Kamenný hmoždíř po babičce vám možná sbírá prach na půdě. Pokud nese starou značku, dostanete za něj i 4 000 Kč

Možná ho máte i vy: kamenný nebo porcelánový hmoždíř po babičce, těžký jako cihla a roky odložený na půdě nebo v koutě spíže. Většina lidí ho dnes bere jako bezcennou veteš. Sběratelé starožitností se na něj ale dívají docela jinak a za ten pravý kousek nechají pěkné peníze. Zádrhel je v tom, že mezi hromadou obyčejných kusů se cenný poklad schovává jen výjimečně a pozná se podle jediného detailu.

Otočte ho dnem vzhůru, tam se rozhoduje

Dřív než začnete odhadovat cenu, otočte hmoždíř dnem vzhůru. Právě tam se schovává značka výrobce. U porcelánu a kameniny bývá modrá a ukrytá pod glazurou, takže ji spíš uvidíte, než nahmatáte. Občas ji doplňuje pořadové číslo nebo rok výroby, který napoví stáří.

Některá jména mají u sběratelů výjimečný zvuk. Světovou špičkou jsou dva zkřížené modré meče německé Míšně, vůbec první evropské porcelánky. Z domácích manufaktur mají největší váhu tyhle:

Přečtěte si také: Tahle stará konvička na kávu po prarodičích nepatří do kontejneru. Sběratelé za ni nabízí i 9 000 Kč

• Horní Slavkov, jedna z nejstarších porcelánek v českých zemích, jejíž rané kusy nesou vtlačené písmeno „S” a po převzetí novými majiteli značku „H&C” s korunkou,
• klášterecká porcelánka, dnešní Thun, kterou prozradí vtisknuté „K” nebo zkratka „TK”,
• Pirkenhammer z Březové u Karlových Varů se zkříženými hornickými kladívky,
• duchcovský Royal Dux s trojúhelníkem a žaludem.

Kus úplně bez označení zůstane vždy levnější.

Proč jsou nejčastější kameninové a porcelánové kusy

Hmoždíř patří k nejstarším pomůckám v kuchyni i v lékárně. Po staletí v něm lidé roztloukali byliny, léčivé prášky, sůl i mák. Dlouho vládly těžké kovové nádoby. Zlom přišel v druhé polovině 18. století, kdy anglický keramik Josiah Wedgwood proslavil hmoždíř z kameniny. Kamenina měla pro lékárníky výhodu: nereagovala s kyselinami ani bylinami a její drsný vnitřek rozdrtil i tvrdé krystaly na jemný prášek. Kameninové a porcelánové kusy se pak rozšířily do lékáren po celé Evropě, a proto na ně dnes narazíte nejčastěji.

Kov ovšem ze hry nevypadl. Mosazné hmoždíře mají na spodku většinou jen vyražené číslo velikosti, takže samotná ražba u nich cenu nezvedá. Cennější jsou kusy s letopočtem nebo nápisem. Sběratelé si považují třeba bytelné hmoždíře z první světové války, na kterých bývá vyražený rok i dobové heslo, nebo bronzové lékárenské moždíře se jménem slévače.

Přečtěte si také: Ani bramboráky ani langoše. Oboje nahrazuje tato zdravější alternativa, která chutná ještě lépe

Kolik za něj reálně dostanete

Tady je ale potřeba stáhnout očekávání dolů. Drtivá většina hmoždířů, které lidé doma najdou, žádné jmění nevynese. Běžný starší kus z bazaru, ať mosazný, litinový, nebo dřevěný, se prodává v řádu stovek korun. Za obyčejný mosazný hmoždíř s paličkou dají v inzerátech kolem 700 až 1 000 korun, o něco víc za masivní kusy z první světové války.

Zajímavější sumu vynesou jen předměty, které splní hned několik podmínek naráz. Starý, značený a pěkně zachovalý porcelánový nebo kameninový hmoždíř se vyšplhá i na několik tisíc korun. Úplné rarity od proslulých porcelánek se v aukcích dostanou do desetitisíců, jenže těch mezi věcmi po babičce bývá jako šafránu.

Orientační ceny podle druhu kusu shrnuje tahle tabulka:

Jedna prasklina a hodnota je pryč

Přečtěte si také: Stříkněte na zapečenou troubu 1 domácí roztok a druhý den po mastnotě není ani památky

Samotná slavná značka přitom nestačí. Skoro stejně rozhoduje stav kusu. Nejvíc si sběratelé cení hmoždíře kompletního i s původním tloučkem, s hladkým povrchem bez oťukaných hran a s vnitřkem, který není rozedřený od let drcení. Roli hraje i vzácnost daného tvaru u konkrétní manufaktury.

Vadu trh neodpouští. I drobný vlásek trhliny nebo ulomený kousek okraje dokáže srazit hodnotu na pár set korun, i kdyby jinak šlo o pěkný kus.

Než ho začnete leštit, přečtěte si tohle

Máte podezření, že je váš hmoždíř cennější, než vypadá? Rozhodně ho nestrkejte do myčky a vyhněte se drsné chemii. Glazuru i s ražbou značky si tím můžete nenávratně poškodit a hodnota zmizí s ní.

Přečtěte si také: Nemáte ve spíži starý dřevěný máselník s vyřezávaným vzorem? Vzácnější kousky se prodávají i za 2 000 Kč

Rozumnější je celý hmoždíř i detail dna se značkou vyfotit a snímky poslat odhadci nebo do aukčního domu. Odhad bývá zdarma a jako jediný vám spolehlivě prozradí, jestli je váš kousek jen hezká vzpomínka na babiččinu kuchyni, nebo skutečně cenný sběratelský úlovek.

Zdroje: Autorský text, https://cs.wikipedia.org/wiki/Hmoždíř, https://www.antikpraha.cz/znaceni-porcelanu, https://www.skloporcelankeramika.cz/porcelan/misensky-porcelan-%E2%80%93-legenda-mezi-porcelany/, https://lucickymlyn.cz/shop/velky-starozitny-mosazny-hmozdir/, https://lucickymlyn.cz/shop/starozitny-hmozdir-1914-1916-durch-krieg-zum-sieg/, https://www.tiscali.cz/nemate-v-kredenci-po-babicce-tenhle-stary-porcelanovy-mozdir-kdo-ho-najde-tomu-sberatele-daji-i-4-000-kc-688657