Češi vyhazují staré radiátory. Našli způsob, jak v zimě vytopit byt za minimum a bez kotle

Před každou zimou řeší spousta domácností stejnou otázku: jak se doma zahřát a nenechat v tom celou výplatu. Čím dál víc lidí proto sahá po řešení, které se obejde bez plynového kotle, komína i velkého bourání. Zázraky od něj nečekejte, ve správném bytě ale dokáže účet za topení znatelně zkrotit. Řeč je o infračervených panelech.

Hřeje stěny, podlahu i vás

Infrapanel je v jádru jednoduchá věc. Deska zavěšená na stěně nebo pod stropem se po zapnutí zahřeje a začne vyzařovat infračervené záření. To prochází vzduchem, aniž by ho výrazně ohřálo, a teplo předává až ve chvíli, kdy dopadne na zdi, podlahu, nábytek nebo přímo na člověka. Zahřáté povrchy pak teplo pomalu vracejí zpět do místnosti.

Klasický radiátor nebo přímotop oproti tomu ohřívá vzduch, který stoupá ke stropu a chladnější zase klesá k zemi. U sálavého topení je rozdíl teplot mezi podlahou a stropem mnohem menší. Protože se nevíří vzduch, nezvedá se ani prach, což ocení hlavně alergici a astmatici. Teplé stěny navíc lépe vysušují zdivo a drží vlhkost pod kontrolou, takže v místnosti hůř vzniká plíseň.

Přečtěte si také: Odborníci varují. Srovnali jsme spotřebu myčky a mytí nádobí v ruce, výsledek mnohé Čechy zaskočí

Bez kotle, komína i povinných revizí

Největší lákadlo je montáž. Stačí ho pověsit na stěnu nebo pod strop a zapojit do zásuvky jako každý jiný spotřebič. Žádná plynová přípojka, žádný komín, žádné sekání do zdí kvůli rozvodům. U jednoduchých modelů zvládne základní instalaci i šikovný majitel, jakmile ale jde o zásah do elektroinstalace, patří práce do rukou odborníka.

Odpadá i otravná údržba. Zatímco u plynového kotle musíte každý rok počítat s revizí a kontrolou spalinové cesty, infrapanel nemá žádné pohyblivé ani spalovací části, takže se na něm prakticky nemá co porouchat. Čas od času stačí utřít prach. Díky vlastnímu termostatu v každé místnosti si navíc teplo řídíte zvlášť pokoj od pokoje a netopíte tam, kde zrovna nikdo není.

Kolik stojí pořízení a provoz

Vstupní investice je nízká, a právě to lidi láká. Jeden panel vyjde podle výkonu a provedení řádově na tři až osm tisíc korun. Pro srovnání, tepelné čerpadlo se pohybuje v řádu statisíců.

Přečtěte si také: Ani žárovky, ani rychlovarná konvice. Nejvíc proudu v domácnosti spotřebuje 1 spotřebič, na který nikdo nemyslí

O účtu za provoz rozhoduje hlavně to, kolik hodin denně panel reálně topí. Samotný štítkový příkon tolik neznamená. Panel s příkonem 400 wattů běžící čtyři hodiny denně odebere 1,6 kilowatthodiny, což při ceně kolem 6 korun za kilowatthodinu dělá necelých 10 korun na den a zhruba 290 korun za měsíc. Termostat hlídá teplotu v pokoji, po jejím dosažení se panel sám vypne a naskočí zpět, teprve když začne být chladno. Pomáhá i samotné sálání, protože teplo vnímáte i při chladnějším vzduchu, takže na termostatu můžete ubrat stupeň až dva a rozdíl nepoznáte.

Levné jen tam, kde drží teplo

Zůstává jeden velký háček. Topit „za minimum“ jde opravdu jen za určitých podmínek. Kilowatthodina elektřiny vyjde pořád dráž než u plynu, takže pokud byste chtěli elektřinou vytopit velký a špatně zateplený dům, účet vyletí do nepříjemných výšek. Prohřát jednotlivý pokoj sálavý panel zvládne, netěsnými okny a špatně izolovanými zdmi ale teplo uniká dál a s tím panel nic neudělá.

Rozhoduje proto zateplení a velikost vytápěného prostoru. V dobře izolovaném bytě, úsporné novostavbě nebo v jedné menší místnosti se provoz opravdu může vejít do několika set korun měsíčně. V netěsnící starší zástavbě je naopak elektrické topení jednou z nejdražších cest. Kdo chce ušetřit, musí začít u oken, dveří a izolace, teprve potom u topidla.

Přečtěte si také: Geniální vynález z Německa: tahle kamna dokážou vyrábět elektřinu s výkonem až 250 W

Pro koho se infrapanely hodí

Nejvíc z nich vytěžíte v dobře zatepleném bytě a v menších místnostech, kde by se zavádění klasického topení nevyplatilo. Skvěle poslouží i jako přitápění tam, kde je zapnete jen na chvíli, třeba v zádveří, dětském pokoji, u pracovního stolu nebo na chalupě, kam přijedete promrzlí a chcete rychle teplo.

Háčky ale existují:

• Výkon je potřeba nadimenzovat na velikost a tepelné ztráty místnosti. Poddimenzovaný panel hřeje nerovnoměrně a účet pak zbytečně roste.
• Pozor na podbízivě levné modely. U nich se snadno stane, že vydrží kratší dobu a hřejí hůř, než výrobce slibuje.
• Sálavé teplo míří hlavně tam, kam je panel natočený, takže ho nesmí zakrývat nábytek ani těžké závěsy.

Pokud si ale sednou do správného bytu, nabídnou levný a nenáročný způsob, jak přečkat zimu bez kotle.

Přečtěte si také: Tento 1 spotřebič v kuchyni spotřebuje za rok víc než pračka. Češi ho přitom nechávají zapnutý celý den

Zdroje: https://ekn.cz/vytapeni-infrapanely-je-v-kurzu-jake-jsou-vyhody-a-nevyhody/, https://www.elektrina.cz/je-lepsi-vytapet-elektrinou-nebo-plynem, https://www.srovnejto.cz/blog/kolik-zaplatite-za-vytapeni-domu-elektrinou/, https://www.cez.cz/cs/clanky/vytapeni/porovnani-nakladu-na-vytapeni-cim-se-vyplati-topit-174155, https://forum.tzb-info.cz/144049-4-roky-s-infrapanely, https://www.nazeleno.cz/vytapeni-infrapanelem-jak-funguje-kolik-stoji-a-kdy-se-vyplati/