Kdo má v kredenci karafu ze skla po prarodičích, drží poklad. Sběratelé platí až 100 000 Kč

Zděděná skleněná karafa dneska ve většině domácností jen zabírá místo ve vitríně a bere se jako obyčejná ozdoba po babičce.

Právě mezi takovým starým nádobím se ale občas ukrývá kousek, za který sběratelé zaplatí nečekané peníze. Většina karaf má cenu pár set korun, u nejlepších broušených kusů se ovšem nabídky šplhají k hranici sto tisíc. Poznat, do které skupiny ta vaše patří, chce pár minut pozornosti.

Co dělá z obyčejné karafy sběratelský kus

Pro sběratele nerozhoduje stáří ani to, jestli se mu vzhled líbí. Ptá se hlavně po původu, tedy kdo karafu vyrobil a z jaké je doby. Váhu má typ výbrusu, odstín skla i případný dekor ze zlata nebo stříbra.

Přečtěte si také: Kdo má doma po babičce tenhle porcelánový hrnek s modrým pruhem, ať ho neprodává. Sběratelé dávají až 19 000 Kč

Nade vším ale stojí zachovalost. I nepatrný oštěpek na hraně nebo hrdle srazí cenu na zlomek. Okem ho snadno přehlédnete, zato ho ucítíte, když po okraji přejedete bříškem prstu.

Roli hraje i kompletnost. Dva jinak totožné kusy se cenově liší podle toho, jestli má karafa svou dobovou zátku, nebo o ni během let přišla. Sběratelé shánějí nepoškozené a úplné předměty do sbírek i souprav.

Moser mění cenu jediným podpisem

Nejzvučnější jméno mezi českým sklem nese karlovarská sklárna Moser. Historie se počítá od roku 1857, kdy se rytec Ludwig Moser pustil do vlastního řemesla, a za pár desetiletí z drobné dílny vyrostl světově uznávaný výrobce. Ne nadarmo se jejím výrobkům říká sklo králů, mířily totiž na stoly panovníků i mahárádžů.

Přečtěte si také: Ani strouhanka, ani vejce. Bramborák drží pohromadě díky 1 surovině, kterou Slováci přidávají odjakživa

Odlišnost Moseru začíná už u suroviny. Sklárna sází na bezolovnatý křišťál, jehož zpracování je náročnější, výsledkem je ale hmota tvrdší a průzračnější než běžná olovnatá varianta. Rytá značka Moser na dně je proto signál, že s prodejem nemá cenu spěchat.

Ani slavné jméno ovšem vysoký výdělek nezaručuje. Karafa z historické kolekce Copenhagen se zlatým pásem se počátkem roku 2026 vydražila jen za 4 600 korun. Konečnou částku vždy určí konkrétní kus, jeho vzácnost a stav.

Které karafy sběratelé shánějí

Zájem se točí kolem několika okruhů. Dobře jsou na tom soupravy v duchu art deca, tedy karafa doplněná likérkami, kterých velká část vznikla v novoborských sklárnách. Poznáte je podle geometrických vzorů a výrazně barevného skla, hlavně v ametystovém a jantarovém odstínu.

Přečtěte si také: Nevyhazujte staré porcelánové cukřenky po prarodičích. Za tenhle 1 vzor dají sběratelé i 40 000 Kč

Své příznivce má i secese s duhově opalizujícím povrchem z přelomu 19. a 20. století, spjatá se jmény jako Lötz nebo sklárna v Lenoře. Nejvýše bývají ceněné dvojice broušených karaf z 19. století se stříbrným kováním, protože dochovaný a neoťukaný pár je vzácnost. Cenu mají i staré nádobky na olej a ocet z první poloviny 19. století.

Má-li karafa kovové doplňky, hledejte na nich puncovní značku. Ta potvrdí pravost i stáří kovu a spolu se signaturou na skle napoví, jak vzácný kus držíte.

Jak poznáte, jestli máte doma poklad

Při prohlídce postupujte takto:

1. Prohlédněte si karafu ze všech stran a proti světlu.
2. Otočte ji vzhůru nohama a na spodní straně hledejte vyrytou značku, číslo, monogram nebo nalepený štítek.
3. Projděte pohledem i prstem okraj hrdla, uzávěr a všechny kovové doplňky.

Přečtěte si také: Kolik dostane číšnice v pivnici, která končí ve 2 v noci? Ta částka na pásce vás naštve

Na průhledném skle bývá jemná rytina skoro nečitelná. Podložte karafu tmavou látkou nebo papírem a nasviťte ji šikmo z boku, obrys nápisu tím rázem vystoupí.

S konkrétním označením se dá pátrat dál. Buď dohledáte podobný kus mezi prodanými aukčními položkami, nebo si stáří a původ necháte potvrdit u odhadce. Než ale karafu ukážete, odolejte pokušení vydrhnout ji silnou chemií nebo přeleštit výbrus. Sběratelé oceňují právě nedotčený dobový povrch.

Než začnete počítat na statisíce

Vysoké ceny z inzerátů berte s rezervou. Nabídnutá částka nemusí mít nic společného s penězi, které nakonec dostanete. Běžné broušené karafy se prodávají od pár set do několika tisíc korun a o dražší kus nezřídka nikdo neprojeví zájem.

Přečtěte si také: Češky přestávají kupovat aviváž. Nahrazují ji 1 věcí z kuchyně, která stojí pár korun

Sumy kolem sta tisíc patří výjimečným broušeným karafám, kterých je na trhu poskrovnu. Napovídá i dnešní výroba Moseru, kde ručně broušená karafa z prestižní řady stojí kolem 41 000 korun. U starožitných kusů platí totéž, cenu vyžene až kombinace slavné značky, vzácnosti a perfektního stavu.

I tak se každou zděděnou karafu vyplatí nejdřív prozkoumat. Hranice mezi tuctovým nádobím a žádaným úlovkem bývá tenká. Rozhodne třeba značka schovaná na dně, kterou byste jinak minuli.

Zdroje: https://www.nespechej.cz/clanky/mate-doma-stare-brousene-karafy-nektere-druhy-sberatele-dnes-vykupuji-kolem-100-000-kc-20260818-9890.html, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/brousene-sklo-cena/, https://aukro.cz/starozitne-sklenene-karafy, https://www.kudyznudy.cz/aktuality/ceske-znacky-pribeh-skla-znacky-moser, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/stara-karafa-sberatelstvi/