Češky vyhazují klasická prkénka. Nahrazuje je 1 deska za pár stovek, která netupí nože a nedrží bakterie

V českých kuchyních se tiše proměňuje jeden zažitý zvyk. Dřevěné i plastové prkénko, které roky sloužilo na všechno, míří do koše a na jeho místo se stěhuje hladká deska z materiálu, o kterém většina lidí donedávna neslyšela. Láká na dvě věci najednou: nože zůstanou ostré a bakterie nemají kam zalézt. Co za tím vězí?

Co je to za desku, po které kuchaři sahají

Řeč je o kompozitním prkénku. Kompozit vznikne spojením dvou různých složek do jednoho celku. U krájecích desek jde nejčastěji o dřevěná nebo papírová vlákna slisovaná pryskyřicí, občas s příměsí kvalitního plastu. Výsledkem je tenký a tvrdý blok s naprosto hladkým povrchem.

A právě ta hladkost je celý vtip. Klasické prkénko časem popraská do sítě jemných rýh, do kterých zateče všechno možné. Kompozitní deska žádné takové skuliny nemá, takže nemá kam co ukrýt. Právě proto míří i do profesionálních kuchyní. Tam se krájí od rána do večera a nádobí prochází důkladnou dezinfekcí, na kterou by dřevo s otevřenými póry rychle doplatilo.

Přečtěte si také: Infektolog varoval Čechy: borůvky se nikdy nemají jíst syrové, jinak vám hrozí nebezpečný parazit

Ostří nožů zůstane, kde má být

První slib z nadpisu se týká nožů. Kdo si někdy pořídil elegantní skleněné nebo kamenné prkénko, ví, jak to dopadlo. Sklo i kámen jsou totiž tak tvrdé, že čepel na nich otupí během pár týdnů a z drahého nože se stane tupá páka.

Kompozit je proti tomu k ostří mnohem ohleduplnější. Povrch je pevný dost na to, aby vydržel i sekáček na maso, a zároveň měkčí než sklo, takže nůž do něj lehce zajede a hrana se neničí. V tomhle se blíží dřevu, které kuchaři kvůli šetrnosti k nožům dlouho milují.

Bakterie nemají kam zalézt

Druhý slib je o hygieně a tady jsou čísla, ze kterých mrazí. Mikrobiolog Charles Gerba z Arizonské univerzity proslul tvrzením, že se na běžném prkénku najde až dvěstěkrát víc fekálních bakterií než na prkénku záchodovém. Důvod je prostý: záchod poctivě dezinfikujeme, ale prkénku stačí letmé opláchnutí a putuje zpátky do kredence.

Přečtěte si také: Vyhlašujeme nejlepší českou večeři do 40 Kč: hotová je za 15 minut a porazila i těstoviny s kuřecím

Skutečný problém starých prkének se skrývá v rýhách. Usadí se v nich zbytky syrových potravin i s bakteriemi, jako je salmonela nebo E. coli, a z hloubky je nevydrhne ani poctivé drhnutí houbičkou. Když pak na stejné desce nakrájíte rajče do salátu, choroboplodné zárodky se přenesou rovnou do hotového jídla. Tomuhle přenosu se říká křížová kontaminace a projevit se může nevolností, horečkou nebo zvracením. Neporézní kompozit tuhle past odstraňuje, protože voda po něm sklouzne a deska rychle oschne.

Stojí od čtyř set korun a patří do myčky

Cena zajímá u nového nádobí nejvíc. Za základní kompozitní desku dáte kolem čtyř set korun. U větších a robustnějších kusů od zavedených značek počítejte spíš s šesti sty až tisícem korun. Za ty peníze ale odpadá otravná údržba.

Dřevo se totiž do myčky nesmí, jinak se zkroutí a popraská. Umývá se v ruce, po opláchnutí se musí utřít do sucha a jednou za čas se ošetří olejem. Kompozitní desku prostě strčíte do myčky a máte hotovo. Bývá navíc tenká, dobře se skladuje a často má po obvodu žlábek, který zachytí šťávu z masa.

Přečtěte si také: Tahle obyčejná kuchyňská váha z normalizace stála v každé domácnosti: dnes za 1 funkční kus dají sběratelé až 2 000 Kč

Rozdíl mezi kompozitem a dřevem v hlavních vlastnostech shrnuje následující tabulka:

Dřevo přitom není žádný padouch

Staré dřevěné prkénko není zdravotní hrozba, kterou je nutné hned vyhodit. Dřevo obsahuje přírodní taniny a polyfenoly, které bakteriím nesvědčí. Známý pokus týmu profesora Deana Clivera z Univerzity ve Wisconsinu ukázal, že salmonela a listerie z dřevěné desky zmizely během pár minut, zatímco na plastu vesele přežívaly.

Přečtěte si také: Ani kuřecí, ani krůtí: tohle české maso za 200 Kč/kg má víc bílkovin než prsa, a přesto ho skoro nikdo nekupuje

Věda ovšem není tak jednoznačná, jak zní chytlavé titulky. Některé studie našly víc bakterií na dřevě, jiné na obnošeném plastu, takže univerzální vítěz mezi nimi neexistuje. Kompozitní deska je zajímavá tím, že celý spor obchází. Mikrobům nedá žádný úkryt a snadno se opláchne. A přesně o tuhle jistotu jde lidem, kteří dnes staré prkénko vyměňují.

Zdroje: https://www.apetitonline.cz/zajimavosti/jak-vybrat-kuchynske-prkenko-drevo-plast-bambus, https://zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odpovedi/jsou-plastova-kuchynska-prkenka-hygienictejsi-nez-drevena/, https://www.kupi.cz/magazin/clanek/39237-kuchynska-prkenka-bakterie, https://energozrouti.cz/clanek/tradicni-prkenka-na-krajeni-mizi-z-kuchyni-novy-antibakterialni-material-je-bezpecnejsi-i-trvanlivejsi, https://www.primaprostor.cz/drevenym-prkenkum-v-cesku-odzvonilo-tahle-alternativa-je-az-200krat-bezpecnejsi-a-stoji-jen-400-kc/