Klasické zástěry jsou v české kuchyni minulostí. Nahrazuje je 1 typ za 700 Kč, který vydrží i deset let

Skoro v každé české domácnosti visí na háčku u sporáku bavlněná zástěra. Po pár letech vaření je ale prodřená, flekatá a po každém vyprání zůstává dlouho mokrá. Čím dál víc lidí proto sahá po náhradě, která se v kuchyni chová úplně jinak a vydrží podstatně déle. Řeč je o lněné zástěře a důvodů, proč si získává české kuchaře, je hned několik.

Proč bavlněná zástěra doslouží dřív, než čekáte

Bavlna je příjemná a levná, jenže v kuchyni je vystavená tomu nejhoršímu. Mastnota, horká pára, časté praní na vyšší teploty i neustálé otírání rukou ji rychle opotřebují. Vlákna se uvolňují, látka řídne a barvy postupně blednou.

Trápí ji i vlhkost. Bavlna vodu snadno nasaje, ale schne pomalu, takže zástěra zůstává dlouho mokrá a začne nepříjemně zavánět. Skvrny od oleje nebo červené řepy se navíc do bavlny zakousnou a často už je nedostanete ven.

Přečtěte si také: Vytáhněte staré lžičky ze šuplíku. Pokud na nich najdete 1 symbol, sběratelé je od vás koupí i za 8 000 Kč

Len je pevnější za mokra než za sucha

Tady začíná hlavní přednost lnu. Lněné vlákno je až o třetinu pevnější než bavlna a v mokrém stavu dokonce až o 60 procent. Praní mu proto neškodí tak jako jiným látkám a jeho opotřebení během používání je velmi nízké.

Lněné vlákno má hladký povrch, takže se na něj prach, nečistoty i bakterie chytají hůř než na materiály s drsnější, šupinatou strukturou. Zástěra se proto míň špiní a snáz vypere i při nižší teplotě. Len je k tomu přirozeně antibakteriální a hypoalergenní, což ocení hlavně lidé s citlivou pokožkou.

A vlhkost? Len pojme hodně vody, ale rychle ji zase pustí. Mokrá lněná zástěra uschne mnohem dřív než bavlněná a nestihne se zapařit.

Přečtěte si také: Než hodíte starý hrnec do kontejneru, otočte ho a podívejte se na dno. Sběratelé ho vykupují za až 15 000 Kč

Hlavní rozdíly mezi oběma materiály shrnuje následující tabulka:

Kolik stojí a jak dlouho vydrží

Kvalitní zástěra ze stoprocentního lnu vyjde zhruba na 550 až 750 korun, běžně tedy kolem 700 korun. Je to víc než za obyčejnou bavlněnou, ta investice se ale v čase vrací.

Přečtěte si také: Vyhodili jste starou mosaznou váhu s dvěma miskami? Pokud máte druhou ve sklepě, sběratelé za ni nabízí i 15 000 Kč

Len patří k nejtrvanlivějším přírodním materiálům vůbec. Při běžném používání a rozumné péči poslouží klidně deset let a kvalitní lněné kusy se v rodinách dědí z generace na generaci. Kdo si koupí jednu pořádnou lněnou zástěru, ušetří si nákup nové bavlněné každé dva až tři roky.

Podle čeho lněnou zástěru vybrat

Rozhoduje hlavně podíl lnu. Hledejte označení sto procent len, případně směs s bavlnou, pokud chcete měkčí omak. U čistého lnu se vyplatí sledovat i gramáž, tedy hmotnost látky na metr čtvereční. Pro zástěru, která má hodně vydržet, se hodí střední až těžší len zhruba od 150 gramů na metr výš.

Péče je jednoduchá. Lněná zástěra snese praní do 60 stupňů, nemá ráda bělidla a nejlépe jí svědčí volné sušení na vzduchu. Mírná pomačkanost ke lnu odjakživa patří a spousta lidí ji bere jako součást jeho přirozeného vzhledu.

Přečtěte si také: Tahle 1 zaprášená pomůcka u kuchyňské linky kazí dojem za 5 vteřin. Má ji 8 z 10 Čechů a netuší to

Není náhoda, že se len do kuchyní vrací. Dlouhá léta platil za prémiový materiál a poptávka po něm dnes znovu roste. Pěstuje se ve Francii, Belgii i u nás na Českomoravské vrchovině a jako přírodní, biologicky rozložitelné vlákno je k tomu šetrnější k přírodě než běžná bavlna.

Zdroje: https://www.bushman.cz/len-milovany-i-zavrhovany/, https://www.domahezky.cz/zastera-bavlneny-len-lina/, https://www.vlnenezbozi.cz/kuchynske-zastery/, https://www.saty-lotika.cz/blogs/magazin/gramaz-lnu-jaka-je-vhodna-na-obleceni-a-proc, https://www.parexcellence.cz/druhy-vlaken-1, https://www.e-len.cz/len-vlastnosti-a-vyhody/