Fiala konečně řekl nahlas to, o čem ostatní mlčí: Babišova vláda zradila své lidi

Poslední květnový den roku 2026 se na Fialově facebookovém profilu objevil příspěvek, který nešlo přehlédnout. Žádná dílčí výtka, žádné opatrné „mám pochybnosti“. Rovnou verdikt: „Vláda vás všechny zradila.“ Pod tím výčet důvodů (obrana, Agrofert, veřejnoprávní média, rozpočet, důchody, konkrétní ministři) a na závěr věta, která zní jako obžaloba: „Tohle je vláda, která si spletla republiku s kořistí.“ Expremiér tím nepřekročil žádný Rubikon. Překročil ale práh, za kterým se z kritika jednotlivostí stává žalobce celého kabinetu. A to je v české opozici zatím ojedinělé.

Eskalace, která nezačala 31. května

Fialova rétorika se přiostřovala po celé jaro. Už 5. března v rozhovoru o obranném rozpočtu prohlásil, že to „nechce nazvat vlastizradou“, a samotnou zmínkou toho slova ho de facto vyslovil. O tři měsíce později už neváhal. Bezprostředním spouštěčem byl s největší pravděpodobností dopis Evropské komise z 20. května, v němž Brusel dal najevo, že Babišův střet zájmů nepovažuje za vyřešený. O tři dny později Fiala na svém webu útočil linií „Babiš podvedl prezidenta“. A 31. května to celé spojil do jedné plošné obžaloby.

Samotný pojem „vláda národní zrady“ přitom není čerstvý. Fiala sám přiznává, že ho používal už před volbami a že mu ho „někteří komentátoři“ vyčítali. Recykluje tedy předvolební značku, jenže tentokrát pod ni podkládá konkrétní čísla a kauzy, které před volbami neexistovaly. A právě tady se komentář musí zastavit a rozebrat, co z toho výčtu obstojí.

Co stojí na datech a co na emocích

Fialova obžaloba má několik vrstev. Některé jsou tvrdé jako beton. Jiné měkké jako předvolební leták.

Obrana: Původní rozpočtový návrh, který Fialova vláda schválila loni v září, počítal s výdaji na obranu ve výši 206,5 miliardy korun, tedy 2,35 % HDP. Babišova revize je srazila na 184,7 miliardy, tedy 2,10 % HDP. Rozdíl činí téměř 22 miliard. Prezident Pavel v březnu výslovně varoval, že neplnění závazků ohrožuje bezpečnost země, a připomněl alianční cíl 3,5 % do roku 2035. V tabulkách NATO za rok 2025 dává Polsko na obranu 4,48 % HDP, Česko 2,00 %. Nejde o propad pod alianční minimum, ale o vědomé zpomalení v době, kdy východní křídlo aliance zrychluje. Tohle je Fialův nejsilnější bod.

Veřejné finance: Nový rozpočet počítá se schodkem 310 miliard korun oproti původním 286 miliardám. Národní rozpočtová rada upozorňuje, že návrh překračuje zákonný strop, a varuje, že sestavování dalších rozpočtů bude kvůli automaticky valorizovaným výdajům ještě těžší. Tady Fiala nešermuje dojmy, šermuje čísly, která mu potvrzuje nezávislá instituce.

Agrofert a dotace: Evropská komise v květnovém dopisu požádala Česko, aby jí nevykazovalo výdaje pro Agrofert a další subjekty kontrolované Babišem, dokud se věc nevyjasní. Fiala z toho dělá důkaz „brutálního střetu zájmů“. Ale pozor: nejde o plošnou stopku dotací pro české zemědělce. Začátkem června DG Agri upřesnila, že nárokové zemědělské dotace lze dál proplácet, u Agrofertu je stačí zvlášť označit. Fiskální riziko pro stát existuje, katastrofa pro český venkov nikoli.

Veřejnoprávní média: Vláda má v programovém prohlášení slib zrušit televizní a rozhlasové poplatky a do konce června 2026 předložit nový zákon o financování médií veřejné služby. Legislativní proces se teprve skládá, ale směr je jasný a pro Fialu snadno napadnutelný.

Ministři a personálie: Tady je Fiala nejslabší. Tvrzení, že ministr životního prostředí Červený je „loutka“ a reálnou moc drží vládní zmocněnec Filip Turek, je politický úsudek. Oficiální zdroje dokládají spolupráci obou mužů na agendě obnovitelných zdrojů a revizi emisního obchodování; vliv ano, přímé řízení resortu ne. Podobně věta o ministryni Mrázové, která se prý „směje lidem do obličeje“, zůstává bez faktické opory. Je to rétorický úder, ne doložená analýza.

Proč „zrada“ funguje jako politika, ne jako fakt

Slovo zrada má v češtině váhu, kterou nelze odvolat. Není to kritika, výhrada ani nesouhlas. Je to morální verdikt. A právě proto je účinné, a právě proto je nepřesné.

Fialův trik spočívá v tom, že pod jednu absolutní nálepku naskládal věci různé závažnosti: tvrdá rozpočtová data vedle personálních invektiv, reálný spor s Evropskou komisí vedle spekulací o mocenském vlivu Motoristů. Čtenář, který přijme rámec „zrada“, přijme i slabší body jako součást téhož balíku. Kdo rámec odmítne, snadno přehlédne i ty silné.

Fiala je podle nás nejpřesvědčivější tam, kde mluví čísly: minus 22 miliard na obraně, plus 24 miliard na deficitu, otevřený spor s Bruselem o desítky miliard z evropských fondů. Tam, kde křičí „zrada“, paradoxně oslabuje vlastní pozici, protože dává oponentům snadnou odpověď: „To je jen rétorika.“

Co z toho plyne pro lidi, kteří platí daně

Rozpočtová čísla nejsou abstrakce. Národní rozpočtová rada ve své studii z loňského dubna spočítala, že zvyšování důchodového věku zlepšuje saldo penzijního systému až o 2,1 % HDP, a že náklady reforem nesou hlavně mladší generace. Babišova vláda přitom slibuje zastropování důchodového věku na 65 letech a návrat štědřejší valorizace. Obojí najednou nejde. Buď se zvýší daně, nebo se prohloubí dluh, nebo se sliby tiše odloží. Žádná z těchto variant není „zrada“, ale každá z nich je politické rozhodnutí s konkrétní cenou.

Vláda je podle ústavy odpovědná Poslanecké sněmovně, ne přímo voličům mezi volbami. Přímý nástroj, jak kabinet odvolat zdola, český systém nezná. Zbývá veřejný tlak a opozice, která umí pojmenovat problémy přesněji než jedním slovem.

Síla i past jednoho slova

Fiala vsadil na to, že jedno silné slovo přebije tisíc opatrných formulací. Má pravdu v tom, že souběh rozpočtového rozvolnění, sporu s Evropskou komisí a zásahů do mediální architektury tvoří obraz vlády, která upřednostňuje vlastní agendu před veřejným zájmem. Nemá pravdu v tom, že se to celé vejde do slova „zrada“. Vejde se to do něčeho prozaičtějšího a nakonec nebezpečnějšího: do soustavného posouvání mantinelů, které každé jednotlivě vypadá jako drobnost a dohromady mění pravidla hry.

Právě to měl Fiala napsat. Jenže „posouvání mantinelů“ se na Facebook nehodí. „Zrada“ ano.

Zdroj: Pohled-IN

Autor: Radek Procházka