Klasická prkénka končí. Nahrazuje je 1 typ za 800 Kč, který nenasákne pachy ani po 10 letech používání

Dřevěné a plastové prkénko bral donedávna každý jako danost. Kdo dnes vybírá nové, naráží ale na materiál, o kterém se ještě před pár lety skoro nemluvilo. Láká na slib, že do sebe nenasaje pach ani vlhkost a v kuchyni vydrží dlouhé roky. Jeden háček to má a v reklamách se o něm mlčí.

Co se skrývá pod pojmem kompozitní prkénko

Slovo kompozit zní technicky, ve skutečnosti jde o docela prostou věc. Výrobci slisují dřevěná vlákna, občas s příměsí papíru, a spojí je vrstvou pryskyřice. Vznikne tvrdá deska, která v sobě snoubí vlastnosti dřeva i plastu. U nás se nejčastěji prodává pod značkou Victorinox jako takzvaný papírový kompozit, v cizině zdomácněl název materiálu Richlite.

Klíčové je, jak se takový povrch chová. Je hladký a neporézní, takže do něj nic nezateče. Právě z ní plyne většina předností, kterými nová prkénka lákají.

Přečtěte si také: Nový trik výrobců potravin: Na obalu najdete tento nenápadný text

Zápach ani barevné skvrny na něm neulpí

Když povrch nenasákne vodu, nezůstane v něm ani pach. Po krájení česneku stačí desku opláchnout a zápach je pryč. Dřevo si pach cibule nebo ryby drží několik dnů. Nemění ani barvu, po řepě či kurkumě nezůstávají fleky.

Druhý rozdíl ocení každý, kdo nerad drhne. Kompozit zvládne i myčku a výrobci ji berou jako běžný způsob údržby. Dřevěná deska by se v ní po pár mytích zkroutila a popraskala.

A do třetice nože. Sklo nebo kámen jsou na krájení tak tvrdé, že ostří nožů rychle odnese. Kompozit je nastavený na střední tvrdost, takže se na něm krájí pohodlně a čepel šetří zhruba tak jako dřevo.

Přečtěte si také: Italové v horku nedají dopustit na tento kuchyňský trik. Nápoj ochladí bez ledu a stojí jen pár korun

Roky v provozu, ovšem za příplatek

Odolnost je druhý velký argument. Výztuž z pryskyřice dává desce tvrdost, se kterou snese i drsnější provoz u plotny, aniž by se zdeformovala nebo popraskala. V běžné domácnosti tak vydrží dlouhá léta a u kvalitnějších modelů se životnost udává až kolem deseti let. Kusy s certifikátem NSF zvládnou i nároky profesionální kuchyně.

Tady přichází ten háček. Dřevo se vejde do rozmezí 200 až 600 korun, kvalitní kompozit startuje kolem 800 korun a u velkých formátů se šplhá až k tisíci korunám. Vyšší cena se ale vrací v životnosti: jediná deska nahradí několik plastových za sebou a odpadá u ní olejování i šetrné ruční mytí.

Hlavní rozdíly mezi klasickým dřevem a kompozitem shrnuje následující tabulka:

Přečtěte si také: Pouze hrstka českých rodin stále připravuje tento zapomenutý sváteční pokrm. Symbolizuje hojnost, štěstí a nový začátek

Bakterií na prkénku se bát nemusíte

Kolem prkének koluje strašák, že jsou špinavější než záchodové prkénko. Server Vitalia dal proto prověřit pět domácích prkének různého stáří i materiálu v nezávislé laboratoři Bureau Veritas. Ani u jednoho se salmonela neprokázala a s výjimkou jediného kusu zůstaly i ostatní hodnoty v normě. Historka o zamořené desce tím dostala pořádnou trhlinu.

Podstatnější je, odkud se bakterie vůbec berou. „Salmonely ani jiné mikroorganismy na kuchyňském prkénku nevznikají,” vysvětlil serveru Vitalia mikrobiolog Vladimír Špelina ze Státního zdravotního ústavu. Na desku se dostanou ze syrových surovin, především z masa a drůbeže. Vyplatí se proto vyhradit si na syrové maso vlastní prkénko, krájet na něm odděleně od zeleniny a umýt ho hned po dokrájení. Nejopatrnější by měli být rodiny s malými dětmi, senioři a lidé s oslabenou imunitou, u kterých má případná otrava těžší průběh.

Přečtěte si také: Tuto obyčejnou surovinu používají kuchyně v oblastech proslulých dlouhověkostí. Stačí ji pravidelně přidávat do jídel

Mikroplasty nahrávají odklonu od plastu

Jeden reálný důvod přejít od plastu jinam ale existuje. Plast má vadu, kterou dřevo ani kompozit nesdílejí. Pod tlakem nože se z jeho povrchu odlupují mikroskopické úlomky a putují rovnou do jídla. Kolik toho spolykáme, zkoumali autoři studie v časopise Environmental Science & Technology. Podle jejich odhadu spolkneme kvůli plastovému prkénku za rok až 50 gramů plastu, tedy až třetinu všech mikroplastů z jídla. Čím tvrdší surovinu krájíte, tím víc částic se uvolní.

Jak moc nám tohle škodí, vědci zatím spolehlivě nevědí. Kdo si s plastem nechce lámat hlavu, sáhne po dřevě nebo kompozitu. Ani jeden z nich do jídla nic neobrušuje.

Zdroje: https://www.apetitonline.cz/zajimavosti/jak-vybrat-kuchynske-prkenko-drevo-plast-bambus, https://zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odpovedi/jsou-plastova-kuchynska-prkenka-hygienictejsi-nez-drevena/, https://www.vitalia.cz/clanky/prkynka-plna-bakterii-pomluvy-nebo-realita/, https://www.ignazrosler.cz/prkenko-na-krajeni-all-in-one-254-x-178-mm/, https://www.tiscali.cz/cesi-vyhazuji-klasicka-prkenka-nahrazuji-je-timto-materialem-ktery-je-5x-praktictejsi-nesaje-pachy-a-vydrzi-i-10-let-685127