Kuchyňská utěrka má někdy i 200x víc bakterií než toaleta. Hygienik prozradil, jak často ji měnit

Číslo „dvěstěkrát víc bakterií než na záchodovém prkénku” se v článcích o domácí hygieně točí pořád dokola. Konkrétní násobky tohoto typu vycházejí primárně z výzkumů houbiček a krájecích prkének, takže tvrzení o utěrkách stojí spíš na analogii. Reálná čísla z laboratoří jsou ale i bez působivého násobku znepokojivá a hygienici mají jasný recept, jak riziko minimalizovat.

Co opravdu žije v denně používané utěrce

Vědci z University of Mauritius v roce 2018 kultivovali vzorky ze sta kuchyňských utěrek používaných měsíc bez praní. Téměř polovina vzorků (49 procent) obsahovala kolonie bakterií. Konkrétně:

• koliformní bakterie (skupina zahrnující E. coli) u 36,7 procenta vzorků,
• enterokoky u stejných 36,7 procenta vzorků,
• zlatý stafylokok u 14,3 procenta vzorků.

Přečtěte si také: Tchyně peče bábovku, která chutná celému domu. Recept se nikdy nezkazí a stačí na ni 30 minut

Výsledky výzkumný tým prezentoval na výročním zasedání American Society for Microbiology.

Většina těchto mikroorganismů pochází ze střevního traktu člověka a indikuje fekální kontaminaci. Z vlhké textilie pak migrují na čerstvě umyté talíře, na ruce i přímo do hrnce. Pokud se k tomu přidá křížová kontaminace ze syrového masa, do hry vstupuje i salmonela nebo kampylobakter. Příznaky alimentární otravy pak zahrnují břišní křeče, zvracení a průjmy. Důvod, proč se právě utěrka stává nečekanou zbraní, je všední. Toaletní prkénko většina domácností průběžně otírá dezinfekcí. S utěrkou na nádobí to ovšem nikdo nedělá. Ta visí na háčku celý den, málokdy stihne mezi použitími proschnout a každou hodinu na ní přibude další otisk prstů nebo kapka šťávy.

Hygienička: denně, někdy i okamžitě

Jak často tedy utěrku vyměnit? „Utěrky by se měly pravidelně měnit. Téměř každý den, pokud je ta kuchyň používaná pravidelně,” uvedla pro server iROZHLAS hygienička Jolana Knobová. Při běžném provozu, kdy doma vaříte alespoň jedno jídlo denně, je interval jedna utěrka na jeden den doporučený standard.

Přečtěte si také: 3 znamení, která neumí vařit ani vajíčko. Pokud máte doma jedno z nich, raději si pořiďte robota

Existuje ale jeden okamžik, kdy se výměna řeší okamžitě, bez ohledu na kalendář. Jakmile utěrka přijde do styku se syrovým masem, kontaminace E. coli, salmonelou či kampylobakterem je téměř jistá. Odložit ji „na později” je v tu chvíli zbytečný hazard. Putuje rovnou do koše s prádlem, i kdyby na ní byla jen jedna kapka šťávy z kuřete.

Jedna utěrka na všechno je past

Inspiraci stojí za to hledat v profesionální gastronomii. Šéfkuchaři tam mají pro každou pracovní činnost vyhrazenou vlastní textilii. Typická sada vypadá zhruba takto:

• silnější bavlna funguje jako chňapka pro vytahování plechů z trouby,
• jiný kus je vyhrazený čistě na sušení talířů a hrnců,
• další utěrka funguje na otírání pracovní desky a sporáku,
• poslední se používá k osušení rukou po umytí.

Přečtěte si také: Co se stane, když smícháte tyhle 2 čisticí prostředky v kuchyni. Češi to dělají denně a neví, že jsou toxické

V domácnostech, které spoléhají na jediný hadřík pro celou kuchyňskou agendu, bývá hustota kolonií ve vláknech nejvyšší. Multifunkčnost se obrací proti uživateli. Jeden kus textilie kombinuje vlhkost po porcelánu, teplo od plotny a zbytky bílkovin nebo tuku po otření rukou. Pro mikrobiální mix lepší startovací podmínky nevymyslíte.

Pračka na 60 °C bez aviváže

Když utěrka skončí v koši, na řadě je správné praní. Bavlněné kousky perte v samostatném cyklu, do bubnu spolu s tričky nebo ručníky rozhodně nepatří. Teplota musí být minimálně 60 °C, u bílých kusů klidně 90 °C. Vyšší teplota a oddělený cyklus bakterie spolehlivě zabijí. Aviváž do dávkovače raději nelijte. Změkčovadla totiž bavlnu obalí jemnou silikonovou vrstvou, která brání tkanině správně sát vodu a zároveň drží mikroskopické zbytky tuku i pachové molekuly. Lepším pomocníkem je lžíce bílého octa nebo jedlé sody v zásobníku. Zápach i bakterie spolehlivě potlačí.

Vyprané utěrky rozložte na vzdušném místě, ať proschnou. Vlhká utěrka složená v zásuvce linky je za pár hodin tentýž problém, jaký jste se snažili pračkou odstranit.

Přečtěte si také: Babička dělala bramborový salát 50 let bez majonézy. 1 surovina místo ní a chuť je 2x lepší

Když ani pračka nepomůže

Pokud utěrka i po vyprání na 60 °C trvale zapáchá, je zašedlá nebo lepkavá, vlákna jsou poškozená a bakterie se uchytily uvnitř. V tu chvíli sadu vyhoďte a kupte novou. Před každým novým použitím pomáhá rychlá zkouška z profesionálních kuchyní. Přičichněte k utěrce a osahejte ji. Kyselý zápach nebo lepkavý pocit znamenají okamžitý přesun do koše s prádlem.

Zdroje: Autorský text, https://www.tiscali.cz/jak-casto-vymenit-uterky-v-kuchyni-kuchar-rika-ne-jednou-tydne-ale-podle-1-jednoduche-zkousky-za-5-sekund-658054, https://www.dumazahrada.cz/domacnost/kuchynske-uterky-bakteriologicka-zbran-vymena-prani-uklid/, https://www.ireceptar.cz/domov-a-bydleni/jak-dlouho-pouzivat-uterku-20301231.html, https://www.fajnstyl.cz/clanek/domacnost-hygiena-bakterie-uklid, https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/textil-uterka-cistota-vymena-bakterie-stafylokok-zdravi-otrava_1806142213_pla