Děda ho chtěl vyhodit na smetiště! Zaprášené rádio z první republiky nakonec vyneslo neuvěřitelných 50 000 Kč

Jeden z takových příběhů koluje mezi českými sběrateli: majitel z Plzeňského kraje prý zkusil prodat staré rádio na českém aukčním portálu, kde skončilo téměř bez zájmu. Teprve když kus nabídl na zahraniční aukci s přesnou identifikací modelu a kvalitními fotografiemi, vyšplhala se cena k hranici 50 000 Kč.

Tesla neznamená první republika

Tady začíná nejčastější omyl. Spousta lidí automaticky spojuje značku Tesla s meziválečným Československem. Jenže Tesla jako národní podnik vznikla až 10. srpna 1946, po znárodnění průmyslu. Dokonce i slavný model Talisman původně vyvinula firma Telegrafia, pod hlavičkou Tesly se jen pokračovalo v jeho výrobě.

Skutečně prvorepubliková rádia nesou jiná jména: Elektra, Radioelektra (zkráceně Rektra), Radiotechna nebo právě Telegrafia. Třeba model Rektra RA24 z let 1938–1939 v dřevěné skříni s pásmy středních, dlouhých a krátkých vln, to je typický meziválečný kus. Pokud na štítku vidíte logo Tesly, držíte v rukou poválečný přístroj. Což neznamená, že je bezcenný, ale rozhodně to není ten „prvorepublikový krám“, za který se dá utržit nejvíc.

Jak poznat, co máte v garáži

Než začnete počítat zisky, projděte si rádio podle několika vodítek:

• Štítek výrobce – jméno a rok výroby bývají na zadní stěně nebo uvnitř šasi. Tesla = nejdříve 1946. Elektra, Rektra, Radiotechna, Telegrafia = meziválečné období.
• Frekvenční pásma – FM nebo VKV na stupnici? Pak je rádio s největší pravděpodobností z 60. let nebo novější, protože FM vysílání v Československu začalo až na počátku šedesátých let. Meziválečné kusy mají typicky jen SV, DV a KV.
• Materiál skříně – dřevěná skříň s dýhou ukazuje spíš na starší výrobu. Bakelit se objevuje u obou období, ale kombinace bakelitu a loga Tesly je téměř jistě poválečná záležitost.
• Kompletnost – původní knoflíky, stupnice, zadní stěna, vnitřní šasi bez viditelných zásahů. Každý chybějící díl snižuje hodnotu.

Národní technické muzeum výslovně uvádí, že malosériová rádia z počátků československé výroby patří k nejzajímavějším a nejcennějším artefaktům pro sběratele i muzejníky. Právě ta jsou nejsnáze zaměnitelná za bezcenný krám.

Padesát tisíc je výjimka, ne pravidlo

Tady je potřeba být upřímný. Většina starých rádií se neprodá za desítky tisíc. Na Aukru se v lednu 2024 vydražilo „prvorepublikové staré sběratelské rádio“, obecně popsané, bez přesné identifikace, za 625 Kč po sedmi příhozech. Funkční Tesla Song tam v červnu 2025 skončila za 99 Kč. Jediný příhoz.

Na mezinárodní platformě Catawiki se poválečný Tesla Talisman 308U prodal za 92 eur, model T504 Pionýr za 127 eur, a to i přesto, že šlo o dekorativní nezkoušený kus. V přepočtu ani jeden nedosáhl čtyř tisíc korun.

Cesta k vyšším částkám vede přes kombinaci několika faktorů najednou:

• Vzácný model od meziválečného výrobce
• Původní stav bez bastlení, přelakování a moderních zásahů
• Kompletní přístroj včetně drobností jako originální síťová šňůra
• Zachovalá skříň – čistá dýha nebo lak, žádné praskliny
• Správný prodejní kanál – širší internetový trh, kde se potkají sběratelé ochotní soutěžit o kus, který hledají

Podle sběratelské metodiky Canadian Vintage Radio Society bývají ceny na internetu vyšší než u lokálních prodejů, protože se rozšíří okruh potenciálních kupců. Ale i tam platí, že běžný model zůstane běžným modelem.

Největší chyba: zapojit, přebrousit, vyhodit

Sběratel nekupuje rádio proto, aby poslouchal Radiožurnál. Kupuje design, historii, autenticitu. A právě tu mu můžete snadno zničit.

Zapojit staré rádio do zásuvky bez předchozí kontroly je riskantní dvojnásobně. Přístroje z meziválečné i poválečné éry neodpovídají dnešním bezpečnostním standardům, uvnitř pracují s vysokým napětím a materiály, které mohou být zdravotně závadné. Navíc samotné zapnutí může poškodit vysušené kondenzátory a další součástky, čímž klesne i sběratelská hodnota.

Stejně zhoubná je dobře míněná renovace. Stržení původní dýhy na holé dřevo, přebroušení a nátěr lesklým polyuretanem, to jsou zásahy, které odborník na restaurování starých rádií označuje za destrukci hodnoty. Původní povrch, i když vypadá opotřebovaně, je pro sběratele zásadní.

Co udělat, než se rozhodnete

Praktický postup, pokud najdete staré rádio a nechcete přijít o potenciální hodnotu:

1. Foťte všechno – čelo, zadní stěnu, štítek, vnitřek šasi, knoflíky, stupnici. Detailně a za denního světla.
2. Nic nečistěte, neleštěte, nezapojujte.
3. Opište výrobce a model ze štítku a dohledejte ho v databázi Radiomuseum.org.
4. Srovnejte prodané kusy na aukčních platformách, ne inzerované ceny, ale skutečné výsledky aukcí.
5. Podle výsledku volte kanál – běžnější kus na Aukro, vzácnější model na mezinárodní platformu nebo přímo do sběratelského klubu s kompletní dokumentací.

Padesát tisíc korun za staré rádio z garáže není pohádka, ale ani samozřejmost. Je to scénář, který vyžaduje správný kus, správný stav a správného kupce. Jediné, co je jisté: bez identifikace to nikdy nezjistíte. A odvoz do sběrného dvora je nevratný.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková