Kdy radar u sousedů posílá pokutu? Řidiči se často zbytečně stresují, překročit rychlost lze i o 10 km/h bez postihu

Kdo jezdí přes Polsko, zná ten pocit: tachometr ukazuje 54 v padesátce a v hlavě běží kalkulace, jestli radar u krajnice právě cvakl. Odpověď přišla 18. července 2025 v dopise Marka Konkolewského, zástupce šéfa Głównego Inspektoratu Transportu Drogowego, adresovaném polskému ombudsmanovi. Konkolewský černé na bílém popsal, jak funguje aktivační práh automatických radarů a proč při padesátkovém limitu zařízení nesmí spustit záznam dříve než při 61 km/h. Jenže za tím číslem se skrývá víc vrstev, než kolik se vejde do jedné věty.

Co přesně GITD řekl a odkud se bere „desítka“

Zákonný základ leží v článku 129h odst. 5 bod 3 polského silničního zákona. Ten při nastavování automatických měřicích zařízení nařizuje zohlednit „možnost, že řidič nedokáže udržet povolenou rychlost s přesností lepší než deset kilometrů za hodinu“. Nejde o novinářskou zkratku ani o městskou legendu. Je to formulace přímo ze zákona.

GITD ve svém stanovisku z července 2025 vysvětlil, že z této formulace plyne minimální aktivační práh: při limitu 50 km/h nesmí být nastaven níž než 61 km/h. V některých lokalitách ale bývá ještě vyšší, 65 či dokonce 70 km/h. Stejný princip potvrzují i starší komunikáty systému CANARD, které výslovně zmiňují, že snímky se pořizují vozidlům překračujícím limit o více než 10 km/h.

Naše dedukce pro další limity: při devadesátce radar nespustí záznam pod 101 km/h, při stočtyřicítce na dálnici pod 151 km/h. Místní nastavení ale může být ještě velkorysejší a přesný práh pro konkrétní stanoviště veřejně dostupný není.

Proč „desítka“ neznamená právo jet rychleji

Tady je zásadní věc, kterou řada řidičů přehlíží. Aktivační práh CANARD je technický filtr automatického systému, nikoli nový legální limit. Přestupek se stále posuzuje vůči číslu na značce. Pokud radar záznam pořídí (protože řidič překročil i ten vyšší práh), sankce se počítá od skutečného limitu, ne od limitu navýšeného o deset.

A hlavně: mimo automatický systém CANARD funguje v Polsku běžná policejní kontrola s vlastními pravidly. Aktuální polský sazebník pokut, jak ho uvádí třeba wałbrzyšská policie v květnu 2026, obsahuje položku „překročení do 10 km/h, 50 zlotých a 1 trestný bod“. Hlídka s laserovým měřičem na krajnici tedy může řešit i to, co by automat ignoroval.

Vedle „řidičské desítky“ navíc existuje samostatná metrologická odchylka samotných měřidel: ±3 km/h do 100 km/h a ±3 % nad touto hranicí. To jsou dvě různé věci, které se v médiích často míchají do jednoho čísla. Zákonná „desítka“ chrání před automatem. Metrologická trojka chrání před chybou přístroje. Sčítat je dohromady a věřit, že máte 13 km/h navíc, je cesta k pokutě.

Jak to funguje v Česku: jiný model, jiná logika

Český řidič zvyklý na domácí pravidla by měl vědět, že polský systém funguje zásadně odlišně. V Česku žádný plošný aktivační práh +10 km/h neexistuje. Český metrologický institut stanovuje technickou toleranci ±3 km/h do 100 km/h a ±3 % nad 100 km/h a tato odchylka se při sankcionování odečítá z naměřené hodnoty.

Prakticky to znamená:

• Limit 50 km/h v ČR: radar ukáže 54 km/h → po odečtu tolerance je prokázaná rychlost 51 km/h → přestupek o 1 km/h.
• Limit 50 km/h v Polsku (CANARD): radar s prahem 61 km/h při rychlosti 54 km/h vůbec nespustí záznam → žádný spis nevznikne.

Rozdíl je zřejmý. Český model pracuje s odečtem chyby měřidla po naměření. Polský CANARD pracuje s filtrem před měřením. Českou praxi navíc potvrdil Nejvyšší správní soud v rozsudku 5 As 322/2019, takže jde o ustálenou judikaturu, ne o výklad jednoho úředníka.

Co dělat, když vám přesto přijde pokuta

Záblesk radaru ještě neznamená pokutu. CANARD oficiálně popisuje, že záznamy ze zařízení nejprve procházejí systémovou verifikací, při které se ověřuje kvalita snímku, čitelnost registrační značky i procesní použitelnost. Teprve po tomto filtru se rozbíhá řízení vůči vlastníkovi vozidla.

Pokud by přesto přišla výzva za překročení, které bylo pod veřejně deklarovaným minimálním prahem, má smysl:

• Ověřit, zda šlo o záznam z automatického systému CANARD, nebo o policejní silniční kontrolu.
• Porovnat limit v daném místě, uvedenou naměřenou rychlost a typ zařízení.
• U CANARD vyžádat podklady k důkazu a pracovat s oficiální procedurou odpovědi na výzvu.

Rozpor mezi naměřenou hodnotou a veřejně popsaným prahem je relevantní námitka. Automatická garance úspěchu to ale není.

Nové radary, stejná pravidla, zatím

Polsko právě obměňuje síť radarů. Nové přístroje TraffiStar SR390 přinášejí ostřejší snímky, měření ve více pruzích najednou a lepší noční viditelnost; některé pracují bez viditelného blesku. Na otázku, jestli mají jiný aktivační práh, ale veřejně dostupné dokumenty GITD neodpovídají. Rozhodující zůstává konfigurace konkrétní lokality v systému, ne generace hardware.

Podle statistik GITD za rok 2024 spadalo nejčastější registrované překročení u fotoradarů do pásma 11-20 km/h. To dává smysl: vše pod jedenáctkou systém odfiltroval, vše nad dvacítkou je vzácnější. Hranice mezi „do 10″ a „od 11″ tak není jen právní abstrakce, je to přesně ta čára, na které stojí celá veřejná debata.

Tolerance 10 km/h v polském systému CANARD existuje, má zákonný základ a GITD ji v roce 2025 znovu potvrdil. Ale je to filtr automatu, ne povolení jezdit rychleji. Kdo si ji splete s právem přidat plyn, riskuje setkání s policejní hlídkou, která takovou velkorysost nemá v předpisech.

Zdroj: AutoŽivě.cz

Autor: Daniel Karban