Hitlerův berlínský bunkr je pravděpodobně navždy uzavřen. Nacistický vůdce v něm strávil 105 dní v luxusu, ale patrně ne v klidu

Když se v roce 1945 hroutila nacistická říše a Spojenci tlačili na Německo z východu i ze západu, byl Berlín vystaven intenzivnímu bombardování a později i odstřelování. Zahynuly při něm tisíce obyvatel, ale nacistický vůdce Adolf Hitler byl v bezpečí, i když se hlavní město své upadající říše rozhodl neopustit. Do konce svého života si žil v luxusních prostorech nedaleko říšského kancléřství v podzemním bunkru chráněném silným železobetonem.

Rozsáhlý bunkr pod zahradou kancléřství

Výstavba bunkru pro Adolfa Hitlera byla zahájena v roce 1940, a poté, co začalo častější bombardování německého hlavního města, byla zintenzivněna. Wikipedia uvádí, že se prostory nacházely pod zahradou starého říšského kancléřství, a to konkrétně 8,5 metrů pod zemí a chráněný 3 metry silným železobetonovým stropem, ovšem některé části měly ochranu ještě o metr silnější. Vedlo z něj několik východů pro snazší únik, ale v současnosti se do komplexu nikdo nepodívá, jelikož byl zasypán a na jeho místě jsou domy.

This photo, taken in Berlin outside Hitler’s bunker days before his death, is the last known image prior to his suicide.

He promised the German people a Reich that would stand for a thousand years. It lasted for six, and took millions of lives with it.

That’s what narcissistic,… pic.twitter.com/xhuLO0RRBT

— Southern Sister Resister – Wordsmith #IAmTheStorm (@ResisterSis20) June 10, 2024

Samotné prostory určené pro A. Hitlera byly však ještě mnohem hlouběji, zhruba 17 metrů pod zemí, a tvořilo je 18 místností s velmi luxusním vybavením. History uvádí, že byl bunkr soběstačný, měl vlastní zdroj elektřiny a přívod vody, a zahrnoval nejen vůdcovy soukromé prostory a jeho pracovnu, ale i pokoj pro milenku a poté i manželku Evu Braunovou, ale i konferenční místnost. Ve vedlejším bunkru pak sídlil pomocný personál a na konci války různí pohlaváři.

105 dní života v luxusu, ovšem vlhku

Hitler se na konci války do bunkru nastěhoval, konkrétně 16. ledna 1945, a strávil v něm 105 dní života až do doby, než spáchal sebevraždu. Měl v něm luxusní vybavení i veliký portrét Fridricha Velikého, ale nejspíše to nebyl nejpříjemnější pobyt. Bunkr byl pod hladinou spodní vody, a ačkoliv stále běžela čerpadla, bylo v něm vlhko a neútulno, i když mnohem bezpečněji než na ulicích, kde žili běžní civilisté. Bezpečí bunkru opouštěl vůdce jenom výjimečně.

Když Německa kapitulovalo, bunkr si prohlédlo mnoho vojáků, ale nakonec byl částečně zasypán. V 80. letech 20. století pak vyrostly na jeho místě domy a parkoviště a připomíná ho jenom informační deska. Přesto v Berlíně existuje místo, kde se lze do bunkru, i když ne autentického, podívat – asi 400 metrů od Hitlerova bunkru je zachovalý protiletecký bunkr, v němž je na ploše 3 tisíc metrů čtverečních výstava „Hitler – jak se to mohlo stát“, uvádí BerlinStory. Kromě mnoha dokumentů tam jsou i informace o bunkru nacistického vůdce.

Zdroj: ArmádníZpravodaj.cz

Autor: Vít Lukáš