Jak zlepšit angličtinu českých dětí? Plaga má recept: zrušení povinného jazyka v první třídě

Ministr školství právě předvedl kouzlo hodné iluzionisty: problém se slabou angličtinou řeší tím, že snižuje nároky na její výuku.

Robert Plaga v červnu 2026 oznámil úpravy rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. Zní to technicky, ale jádro je prosté. Bekova reforma z konce roku 2024 zavedla povinnou angličtinu od první třídy a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmé třídy. Plaga obojí ruší. Ne angličtinu jako takovou, školy ji dál mohou učit od prvního ročníku, pokud chtějí. Jen to po nich nikdo nebude vyžadovat. A právě v tom slůvku „vyžadovat“ se skrývá celý politický trik.

Méně povinností, více flexibility, a hlavně méně odpovědnosti

Ministerská rétorika zní rozumně: školy dostanou větší volnost, dokument bude přehlednější, administrativa se sníží, a přitom závazná výstupní úroveň v pátém ročníku zůstane. Jenže tohle je klasická manažerská past. Stát říká: „Cíl platí, cestu si najděte sami.“ V praxi to znamená, že za výsledek neponese odpovědnost ministerstvo, ale ředitel malotřídky v Podkrkonoší, který nemá kvalifikovaného angličtináře ani na třetí třídu, natož na první.

Bekova verze nebyla dokonalá. Už lednový dodatek z roku 2025 připouštěl výjimku, škola mohla jako první cizí jazyk vést třeba němčinu a angličtinu zařadit nejpozději od čtvrtého ročníku. Ale pořád šlo o systém, který říkal: angličtina musí začít brzy a druhý jazyk musí být povinný. Plaga tuhle ambici střihne. Podle oficiálního oznámení na Edu.cz se druhý cizí jazyk přesouvá z povinného společného základu do nabídky povinně volitelných předmětů. Což v překladu znamená: některé školy ho nabídnou, jiné ne, a žák si vybere, pokud vůbec bude z čeho.

Výzkum neříká to, co si ministerstvo myslí

Plaga svůj krok implicitně opírá o argument, že samotný raný start angličtiny nezaručuje lepší výsledky. A tady je potřeba být přesný: tohle tvrzení je výzkumně obhajitelné, ale jen z poloviny. OECD ve své studii skutečně shrnuje, že věk začátku má sporný efekt a že silnější vazbu na výsledky má intenzita výuky, návaznost mezi stupni a kvalita jazykového vstupu. Část literatury dokonce ukazuje, že pozdější startéři mohou při stejném objemu hodin postupovat rychleji.

Jenže z toho neplyne, že správná reakce je snížit povinnosti. Plyne z toho, že správná reakce je zvýšit intenzitu a kvalitu. Plaga ale nedělá ani jedno. Nepřidává hodiny. Nepředkládá plán na masivní přípravu učitelů. Nenavyšuje rozpočet na jazykovou výuku. Dělá to nejlevnější, co může: uvolňuje pravidla a říká školám, ať si poradí.

Evropa jde jinam, Česko couvá

Srovnání se sousedy je výmluvné. Polsko má cizí jazyk už v první až třetí třídě a druhý cizí jazyk povinně v sedmé a osmé. Slovensko v novém kurikulu zařadilo první cizí jazyk od prvního cyklu a povinnou nabídku druhého jazyka pro sedmý až devátý ročník. Německo sice nemá jednotný federální model, ale na gymnáziích je podle KMK druhý jazyk povinný nejpozději od sedmé třídy.

Bekova reforma by Česko posunula k těmto ambicióznějším modelům. Plaga ho vrací zpátky, k flexibilitě, která v praxi znamená nerovnost. Školy v Praze a Brně budou angličtinu od první třídy učit dál, protože to chtějí rodiče a jsou na to peníze. Školy v regionech, kde chybí učitelé a rozpočet, ji klidně posunou do třetí třídy. A propast mezi jazykovou vybaveností městských a venkovských dětí se prohloubí.

Přitom Eurostat za rok 2024 ukazuje, že Česko na vyšším sekundárním stupni patří mezi země, kde přes 98 % žáků studuje dva a více cizích jazyků. Problém tedy není v tom, že by jazyky v rozvrhu chyběly. Problém je v tom, co se za těmi hodinami skutečně naučí. A na to Plagova reforma neodpovídá vůbec.

Politika přepisuje politiku

Celý příběh má ještě jednu rovinu, která se nedá ignorovat. Bek schválil revidovaný RVP v prosinci 2024. V lednu 2025 vstoupilo opatření v účinnost. V březnu 2026 se náběh posunul o rok. A v červnu 2026 Plaga dvě nejviditelnější jazykové ambice reformy ořezal. Harmonogram počítá s první vlnou úprav v srpnu 2026, modelovým ŠVP v zimě 2026, dalšími změnami na jaře 2027 a povinným náběhem až od září 2028.

Pro rodiče dětí, které nastupují do první třídy letos nebo příští rok, se prakticky nic nemění, nový režim pro ně ještě neplatí. Ale signál je jasný. Každý nový ministr přepíše kurikulum podle vlastní politické optiky a školy mezitím čekají, která verze vlastně platí. Nejde o metodickou korekci. Jde o politické přepsání priority jedním ministrem po druhém.

Plaga neřeší slabou angličtinu českých dětí. Řeší svůj komfort, a komfort systému, který nechce investovat do toho, aby povinnosti, které si sám uložil, dokázal splnit.