Dřív jsem je milovala, teď mi jen zabírají místo. Těchto kuchyňských krámů se už zbavilo 73 % Čechů a já konečně chápu proč

Když jsem všechny svoje „milované“ spotřebiče vyskládala na stůl, byl to šok. Polovina z nich za poslední rok neměla šanci. Vaflovač, zmrzlinovač, sušička potravin, fondue sada, kráječ na zeleninu. Každá krabice kdysi slibovala nový životní styl, ale reálně jen tiše leží ve skříni.

Vzala jsem papír a začala si dělat čárky za skutečné použití. U jednoúčelových pomocníků jsem končila na nule nebo jedné akci ročně. Přesně tak, jak to popisují zahraniční průzkumy: reprezentativní šetření YouGov z konce roku 2024 ukazuje, že 21 % majitelů zmrzlinovače, 18 % majitelů vaflovače a 16 % majitelů sušičky potravin ho použije méně než jednou ročně.

Titulek s „73 % Čechů“ proto nehlásí žádnou oficiální statistiku, ale můj upřímný pocit, ke kterému se klidně přiznám. Tvrdá data existují, jen nejsou čistě česká. Když ta procenta přeložím do vlastního šuplíku, začnou až nepříjemně přesně sedět.

V redakci Domov-in jsme zajeli i do malé kuchyně v Otrokovicích. Scénář se opakoval jako podle kopíráku. V dolní skříňce pět krabic: vaflovač, jogurtovač, fondue set, sušička a kráječ na zeleninu. Majitelka přiznala, že většinu z nich vytáhne maximálně dvakrát do roka, často jen kvůli návštěvě.

V jedné jediné skříňce tedy leží pět skoro nepoužívaných krámů. A v tu chvíli už otázka nezní, jakou další vychytávku si pořídit, ale co tahle armáda krabic vlastně dělá s naším bytem a peněženkou.

Krám není kuchyň, jen žere místo, peníze i energii

Když se člověk rozhlédne po českých kuchyních, nevidí „malé linky“. Vidí hlavně přetloustlé skříňky. Mezinárodní průzkum YouGov shrnuje, že 62 % lidí už doma nemá místo na další spotřebič. Skutečný problém se tedy nejmenuje panelák, ale jednoúčelový spotřebič, takzvaný unitasker.

To je přístroj, který zvládne v podstatě jen jednu věc. Typicky třeba:

• elektrický popkornovač
• kráječ na avokádo
• speciální plech nebo „kámen“ jen na pizzu
• jednoúčelový parní hrnec na vajíčka

Přitom obyčejný plech, ostrý nůž a struhadlo tyhle pomocníky často plnohodnotně nahradí. Pekařský web King Arthur Baking popisuje, jak člověk upeče skvělou pizzu na předehřátém plechu nebo silné ocelové desce bez jakéhokoli „pizza stone“. BBC Good Food zase ukazuje popcorn z obyčejného hrnce s poklicí místo elektrického popkornovače.

Každý takový přístroj, který nepřinese funkci navíc, jen sežere další kus pracovní desky. A pak leží ve skříni peníze, které by raději ležely na účtu. Krátká kontrola Bazoše ukazuje, že vaflovač tam běžně prodáte zhruba mezi 150 a 1 800 Kč podle typu a stavu.

Další kapitola jsou energie. Moderní spotřebiče v pohotovostním režimu sice berou málo, ale pořád berou. Jen 39 % Čechů přiznává, že před dovolenou vypíná přístroje ve stand-by úplně. Každá jedna krabice pryč proto znamená víc místa, pár stovek zpět a o jeden nenápadný odběr elektřiny méně.

A tady přichází překvapení, které většina lidí v přeplněné kuchyni vůbec nevyužívá, přestože právě ono umí rozhodnout, jak rychle se těch krámů opravdu zbavíte.

Jak se kuchyňských krámů zbavit bez výčitek

Stát nám tentokrát nečekaně nahrává. Velké prodejny elektro mají jasně dané povinnosti, které můžete při čistce v kuchyni využít ve svůj prospěch. Podle zákona č. 542/2020 Sb. musí obchody s plochou nad 400 m² převzít zdarma staré elektrozařízení do 25 cm, a to i bez nákupu, nebo v režimu „kus za kus“ při koupi nového.

Při ignorování těchto povinností hrozí firmám pokuta až 500 000 Kč. I proto fungují systémy zpětného odběru přes kolektivní organizace jako ASEKOL nebo ELEKTROWIN, které si obchody nemohou dovolit úplně přehlížet.

Přesto lidé v diskusích pořád popisují, jak s dobrým pocitem odkládají staré toustovače nebo mixéry k popelnicím s tím, že si je „někdo vezme“. Jenže odpadová legislativa takové odkládání bere jako přestupek.

Výzkum Mendelovy univerzity navíc ukazuje, že re-use centrum, kde funkční věci dostanou druhý život, navštívilo jen 7 % Čechů. Většina tak sedí na zbytečných věcech doma, nebo je odkládá tam, kam nemá.

V redakci Domov-in proto mluvíme o jednoduchém plánu, který se dá zvládnout během pár večerů:

• Nejdřív prodat, co jde – typicky málo používané a funkční kusy.
• Pak odevzdat, co neprodáme – do re-use koutku nebo do zpětného odběru.
• Až nakonec recyklovat – co už opravdu dosloužilo.

Jakmile tímto sítem projde vaše dolní skříňka, zjistíte, že další krok k opravdu „chytré“ kuchyni nevede přes mobilní aplikaci, ale přes něco mnohem obyčejnějšího, co se ale často bojíme udělat.

Chytrá kuchyň nezačíná v mobilu, ale v otevřené skříňce

Mnoho lidí dnes čeká záchranu od „chytré“ kuchyně. Nová trouba, která komunikuje s mobilem, lednice s kamerou, varná deska řízená aplikací – to všechno slibuje pořádek a efektivitu. Podle dat Českého statistického úřadu už chytré domácí spotřebiče používá 15 % českých domácností.

Jenže přetékající linky a plné šuplíky zůstávají. Stejné průzkumy totiž zároveň potvrzují, že 62 % lidí hlásí málo nebo žádné místo pro další přístroje. Veřejné zdroje přitom nenacházejí žádný důkaz, že domácnosti s chytrými spotřebiči žijí v uklizenějších kuchyních nebo ve větším prostoru.

Logika naopak říká něco jiného: i chytrý vaflovač pořád zabírá stejnou poličku, i smart popkornovač čeká 363 dní v roce v krabici. Když na linku postavím další připojenou krabici, algoritmus možná ušetří pár minut, ale žádný software mi neubrousí rohy kuchyňské desky.

Právě proto v redakci Domov-in tvrdíme, že skutečně „smart“ krok v kuchyni není nákup, ale odchod. Ten vaflovač, který používáte dvakrát do roka, nezíská čipem nový smysl života, jen dražší cenovku.

Nejchytřejší investice často spočívá v tom, že si večer otevřete dolní skříňku, spočítáte krabice a poctivě si řeknete, kolik z nich opravdu potřebujete k obyčejným večeřím. A možná při tom zjistíte, že to, co vaší kuchyni chybělo nejvíc, nebyl další přístroj, ale prostor a klid, který se do ní konečně vejde.

Zdroj: Domov-in

Autor: Klára Dvořáková