky/, https://sazenicka.cz/kvetouci-zivy-plot/, https://www.tiscali.cz/klasicke-tujove-ploty-v-cesku-skoncily-zahradnici-sazeji-na-porost-ktery-nezaroste-kvete-cele-leto-a-nemusi-se-strihat-710428