Majitel chtěl jen pokácet strom. Nakonec zaplatil desetitisícovou pokutu

Když začnou větve ohrožovat střechu nebo stínit do oken, řešení se zdá být snadné. Jak se ale přesvědčil majitel rodinného domu z jihu Moravy, neuvážený krok může spustit kolotoč byrokratických úkonů. Zprvu rychlá akce se tak velmi prodražila a přinesla nečekané povinnosti na několik let dopředu.

Starý strom u domu

Tomáš si nedávno pořídil starší dům s menší zahradou v jedné obci nedaleko Brna. Na okraji pozemku, jen pár metrů od samotné stavby, stála vzrostlá lípa. Během podzimních větrů se její dlouhé větve opíraly o tašky na střeše, ničily plechování a ucpávaly okapy listím. Při silnějších poryvech kmen vrzal a rodina měla obavy, že silnější bouřka by mohla kmen zlomit a poslat ho přímo na nově zrekonstruovanou půdu. Zavolat odbornou firmu na prořez se Tomášovi zdálo drahé a navíc měl pocit, že strom už je zevnitř pravděpodobně nahnilý. Rozhodl se proto celou situaci vyřešit rychle svépomocí. O víkendu s pomocí švagra kmen nařezali, položili na trávník, rozštípali na palivové dřevo a větve odvezli do sběrného dvora.

Dopis z úřadu

Přibližně po měsíci od víkendového kácení našel Tomáš ve schránce dopis s pruhem. Odesílatelem byl odbor životního prostředí příslušného obecního úřadu. V listině stálo, že bylo zahájeno správní řízení ve věci nepovoleného kácení dřevin rostoucích mimo les. Někdo ze sousedů si pravděpodobně chybějící lípy všiml a podal podnět úředníkům. Tomáš se nejdříve domníval, že jde o omyl. Byl přece na svém pozemku a chránil svůj dům před hrozící škodou. Po telefonátu s referentkou ale zjistil, že vlastnictví půdy nedává automaticky právo libovolně odstraňovat vzrostlou zeleň. Úředníci si vyžádali fotografie před zásahem a po něm, aby mohli posoudit stav stromu. Ukázalo se, že lípa byla sice blízko domu, ale bez posudku dendrologa nebylo možné prokázat její přímou nebezpečnost.

Desetitisícový účet

Následovalo dokazování a místní šetření úředníků na zahradě. Jelikož obvod kmene měřil ve výšce 130 centimetrů nad zemí téměř 140 centimetrů, spadal strom pod ochranu zákona (strom přesahoval hranici 80 centimetrů, a proto ke kácení potřeboval Tomáš povolení). Za pokácení bez platného rozhodnutí dostal Tomáš pokutu ve výši dvaceti tisíc korun, peněžní trest ale nebyl jedinou komplikací. Orgán ochrany přírody mu uložil také takzvanou náhradní výsadbu. To znamenalo povinnost nakoupit pět mladých listnatých stromů o určitém obvodu kmínku a vysadit je na vybraném místě v obci. S tím se pojí i povinnost následné péče po dobu pěti let. Pokud by stromy v tomto období uschly, musel by nakoupit a zasadit další. Celkové náklady na pořízení sazenic, opěrných kůlů a hnojiva se vyšplhaly na dalších dvanáct tisíc korun. Pokus ušetřit za odborný prořez tak rodinný rozpočet stál mnohem více peněz, než kolik by si naúčtoval arborista.

Kdy potřebujete povolení?

Aby se ostatní majitelé zahrad vyhnuli podobnému zklamání, je užitečné znát platná pravidla. Žádost o povolení ke kácení musíte na příslušný úřad podat v případě, že obvod kmene ve výšce 130 centimetrů nad zemí přesahuje 80 centimetrů. Měření provádějte vždy pečlivě pomocí krejčovského metru. Pokud se strom do těchto limitů vejde, můžete ho odstranit bez papírování. Výjimku tvoří ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití zeleň. Jabloně, hrušně nebo švestky tak můžete kácet bez povolení v zastavěném území bez ohledu na to, jak široký mají kmen.

Postup v ohrožení

Zákon pamatuje i na situace, kdy není čas čekat na úřední razítko. Jde o stavy, kdy je zřejmě a bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo hrozí škoda na majetku. Typickým příkladem je strom nahnutý po vichřici, rozlomený bleskem nebo vyvrácený tak, že může každou chvílí spadnout a zničit dům či auto. V takových případech smíte jednat okamžitě a nebezpečí odstranit. Vaše povinnosti tím ale nekončí. Do patnácti dnů od provedení kácení musíte celou událost písemně oznámit orgánu ochrany přírody. Součástí oznámení bývá průkazná fotodokumentace stavu před samotným zásahem, aby úředníci mohli zpětně posoudit oprávněnost vašeho kroku. Kdybyste totiž porazili zdravý strom a argumentovali vymyšleným nebezpečím, finanční sankce by vás stejně neminula. Vždy je lepší si před spuštěním motorové pily situaci nafotit a zjistit aktuální povinnosti, než riskovat nečekaný zásah do rodinných úspor.