Dnes je úterý 12. května 2026., Svátek má Pankrác
Počasí dnes 12°C Skoro zataženo

Kdo opravdu vede Ministerstvo životního prostředí? Červený je ministr na papíře, Turek v zákulisí

12. 4. 2026 – 10:00 | Partnerské články | pohled-in.cz

Kdo opravdu vede Ministerstvo životního prostředí? Červený je ministr na papíře, Turek v zákulisí
zdroj: MZV

Na papíře je šéfem resortu Igor Červený. Na fotkách z vlády ale sedí u stolu i Filip Turek. Kdo ve skutečnosti rozhoduje o klimatu, dotacích a vašich účtech za energie?

Obsah článku

Jedno ministerstvo, jeden ministr podle Ústavy. Jenže do stejné budovy vstupuje i vládní zmocněnec pro klimatickou politiku, který sedí u stolu vlády a mluví o „svaté trojici“ MŽP. Právní předpisy, personální kroky a časová osa posledních týdnů ukazují, že spor se dávno netýká jen titulů, ale velmi konkrétní moci nad zelenými politikami, které zasáhnou vaši peněženku.

Ministr podle Ústavy, zmocněnec bez podpisu

Formálně je věc jasná. Prezident Petr Pavel 23. února 2026 jmenoval Igora Červeného ministrem životního prostředí podle čl. 68 Ústavy České republiky. Ta zná jedinou kategorii: člen vlády stojící v čele ministerstva.

Vláda od té chvíle vede Igora Červeného na svém webu jako jediného politického šéfa MŽP. Právě pod něj podle kompetenčního zákona spadají odpady, voda, ovzduší, ochrana přírody i klima. V úředních papírech tedy není žádný spoluministr, žádné sdílení židle.

Ještě přísněji vymezuje pravomoci zákon o státní službě. V § 84 přesně určuje, kdo smí zadávat úkoly státním zaměstnancům v konkrétních spisech. Podle zákona o státní službě to jsou pouze příslušný člen vlády, náměstci, vedoucí Úřadu vlády a představení, případně někdo, koho výslovně určí jiný zákon. Funkci vládního zmocněnce v tomhle seznamu nenajdeme.

Když jsme v redakci porovnali tento paragraf se statutem vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal, dostali jsme jasnou čáru mezi politickým vlivem a přímým řízením úředníků.

Statut, který vláda připojila k usnesení č. 30 z 12. ledna 2026, popisuje Filipa Turka jako „zaměstnance Ministerstva životního prostředí“ na pracovní smlouvu nebo dohodu, pověřeného koordinací a doporučováním kroků v klimatické politice. Tento statut vládního zmocněnce mu nepřidělil roli služebního nadřízeného a nedává mu právo vydávat závazné pokyny státním zaměstnancům.

V právních dokumentech tak stále drží opratě jediný člověk, ministr Červený. Veřejná debata si ale mezitím žije vlastním životem a právě tady se začíná příběh ministerstva lámat.

Prezident zavřel dveře, vláda otevřela okno: jak vznikla „svatá trojice“ MŽP

Leden 2026 přepsal scénář obsazení ekologického resortu během tří týdnů. Premiér Andrej Babiš nejprve navrhl Filipa Turka na ministra životního prostředí. Prezident Petr Pavel však 7. ledna nominaci odmítl a 9. ledna svůj postoj detailně vysvětlil v dopise, o němž podrobně informovala média.

Jenže vláda se nevzdala samotného projektu. O pět dní později přijala usnesení č. 30, založila funkci vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal a rovnou do ní jmenovala právě Turka. Titul ministra Turek nedostal, získal však novou židli v systému moci.

Dvanáctého ledna tak Turek oficiálně získal post zmocněnce, devatenáctého už seděl na jednání vlády, kde podle ČTK dorazil ráno na koaliční radu a zůstal i na samotném kabinetu. O jedenáct dní později ho Ministerstvo životního prostředí samo posadilo k bilaterálnímu jednání v Praze se slovenským ministrem životního prostředí Tomášem Tarabou a tehdejším českým ministrem Petrem Macinkou, jak popisovala tisková zpráva MŽP.

Časová osa sestavená z vládních dokumentů tak ukazuje jednoduchý závěr: Hrad zastavil titul ministra, ale ne samotný mocenský projekt.

Uvnitř budovy ve Vršovicích mezitím probíhá tiché přerýsování řízení resortu. Oficiální organigram MŽP pořád kreslí klasickou pyramidu: ministr, tři političtí náměstci Jaromír Wasserbauer, Martin Weiss a Vladislav Smrž a pod nimi vrchní ředitelé sekcí. Jenže 29. ledna 2026 MŽP oznámilo, že Wasserbauer se stává vrchním ředitelem nově vzniklé sekce technické ochrany životního prostředí, která soustředí klíčové agendy EIA, odpadů, ochrany vod i klimatu, a v roli náměstka ho vystřídá Pavel Vlček. Kariérní úředník tak reálně drží aparát, který převádí politické zadání do razítek.

Do této struktury vstupuje ještě třetí postava. Igor Červený v komentovaném rozhovoru mluvil o „malé svaté trojici“, kterou tvoří právě on, vrchní ředitel a někdejší náměstek Wasserbauer a vládní zmocněnec Filip Turek. Když vláda 23. února v pozvánce na fototermín k uvedení nového ministra do funkce rovnou avizovala účast jak náměstka Pavla Vlčka, tak zmocněnce Turka, naznačila tím veřejně, že tito tři hráči budou na MŽP působit společně.

A když Turek ještě dříve ve veřejném rozhovoru prohlásil, že „brzy představí ministra, který bude působit po jeho boku“ a že spolu vytvoří „skvělý tým“, dostala „svatá trojice“ i vlastní marketing. Formálně tedy MŽP vede jeden ministr, dovnitř úřadu však proudí politické zadání od vládního zmocněnce a aparát řídí silný vrchní ředitel.

Na papíře jde o „jen“ personální konstrukci, v praxi ale vzniká trojúhelník, který bude rozhodovat o tom nejkonkrétnějším: o podmínkách pro vaši kotelnu, vaši střechu i vaši zásuvku.

Z kuloárů do peněženek: proč zápas Červený a Turek zaplatí domácnosti

Program Nová zelená úsporám je nejznámějším produktem MŽP pro běžnou rodinu. Ministerstvo ho nastavuje, Státní fond životního prostředí administruje. Jde o dotace na zateplení domů, výměnu oken, tepelná čerpadla i střešní soláry. Peníze přitom přicházejí hlavně z výnosů aukcí emisních povolenek v systému EU ETS a z Modernizačního fondu.

Rodina, která zvažuje, zda zvládne investici do nového kotle nebo zateplení, tak ve skutečnosti čeká na to, jak „svatá trojice“ na MŽP nastaví podmínky příští výzvy. Týká se to částek, rychlosti výplat i toho, kdo na peníze dosáhne.

Stejní tři lidé budou mít zásadní vliv i na to, jak rychle se v české krajině objeví větrníky a velké fotovoltaiky. Vláda v roce 2025 prosadila zákon, který zavádí tzv. akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje, tedy území s jednodušším a rychlejším povolováním nových projektů. Podle odborných analýz se v těchto zónách povolování výrazně zrychlí, takže obce i majitelé pozemků velmi konkrétně pocítí, jak MŽP nastaví pravidla.

Do třetice do hry vstupuje cena elektřiny. Ta výrazně závisí na tom, kolik energetické firmy zaplatí za povolenky na emise CO₂. Analýzy emisních povolenek dlouhodobě potvrzují, že dražší povolenky zdražují výrobu elektřiny a brzdí pokles koncových cen. Rada pro využití výnosů z dražeb povolenek při vládě plánuje, že většina příjmů z aukcí poputuje přes fondy právě na klimatická a energetická opatření, která z velké části připravuje MŽP.

V praxi tak spor o to, kdo má navrch ve dvojici Igor Červený a Filip Turek, nerozhodne jen o tom, kdo se na tiskové konferenci posadí doprostřed. Rozhodne i o tom, zda vláda nasměruje víc peněz z povolenek do dotací pro domácnosti, nebo je spolkne jiné priority, jak přísně nastaví pravidla pro akcelerační zóny a jestli rodiny v panelácích i na vesnici udrží účty za energie pod kontrolou.

Redakce v dokumentech jasně vidí, že právní odpovědnost za resort nese Igor Červený, zatímco Filip Turek přináší do budovy politickou objednávku pro Green Deal a Jaromír Wasserbauer zajišťuje její přepis do každodenního chodu úřadu. Mýtus „Turek už řídí ministerstvo“ proto realitu zkresluje. Ministr vede MŽP podle Ústavy a nese politickou odpovědnost, zároveň však zmocněnec bez formálních pravomocí vstupuje do klíčových debat o Green Dealu a spoluurčuje směr politik, které zasáhnou vaše účty i investice do bydlení.

Až tedy příště uslyšíte, že MŽP mění parametry Nové zelené úsporám nebo pravidla pro emisní povolenky, nebude to jen technická změna formulářů, ale i tichá odpověď na otázku z titulku, kdo ve skutečnosti vede české životní prostředí.

Zdroj: Pohled-IN

Autor: Radek Procházka

Nejnovější články