Čtyřlístek z roku 1969 stojí 55 000 Kč. Cenu určuje jedna vlastnost vazby, kterou pozdější vydání ztratila

20. ledna 2024 skončila na Aukru dražba tenkého sešitu o čtyřiadvaceti stranách. Příběh „Vynálezy profesora Myšpulína“, první díl Čtyřlístku, který Jaroslav Němeček vypustil do světa v květnu 1969 za sedm korun československých. Původní náklad činil padesát tisíc výtisků. Z nich přežil v zachovalém stavu jen zlomek, a právě ten zlomek teď sběratelé loví s rozpočty, které by před třiceti lety pokryly slušné ojeté auto.

Co vlastně sběratelé hledají

Když se řekne „konkrétní typ tiskařské barvy“, zní to jako chemická formule zamčená v trezoru. Realita je prozaičtější, ale pro sběratele stejně vzrušující. Rané sešity Čtyřlístku nevznikaly v plnobarevném tisku, jak ho známe dnes. Tiskárny střídaly plnobarevné strany s dvoubarevnými; u prvního sešitu šlo doloženě o kombinaci černé a oranžové. Lucie Němečková, dcera autora, v rozhovorech zmiňuje obecněji žlutohnědou nebo modročernou druhou barvu u raných čísel.

Nejde tedy o jednu „zázračnou“ recepturu, kterou by šlo pojmenovat jako konkrétní pigment. Jde o tiskový režim, který byl důsledkem dobových materiálových limitů. Němeček sám vzpomínal na spory o příděl papíru a neustálý tlak na úspory. Jakmile se ekonomické a technologické podmínky posunuly, dvoubarevný tisk z produkce zmizel. A s ním i vizuální otisk, podle kterého dnes sběratelé odlišují originál od všeho, co přišlo potom.

Sedm korun tehdy, desítky tisíc dnes

Cenová křivka prvního Čtyřlístku vypadá jako graf bitcoinu v malém. V roce 2019 odhadoval Pavel Krejčíř z Aukra, citovaný Českým rozhlasem, že první sešit může dosáhnout až 30 000 Kč. O necelých pět let později padlo na aukci 55 000 Kč. A databáze ComicsDB dnes u téhož titulu uvádí orientační tržní cenu 69 400 Kč.

Co tu cenu žene nahoru, není nostalgie sama o sobě. Je to souběh tří faktorů:

• Původ – musí jít o první vydání z roku 1969, nikoli o druhé vydání z roku 1991, které existuje a vypadá na první pohled podobně.
• Tiskové znaky – dvoubarevné strany s charakteristickou černou a oranžovou, které pozdější vydání nemají.
• Fyzický stav – Krejčíř výslovně zdůrazňuje, že cena se odvíjí od stavu konkrétního kusu. Ohnutý hřbet, chybějící list nebo dopsané hádanky dokážou srazit hodnotu o tisíce.

Jak poznat originál od přetisku

Kdo najde na půdě starý Čtyřlístek a zavolá si v duchu „jackpot“, měl by nejdřív projít jednoduchý checklist:

Dvoubarevné strany jsou nejspolehlivější vizuální vodítko. Když sešit otevřete a uvidíte stránky tištěné jen ve dvou barvách vedle plnobarevných, držíte v ruce kus z éry, kdy československé tiskárny šetřily na všem: na papíru, na barvě, na nákladu. Paradoxně právě ta úspornost dnes tvoří prémii.

Nejcennější dvanáctka

První Čtyřlístek není osamělý unikát. Sběratelsky nejvyhledávanější je celá první dvanáctka nečíslovaných příběhů z let 1969–1970. Tehdejší sešity nenesly čísla na obálce, což je další rozlišovací znak; pozdější ročníky už číslování měly. Kdo vlastní kompletní sadu v dobrém stavu, sedí podle dostupných aukčních dat na hodnotě, která se počítá v řádu statisíců korun.

Mechanismus je přitom univerzální a funguje stejně u starých amerických superhrdinů i u českých dětských časopisů: první vydání, nízké dochování, kultovní status. Čtyřlístek má navíc emocionální bonus: generace Čechů na něm vyrostla, a právě ta generace je dnes v produktivním věku s disponibilním příjmem na sběratelství.

Jak starý výtisk uchovat

Kdo doma takový sešit najde, měl by ho okamžitě přestat listovat a začít chránit. Podle konzervačních doporučení Library of Congress pro komiksy na kyselém papíru platí:

• Stabilní teplota, ideálně chladnější místnost.
• Relativní vlhkost kolem 35 %.
• Minimum přímého světla.
• Archivní ochranný obal, žádné igelitové sáčky z kuchyně.
• Rozhodně ne půda, sklep ani blízkost radiátoru.

Kyselý papír šedesátých let degraduje rychle. Každý rok bez ochrany je rok, který ukrajuje z hodnoty.

Padesát tisíc výtisků za sedm korun. Pětapadesát let nato jeden z nich za 55 000 Kč. Ten poměr říká víc o české sběratelské scéně než jakýkoli odborný rozbor tiskařských pigmentů, a zároveň připomíná, že někdy stačí otevřít krabici na půdě ve správný okamžik.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Jana Šrámčíková