Lidé bez tohoto orgánu umírají i 2× častěji. Vědci ho dlouho podceňovali

Schovává se za hrudní kostí, váží sotva několik gramů a po pubertě postupně zaniká. Brzlík byl desetiletí na okraji zájmu lékařů. Nová data z prestižního lékařského časopisu ale ukazují, že právě tahle „zapomenutá“ žláza zásadně ovlivňuje, jak dlouho a v jakém zdraví prožijeme druhou polovinu života.

Studie z Bostonu překvapila i samotné autory

Tým z Massachusetts General Hospital a Harvard Stem Cell Institute porovnal zdravotní záznamy 1 146 dospělých, kterým chirurgové během operace srdce odstranili brzlík, s 1 146 srovnatelnými pacienty, kterým orgán ponechali. Pět let po zákroku zemřelo z první skupiny 8,1 procenta lidí, ze srovnávací jen 2,8 procenta. Riziko rakoviny vyšlo téměř dvojnásobné (7,4 procenta proti 3,7 procenta).

Hlavní autor studie David Scadden, ředitel centra regenerativní medicíny v Mass General Hospital, v tiskové zprávě nemocnice uvedl, že bez brzlíku se riziko úmrtí i nádorů u dospělých minimálně zdvojnásobuje. Práce vyšla v srpnu 2023 v New England Journal of Medicine a podle samotných autorů vznikla částečně náhodou: pandemie covidu přerušila původně plánovaný výzkum a tým se pustil do retrospektivní analýzy. Lidé bez brzlíku měli navíc v krvi méně nově vznikajících T-lymfocytů a vyšší hladiny zánětlivých molekul.

Přečtěte si také: Většina Čechů dělá u rajčat po výsadbě 1 chybu. Připraví je o celou úrodu ještě před létem

Klíčová čísla studie přehledně shrnuje následující tabulka:

Tréninkový tábor pro T-lymfocyty

Brzlík neboli thymus je dvoulaločný útvar uložený za horní částí hrudní kosti. Z kostní dřeně do něj putují nezralé bílé krvinky, takzvané T-lymfocyty. V brzlíku procházejí přísným tréninkem, ve kterém se učí rozeznávat napadené buňky a viry, ale neútočit na vlastní tkáň. Drtivá většina jich tenhle výcvik neprojde a uhyne, do oběhu se pouští jen ti správně vycvičení obránci.

Brzlík dosahuje největší velikosti v dětství a od konce dospívání postupně atrofuje. Docent Jan Černý z katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v odpovědi pro web Přírodovědci.cz vysvětlil, že aktivní složka brzlíku se od prvního roku života smršťuje zhruba o tři procenta každý rok a kolem čtyřicátého roku se tempo zpomalí asi na jedno procento ročně. Místo funkční tkáně pomalu přibývá tuk a v dospělosti je orgán z větší části neaktivní.

Přečtěte si také: Většina Čechů smaží řízky špatně. Stačí 1 přísada v trojobalu a šťáva neuteče

Z „evoluční chyby“ do středu pozornosti

Právě kvůli rychlé atrofii lékaři dlouho mysleli, že je brzlík v dospělosti zbytečný. V šedesátých letech 20. století dotáhl skepsi vůči tomuto orgánu do krajnosti jeden držitel Nobelovy ceny: podle něj jde o tkáň, kterou si evoluce nese setrvačností, ač už nemá v dospělém těle žádný úkol. Pohled na věc se měnil postupně, na hlavu ho pak v posledních letech postavila kombinace kvalitních klinických dat a umělé inteligence.

Hugo Aerts a jeho tým z Mass General Brigham vsadili na strojové učení. Algoritmus prošel CT snímky více než pětadvaceti tisíc účastníků amerického screeningu rakoviny plic a porovnal je s dlouhodobými zdravotními záznamy. Z toho vznikla numerická známka kondice brzlíku: čím lepší skóre, tím nižší riziko úmrtí dvanáct let dopředu a tím vyšší šance, že imunoterapie rakoviny zabere. Jestli zdravější brzlík chrání aktivně, nebo je jen zrcadlem celkové kondice, výzkum zatím neuzavřel.

Snaha orgán omladit

V laboratořích už několik týmů pracuje na tom, jak brzlík rozhýbat zpátky. Buněčná bioložka Paola Bonfantiová z londýnského Francis Crick Institute zdůrazňuje, že thymus má vlastní rezervu kmenových buněk podobně jako pokožka, jenomže stárne výrazně rychleji. Pokusy na myších modelech ukázaly, že progenitorové buňky brzlíku po transplantaci dokážou vytvořit funkční orgán. U lidí výzkum tak daleko zatím není.

Přečtěte si také: Konec kuchyní na míru za statisíce. Hit 2026 vám vydrží i 50 let za zlomek ceny

Některé léčebné cesty už balancují na hraně klinické praxe. Růstový hormon, interleukin-7 a interleukin-22 v menších studiích pomohly oživit brzlík poškozený chemoterapií či transplantací kostní dřeně. Pokud se tenhle směr potvrdí, mohli by z toho profitovat hlavně senioři a pacienti po onkologické léčbě. V případě konkrétních zdravotních potíží se vyplatí poradit se se svým lékařem.

Zdroje: https://www.massgeneral.org/news/press-release/study-reveals-unexpected-importance-of-the-thymus-in-adults, https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2302892, https://www.zdravotnickydenik.cz/2026/05/brzlik-dlouhovekost-riziko-rakoviny/, https://www.eurostemcell.org/regenerace-brzliku, https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/496, https://www.wikiskripta.eu/w/Brzl%C3%ADk, https://www.stoplusjednicka.cz/organ-ktery-byl-jeste-nedavno-povazovan-za-zbytecny-se-ukazuje-jako-mozny-klic-k-delsimu