Kuchař varuje: tyto 4 potraviny nikdy neohřívejte v mikrovlnce. Většina Čechů to dělá denně
5. 11. 2026 – 6:09 | Partnerské články | brunetavkuchyni.cz
Pondělní poledne, u mikrovlnky v kanceláři se tvoří fronta a v krabičce čeká rýže z nedělního oběda. Ohřát si zbytky od včerejška je běžná věc a mikrovlnka patří k obvyklé...
Pondělní poledne, u mikrovlnky v kanceláři se tvoří fronta a v krabičce čeká rýže z nedělního oběda. Ohřát si zbytky od včerejška je běžná věc a mikrovlnka patří k obvyklé výbavě kuchyně. Přesto se mezi kuchaři i v domácnostech traduje poučka, že některá jídla do ní nikdy nepatří. U některých z nich má stará rada překvapivě pevné základy.
Rýže, kterou ohřátí nezachrání
Nevařená rýže může obsahovat spory bakterie Bacillus cereus. Spory jsou jakási odolná přezimovací forma bakterie, var v hrnci jim proto neublíží. Když pak uvařená rýže zůstane dlouho v teple nebo při pokojové teplotě, třeba celé odpoledne na vypnutém sporáku, spory mohou vyklíčit a bakterie pak mohou tvořit toxin.
Zvracecí toxin odolává vysokým teplotám, takže ho další ohřátí nezničí, i když rýži v mikrovlnce pořádně rozpálíte. Podle Státního zdravotního ústavu se v lednici pod 10 °C bakterie obvykle nemnoží a v jídle udržovaném na 60 °C a víc spory neklíčí. Nebezpečí tedy hrozí hlavně z jídla, které dlouho stálo vlažné.
Zvracecí typ otravy se obvykle projeví 1 až 5 hodin po jídle nevolností a zvracením, průjmový typ za 6 až 16 hodin vodnatými průjmy a kolikami. Při silném zvracení nebo průjmu, a zvlášť u malých dětí, těhotných a seniorů, se poraďte s lékařem.
Tři pravidla pro zbylou rýži
Britský úřad pro bezpečnost potravin FSA v doporučení aktualizovaném v srpnu 2026 radí se zbytky rýže zacházet takto:
- vychladit je co nejdřív, ideálně do 1 hodiny,
- v lednici je skladovat nejvýš 1 den,
- ohřát je jen jednou a celé do páry.
Rýže rychle vychladne, když ji rozdělíte do menších krabiček a nenecháte ji stydnout v hrnci ani v rýžovaru. Pomůže i miska postavená do studené vodní lázně.
Malá bomba ve skořápce
Tady stará poučka platí doslova. Voda v bílku a žloutku se při ohřevu rychle mění v páru. Skořápka funguje jako zavřená nádoba, takže tlak roste, dokud vejce nevybuchne. Výrobce jedné z mikrovlnek v návodu upozorňuje, že vybuchnout může i celé vejce natvrdo, a to i po skončení ohřevu.
Jídla, ve kterých zůstal žloutek tekutý, se nedohřívají: snězte je hned, nebo je vyhoďte. Pokrmy s vejcem propečeným skrz, třeba palačinky nebo bramborový gratin, podle zkušební organizace TÜV SÜD ohřát můžete, pokud je rychle vychladíte, v lednici je necháte nejvýš 2–3 dny a pak je důkladně prohřejete.
Špenát a houby zvládnou i druhý den
Potíž vzniká na kuchyňské lince: když uvařený špenát stojí dlouho v teple, mikroby z dusičnanů, které přirozeně obsahuje, vyrábějí dusitany. Jak rychle to jde, záleží na teplotě a čase. U zdravých dospělých mají dusitany nízkou akutní toxicitu, kojenci jsou ale citliví, protože jim narušují přenos kyslíku krví. Malým dětem proto ohřívaný špenát nedávejte.
Zdraví dospělí si špenát ohřát můžou. Zákaz se traduje z doby, kdy domácnosti neměly ledničky.
S houbami je to podobné. Mikroby se v nich množí rychle, proto je snězte nejlépe druhý den a při ohřevu je ideálně krátce povařte. Pro špenát i houby pak platí stejný postup: zbytek nenechávejte vychládat na lince, rychle ho zchlaďte, uložte do lednice a ohřejte jen jednou, zato pořádně.
Jak ohřát zbytky pořádně
Riziko obvykle vzniká dřív, než jídlo vůbec dáte do mikrovlnky, totiž když dlouho stojí. I samotný ohřev má ale své mouchy. „Potíž s mikrovlnkou je, že ohřívá nerovnoměrně,“ uvedla pro britský deník Daily Mail dietoložka Kim Lindsayová. Okraje talíře bývají horké a střed zůstává studený.
Jídlo proto v polovině ohřevu promíchejte, nechte ho chvíli odstát a řiďte se pokyny na obalu. Prohřát má být až do středu, aby se kouřilo v celém objemu. TÜV SÜD uvádí teplotu uvnitř jídla aspoň 70 °C po dobu asi 2 minut.
Když nevíte, jak dlouho jídlo stálo v teple, raději ho vyhoďte. U rýže totiž ani důkladný ohřev nepomůže.
Zdroje: https://www.gov.uk/government/publications/home-food-fact-checker/home-food-fact-checker, https://www.bfr.bund.de/cm/349/the_temperature_at_which_food_is_kept_warm_should_be_higher_than_65_c.pdf, https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2023/02/Bacillus_cereus_s_logem.pdf, https://www.bfr.bund.de/cm/349/nitrite_in_spinach_and_other_foodstuffs.pdf, https://www.consumer.bz.it/de/print/pdf/node/33012, https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/502858-nektere-pokrmy-podruhe-neohrivejte-rika-expertka-riskujete-zdravotni-obtize, https://www.aok.de/pk/magazin/ernaehrung/lebensmittel/pilze-aufwaermen-was-sie-wissen-und-beachten-sollten/, https://www.bosch-home.com/cz/servis/podpora/co-muzete-dat-do-mikrovlnne-trouby, https://res.cloudinary.com/chal-tec/image/upload/sk/manuals/CZ/10040730.pdf, https://www.denik.cz/zdravi/potraviny-ktere-nepatri-do-mikrovlnky.html, https://www.ceskestavby.cz/clanky/muze-mikrovlnka-poskodit-vase-zdravi-nebo-dokonce-ohrozit-zivot-34077.html, https://dwn.alza.cz/manual/103795, https://www.nzip.cz/clanek/220-bacillus-cereus-infekce, https://www.tuvsud.com/de-de/presse-und-medien/2026/oktober/aufgewaermte-speisen
Autor: Petra Mrkvicová