Český bek Kempný prozradil, co se dělo po fiasku s Norskem. Kritika byla enormní

Slova padla tvrdá, ale ne mezi hráči navzájem. Obránce, který proti Norsku odehrál přes 21 minut a patřil k nejvytíženějším českým bekům, po pondělním duelu s Kanadou shrnul mechanismus selhání s neobvyklou přímostí: „Něco si řekneme v šatně, co nemáme dělat, co je voda na jejich mlýn. Přesně to uděláme, dostaneme z toho dva góly.“ Žádná hádka, žádná roztržka. Jen přiznání, že tým věděl o rizicích, a přesto je na ledě zopakoval. A právě tahle sebekritika, ne konflikt, definovala atmosféru v české kabině mezi dvěma posledními zápasy skupiny.

Co si tým řekl po Norsku

Už před nedělním zápasem s Norskem český realizační tým veřejně apeloval na jednoduchost. Asistent trenéra Jiří Kalous mluvil o tom, že hráči nesmějí komplikovat hru a musejí omezit ztráty puku. Norové přitom nebyli žádný outsider k podcenění, na turnaji už porazili Švédsko a čeští trenéři je označovali za důrazného, nepříjemného soupeře.

Jenže na ledě se odehrál opak. Česko rychle prohrávalo 0:2, bylo přestřílené 18:26 a z tribun zaplněné BCF Areny ve Fribourgu se ozýval pískot. Kempný na to po Kanadě reagoval s frustrací člověka, který ví, že selhal i on sám, proti Norsku odehrál 21:11, jen o minutu méně než Filip Hronek. Nešlo o komentář zvenčí. Šlo o přiznání jednoho z lídrů obrany.

Kanada ukázala, že impuls zabral

Rozdíl mezi nedělí a pondělkem byl viditelný od první minuty. Proti Kanadě Česko vedlo 2:0, hrálo s enormním nasazením a bojovností, kterou trenér Radim Rulík výslovně označil za reakci na norský propadák. Střelecký poměr 21:25 vypadal nesrovnatelně lépe než den předtím. Před 7 500 diváky to byl zápas, ve kterém český tým připomínal verzi, s jakou na turnaj přijížděl.

Pak ale přišel kanadský obrat. Macklin Celebrini ve 35. minutě snížil bleskovou kombinací z mezikruží na 1:2 a ve 48. minutě vyrovnal po milimetrové Crosbyho přihrávce do odkryté branky. Konečných 2:3 bolelo, protože výkon si zasloužil víc. Změna v brance, místo Josefa Kořenáře nastoupil náhradník, přitom nesouvisela s trestem za Norsko, ale se zdravotní indispozicí jedničky.

Odkud všechna ta kritika přicházela

Kempného slova o „enormní kritice“ neodkazovala na jeden zdroj. Šlo o souběh tří proudů. Zevnitř týmu mluvili ostře sám Kempný i Martin Červenka. Rulík po Norsku apeloval na zásadní změnu týmového přístupu. Z tribun přišel jednoznačný verdikt v podobě pískotu. A mediální rámování bylo tvrdé, od „nepovedeného zápasu“ na oficiálních stránkách po „fiasko“ v titulcích.

Žádný z otevřených zdrojů ale nepotvrzuje, že by v kabině došlo k osobnímu konfliktu nebo jmenovité roztržce. Obsah vnitřní debaty byl podle všeho konkrétní, ale obecný: nekomplikovat si hru, omezit ztráty puku, udržet energii po celý zápas, být silnější v osobních soubojích. Pojmenování problému, ne hledání viníka.

Cena, kterou tým zaplatil

Herní probuzení proti Kanadě přišlo o zápas pozdě. Kombinace porážky 1:4 s Norskem a 2:3 s Kanadou znamená, že Česko nezůstane ve Fribourgu. Místo papírově schůdnější čtvrtfinálové varianty čeká tým ve čtvrtek 28. května od 16:20 Finsko v Curychu. Pro fanoušky, kteří si plánovali pobyt jen ve Fribourgu, to znamená přebalení kufrů a cestu přes půl Švýcarska.

Rulík označil čtvrtfinále za nejdůležitější zápas turnaje. Celý vnitřní rámec týmu teď míří právě tam. Otázka zní, jestli energie z kanadského zápasu vydrží ještě dva dny, nebo jestli se znovu ukáže, že český tým umí pojmenovat problém přesně, ale na ledě ho zopakuje.

Zdroj: SportyŽivě

Autor: Pavel Zdrálek