Češi přišli na geniální způsob, jak doma udržet teplotu 23 °C bez topení, i když je venku 8 °C
13. 10. 2026 – 8:45 | Partnerské články | fve.info
Když venkovní teploměr klesne k osmi stupňům, většina lidí už doma topí. Najdou se ale domy, kde topení...
Když venkovní teploměr klesne k osmi stupňům, většina lidí už doma topí. Najdou se ale domy, kde topení v takovém počasí pořád odpočívá a obyvatelé přesto nesedí v dekách. Příjemné teplo v nich zajišťuje hlavně způsob stavby a větrání.
Stavba, která teplo nepustí ven
Odborníci třídí domy podle toho, kolik tepla za rok spotřebují na vytápění. Za nízkoenergetický se obvykle považuje dům pod hranicí 50 kWh na metr čtvereční ročně. U pasivního domu leží laťka na 15 kWh, česká klasifikace rodinných domů připouští nejvýš 20 kWh. Pasivní rodinný dům už klasickou otopnou soustavu nepotřebuje. Vystačí si s teplem, které vzniká uvnitř, a s větráním, které teplo vrací zpátky.
Dřevostavby mají mezi úspornými domy silné zastoupení. Důvod je praktický, protože poměrně štíhlá dřevěná stěna dokáže izolovat tak dobře, že by zděná stěna se stejnými vlastnostmi musela být mnohem mohutnější. Pěkný příklad na začátku října popsal web Dřevostavitel. Termostat v jedné novostavbě ukazuje skoro 23 °C, přestože venku bývá kolem 8 °C. Elektrické podlahové topení přitom zůstává vypnuté. Teplo uvnitř drží:
Přečtěte si také: Tento 1 přístroj v předsíni vám sežere za rok víc proudu než pračka. Češi ho přitom nechávají v zásuvce
- trojskla,
- poctivě zaizolované stěny,
- velmi těsná obálka domu.
Kamna čekají na mrazy
Hlavní zdroje tepla v tomto domě zatím skoro nepracují. Tepelné čerpadlo se zapne jen výjimečně a akumulační kamna o výkonu kolem 1,2 kW v obývacím pokoji majitelé využívají jen občas. Na podzimní počasí jsou v tak dobře zateplené stavbě zbytečně silná, interiér by se přehřál a nadbytečné teplo by se muselo vyvětrat oknem. Pořádnou práci dostanou až v zimě, jakmile začne mrznout den co den a teplo z běžného provozu přestane stačit.
U pasivních domů to obecně platí podobně. Když přijde opravdu tuhá zima, dohřeje se u nich vzduch přiváděný rekuperací, případně se zapne malý elektrický přímotop.
Přečtěte si také: Tento 1 spotřebič v kuchyni sežere za rok víc proudu než pračka i myčka dohromady. Češi ho přitom nechávají v zásuvce
Větrání, které vrací teplo
Klíčovým pomocníkem je rekuperace, tedy řízené větrání se zpětným získáváním tepla. Jednotka odsává opotřebovaný vzduch z kuchyně, koupelny a WC a vede ho výměníkem, kterým zároveň prochází vzduch nasátý z ulice. Oba proudy si tam předají teplo, aniž by se smíchaly, takže do pokojů přichází vzduch čerstvý a zároveň ohřátý. U pasivních domů se počítá s tím, že jednotka vrátí aspoň tři čtvrtiny tepla, nejlepší zvládnou kolem 90 %.
Jak to vypadá v praxi, ukazují čísla z popsaného domu. Venkovní teploměr hlásil 12,7 °C a přiváděný vzduch v místnostech měl přitom 21,9 °C. Jednotka odebírala asi 40 W elektřiny a tepla získala zpět přes 370 W, tedy zhruba devětkrát víc.
Oxidu uhličitého je v domě v průměru zhruba 600 ppm, venku bývá kolem 400 ppm. Tak malý odstup drží jednotka tím, že vzduch vyměňuje bez přestávky. Kde těsní nová okna a domácnost skoro nevětrá, aby ušetřila za teplo, oxid uhličitý i vlhkost naopak rychle stoupají.
Přečtěte si také: Elektrikář varuje: tento 1 spotřebič v ložnici spotřebuje za rok víc než pračka. Češi ho přitom nechávají zapnutý celou noc
Topí i lidé, spotřebiče a slunce
Druhou polovinu tajemství tvoří teplo, které v domácnosti vzniká jen tak mimochodem. Odpočívající dospělý odevzdá okolí zhruba 70 až 100 W tepla, takže i běžná rodina vyrábí doma teplo jako malé topidlo, které nikdo nevypíná. Další teplo uvolňují spotřebiče, které během dne běží:
- osvětlení,
- rychlovarná konvice,
- myčka nádobí,
- router a další elektronika v trvalém provozu.
Velkou roli hraje i slunce. Pasivní domy proto mívají většinu oken na jižní straně, kudy do interiéru proniká nejvíc slunečního záření. Ten efekt je tak silný, že za jasného dne jim může hrozit spíš přehřátí.
Přečtěte si také: Tento 1 spotřebič v obýváku sežere za rok víc proudu než lednice a pračka dohromady. Češi ho nechávají zapnutý celý den
Co si z toho vzít, když bydlíte jinde
Panelový ani starší rodinný dům se v pasivní stavbu přes noc nepromění. Princip ale platí všude: teplo, které zbytečně nepustíte ven, nemusíte znovu vyrábět. Bez rekuperace se nejvíc osvědčí několikaminutové nárazové větrání, nejlépe s okny otevřenými proti sobě, aby vzduch rychle prošel celým bytem. Přes okno vyklopené na ventilaci se vzduch obměňuje jen pomalu. Kdy nastala chvíle na větrání, prozradí měřič CO2, jehož základní modely stojí několik set korun.
Zdroje: https://www.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/61-produkce-tepla-a-vodni-pary-osob-podle-cinnosti, https://www.tzb-info.cz/1658-stavime-energeticky-usporny-dum-iii, https://www.finance.cz/clanky/236321-kdyz-se-rekne-pasivni-dum/, https://www.ceskestavby.cz/clanky/rekuperace-4875.html, https://www.cez.cz/cs/clanky/plyn/koncentrace-oxidu-uhliciteho-muze-byt-doma-nebezpecna.-hodi-se-meric-co2-188858, https://www.drevostavitel.cz/clanek/vytapeni-domu-na-podzim