Kdo měl za ČSSR tenhle tlakový hrnec s červeným ventilem, vařil o třídu rychleji. Dnes za něj sběratelé dají až 3 000 Kč
11. 9. 2026 – 6:40 | Partnerské články | brunetavkuchyni.cz
Málokdo si dnes vybaví, jak doma bublal nedělní oběd v těžkém hliníkovém papiňáku s červenou zátkou poskakující na víku. Roky pak takový hrnec ležel v koutě spíže jako zbytečnost. Jenže...
Málokdo si dnes vybaví, jak doma bublal nedělní oběd v těžkém hliníkovém papiňáku s červenou zátkou poskakující na víku. Roky pak takový hrnec ležel v koutě spíže jako zbytečnost. Jenže zájem se obrátil a některé kusy dnes znovu získávají na ceně. Většina papiňáků sice zůstane na několika stovkách korun, u těch nejzachovalejších se ale nabídky sběratelů vyšplhají do tisíců.
Jak poznáte ten správný kousek
Hlavním poznávacím znamením je pohyblivá zátka nahoře na víku. Fungovala jako pojistný ventil, který upouštěl přebytečnou páru, aby tlak uvnitř nevystoupal do nebezpečné výše. Na dobových modelech bývala výrazně barevná, často právě červená, takže na sporáku šla poznat na dálku.
Napoví i váha. Tehdejší výroba sázela na silnostěnný hliníkový odlitek, takže hrnec je v ruce citelně těžší než dnešní tenkostěnné nerezové kousky. Ještě víc prozradí dno. Bývá na něm vyražené jméno výrobce a země původu a pro sběratele je klíčové označení Made in Czechoslovakia nebo zkratka ČSSR, které kus datuje do éry federace.
Přečtěte si také: Kolik si vydělá kuchař na horské chatě za celý měsíc i se stravou zdarma? Až to číslo uvidíte, spadne vám brada
Proč s ním vaření ubíhalo o třídu rychleji
Princip je čistě fyzikální. Jakmile se poklice pevně uzavře, pára nemá kam unikat, tlak stoupá a voda se rozehřeje až ke 120 nebo 130 stupňům, výrazně nad běžný bod varu. Tuhé plátky hovězího změknou zhruba za dvacet minut, kdežto při dušení pod poklicí byste u sporáku strávili klidně několik hodin.
Pro tehdejší domácnost to byla velká pomoc. V době, kdy bylo maso nedostatkové a s plynem i elektřinou se počítalo do koruny, zvládl papiňák guláš, aniž by sporák jel naplno dlouhé hodiny. Tlakové vaření navíc u masa zkrátí čas klidně o dvě třetiny a energii srazí zhruba na polovinu.
Kousek historie, který začal u „požírače kostí”
Za jménem papiňáku stojí francouzský fyzik a matematik Denis Papin, který svůj první funkční model dokončil už roku 1679. Když vynález předvedl v Londýně, prý nad ním žasl i tehdejší anglický král. Rozvařené maso a měkké kosti tehdy působily jako malý zázrak a přístroj si vysloužil přezdívku požírač kostí.
Přečtěte si také: Kolik si vydělá rozvoz v pizzerii za celý měsíc i s příplatky za večerní směny? Až to číslo uvidíte, spadne vám čelist
Do běžných kuchyní se ale rozšířil až mnohem později. Prakticky použitelnou domácí verzi přinesli ve třicátých letech Američané a k nám dorazila v podobě těžkých hliníkových hrnců, po kterých dnes sběratelé pátrají.
Za kolik se dnes prodávají
Většina kousků ze sklepa nebo z garáže zůstane na několika stovkách, zhruba mezi třemi sty a osmi sty korunami. Do vyšších pater se dostane jen hrnec bez oděrek, u kterého jde přečíst značka a ideálně zůstalo i příslušenství nebo obal. U takových se cena vyhoupne do jednotek tisíc korun a naprosto bezvadné vzácné exempláře se blíží i k 3 000 korunám.
Podle stavu a úplnosti kusu se orientační ceny liší takto:
| Stav a úplnost kusu | Orientační cena |
|---|---|
| obyčejný nález ze sklepa nebo garáže | 300 až 800 Kč |
| nepoškozený, se čitelnou ražbou a příslušenstvím | jednotky tisíc korun |
| sběratelsky špičkový a kompletní | blízko 3 000 Kč |
Přečtěte si také: Otočte hrnec po babičce dnem vzhůru. Tahle 1 značka znamená, že máte v kredenci poklad
Poslední slovo má celková kondice. Kupci jdou s nabídkou rychle dolů u všeho, co nese stopy opotřebení, tedy u zatvrdlé gumy, chybějícího ventilu, boulí po pádech i rzi na plášti. Na částky z inzerátů navíc moc nespoléhejte. Lepší vodítko dají už proběhlé prodeje, kde je vidět, na čem se prodávající s kupujícím nakonec shodli.
Než ho postavíte zpět na plotnu, zvažte tohle
Pokud chcete starý papiňák vrátit do provozu, opatrnosti není nikdy dost. Starším modelům chyběla záložní bezpečnostní výbava dnešních hrnců. Stačilo, aby se jediný pojistný ventil zanesl, a přetlak bez cesty ven vymrštil obsah hrnce klidně až ke stropu. Pro takovou nadílku se vžilo lidové označení gulášový výbuch.
Pozornost si žádá i gumové těsnění. Po dlouhém ležení ve vlhku ztvrdne, rozpraská a přestane doléhat, takže ho před prvním vařením raději vyměňte. Ventil musí zůstat čistý a průchodný a hrnec se nesmí plnit až po okraj. Spousta majitelů se proto do vaření v historickém kousku vůbec nepouští, nechá si ho jako ozdobu poličky a k plotně staví moderní nerezový hrnec hlídaný několika pojistkami.
Přečtěte si také: Řezníci prosí Čechy: tohle maso nikdy nemyjte pod vodou. Vysvětlili, co se přitom stane v dřezu
Zdroje: https://www.tescoma.cz/jak-funguje-tlakovy-hrnec, https://www.kulina.cz/guide-pots/pressure-cookers-guide/, https://www.marianne.cz/venkov-styl/tlakovy-hrnec-slavi-neuveritelne-347-let, https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-proste-fenomen/735040/jak-vypadaly-nase-kuchyne-za-socialismu-papinak-a-dalsi-legendarni-spotrebice-ktere-pouzivame-dodnes.html, https://cs.wikipedia.org/wiki/Tlakov%C3%BD_hrnec, https://www.tiscali.cz/kdo-mel-za-cssr-tenhle-tlakovy-hrnec-byl-v-kuchyni-kral-dnes-ho-sberatele-vykupuji-i-za-3-000-kc-715396