Dřeveným prkénkům v Česku odzvonilo. Tahle alternativa je až 200krát bezpečnější a stojí jen 400 Kč
6. 6. 2026 – 5:38 | Partnerské články | primaprostor.cz
Krájíte na něm maso, chleba i zeleninu na salát a většinou mu […]
Krájíte na něm maso, chleba i zeleninu na salát a většinou mu věnujete jen rychlé opláchnutí pod vodou. Přitom právě prkénko rozhoduje o tom, kolik bakterií skončí na vašem talíři. A čísla, která kolem něj naměřili vědci, dokážou pořádně zamrazit.
Prkénko ve vaší kuchyni je špinavější než záchod
Zní to jako přehnaná hláška z internetu, jenže stojí za ní mikrobiolog. Podle Dr. Charlese Gerby z Arizonské univerzity může mít běžné kuchyňské prkénko až 200krát víc bakterií než prkénko záchodové. Pro CNN k tomu s nadsázkou dodal, že sendvič by bylo bezpečnější chystat rovnou na záchodě.
Vysvětlení je prosté. Záchod doma pravidelně čistíme a dezinfikujeme, kdežto prkénko jen opláchneme a hodíme do skříňky. A přesně ve vlhku a zbytcích jídla se bakteriím daří nejlíp.
Přečtěte si také: Veterinářka prozradila, jak ochránit psy o kočky proti klíšťatům: 1 dávka vystačí na celou sezónu
Rýhy a póry dělají z prkénka past na bakterie
Každý řez nožem nechá ve starém prkénku stopu. U dřeva se postupně otevírají póry, u plastu vznikají jemné zářezy. Do těchto škvír zateče šťáva ze syrového masa i voda a běžné umytí houbičkou je odtud nedostane.
Když pak na stejné ploše nakrájíte zeleninu do salátu, bakterie jako salmonela, E. coli nebo kampylobakter putují rovnou na ni. A platí to tím víc, čím je deska starší. Do hlubokých zářezů se houbička nedostane a nečistoty v nich zůstávají i po umytí.
Plast vám navíc sype do jídla mikroplasty
Plastové prkénko má ještě druhý problém, o kterém se dlouho mlčelo. Nůž při každém průjezdu z desky odhobluje nepatrné šupinky plastu, které se přilepí na jídlo a putují rovnou do vás. Podle studie zveřejněné v časopise Environmental Science & Technology takhle člověk kvůli plastovému prkénku spolyká za rok klidně kolem 50 gramů.
Přečtěte si také: Ministerstvo zase řádí: tyhle stavby v Česku teď potřebují povolení a týká se to i skleníků nebo bazénů
Drobné úlomky plastu se prokázaly i ve tkáních lidského těla a podle některých výzkumů mohou souviset se záněty. Přímou příčinnou souvislost se ale zatím prokázat nepodařilo. Namístě je proto hlavně opatrnost, kvůli které řada lidí plast z kuchyně raději odklízí.
Kompozit nemá kam bakterie schovat
A tady přichází ke slovu materiál, kvůli kterému tradiční prkénka pomalu mizí z linek. Kompozitní deska je hutný blok, ve kterém pojivo z pryskyřice spojuje dřevitá nebo papírová vlákna, někdy s podílem kvalitního plastu. Výsledkem je deska s hladkým, neporézním povrchem.
Právě neporéznost dělá ten rozdíl. Tekutina do desky nezateče, voda po umytí steče a prkénko rychle oschne. Bakterie tím ztrácejí vlhko i škvíry, ve kterých by se mohly držet. Kompozit navíc bez obav snese myčku a zůstává šetrný k ostří nožů, čímž poráží sklo i kámen, na kterých se nože tupí nejrychleji.
Přečtěte si také: Klasické záclony už jsou z módy. Česko dobývají tyhle závěsy proti horku, které jsou 3x praktičtější
Po kompozitu proto sahají i restaurační kuchyně. Deska tam musí zvládnout stovky řezů denně a projít přísnou hygienou, kterou by porézní dřevo nedalo.
Hlavní rozdíly mezi materiály shrnuje následující tabulka:
| Materiál | Povrch | Bakterie | Mikroplasty | Údržba |
|---|---|---|---|---|
| Dřevo | porézní, otevírají se póry | mizí za 3 minuty | ne | náročná: ruční mytí, sušení, olej |
| Plast | porézní, jemné zářezy | přežívají na povrchu | ano, kolem 50 g ročně | snadná |
| Kompozit | hladký, neporézní | nemají kam se schovat | ne | snadná, snese myčku |
| Sklo a kámen | neuvedeno | neuvedeno | ne | tupí nože nejrychleji |
Dřevu zvoní hrana hlavně kvůli údržbě
Spravedlivé je dodat, že dřevo není žádný zabiják. V pokusu na univerzitě v Madisonu salmonela a listerie z dřevěné desky zmizely během tří minut, zřejmě díky přírodním látkám, které mikrobům nesvědčí. Na plastu přitom tytéž bakterie přežily.
Přečtěte si také: Čechům, kteří mají na zahradě udírny teď hrozí pokuta. Úřady to kontrolují a bude to stát i 50 000 Kč
Háček je v péči. Dřevěné prkénko nesmí do myčky, chce ruční mytí, důkladné sušení a čas od času potření olejem. Kdo na to nemá náladu, skončí s porézní deskou plnou rýh. Proto dřevo z kuchyní nemizí úplně, jen se stěhuje k servírování sýrů a pečiva, zatímco každodenní krájení přebírá kompozit.
Kolik kompozitní prkénko stojí
Dobrá zpráva na závěr. Nejlevnější kompozitní prkénka začínají kolem 400 korun, běžně se ale ceny menších kvalitních kusů pohybují spíš mezi 600 a 1 000 korunami. Větší a silnější desky stojí přes tisíc korun a u designových modelů cena přeskočí dva tisíce. Kvalitní kompozit ale vydrží roky a nezničí ho ani myčka.
Ať si vyberete jakýkoli materiál, hlavní slovo má pořád hygiena. Na syrové maso mějte zvlášť jedno prkénko a na zeleninu druhé, myjte je hned po použití a nechte pořádně oschnout.
Přečtěte si také: Těmto věcem z babiččiných obýváků se Češi dřív jen smáli. Dnes si je ve velkém berou a vystavují je na internet
Zdroje: https://www.kupi.cz/magazin/clanek/30036-bakterie-v-domacnosti, https://www.tiscali.cz/klasicka-plastova-prkenka-mizi-cesi-sahli-po-1-materialu-za-400-kc-ktery-odpuzuje-bakterie-667753, https://energozrouti.cz/clanek/tradicni-prkenka-na-krajeni-mizi-z-kuchyni-novy-antibakterialni-material-je-bezpecnejsi-i-trvanlivejsi, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/kuchynske-prkenko-novy-trend/, https://udalostiextra.cz/magazin/tradicni-prkenka-mizi-z-ceskych-kuchyni-nahrazuje-je-tento-trend-ktery-odpuzuje-bakterie-a-ma-delsi-zivotnost/51632/