Máte doma starý fotoaparát z ČSSR? Jestli na něm najdete tohle číslo, dostanete i 15 000 Kč

V nejednom českém bytě se dodnes válí fotoaparát, který tam zůstal po babičce nebo dědovi. Málokdo tuší, že takový kus může mít daleko větší cenu než pár korun na blešáku. Rozhoduje o tom jeden údaj vyražený přímo na těle přístroje, kterého si většina majitelů nikdy nevšimne.

Číslo na těle prozradí, co doma máte

Na každém starém fotoaparátu bývá vyražené výrobní číslo a označení modelu. Právě tahle kombinace rozhoduje o tom, jestli držíte v ruce tuctový přístroj, nebo žádanou raritu. Číslo napoví, ze které výrobní série aparát pochází, a zkušený sběratel podle něj pozná, jak vzácný kus to je.

Výrobní číslo má ještě jednu roli. Musí sedět k typovému štítku i k tomu, co je vyryté na objektivu. Když si čísla neodpovídají, jde nejspíš o poskládaný přístroj z dílů různých kusů, a to hodnotu srazí. Poctivý originál se pozná právě podle toho, že všechno do sebe zapadá.

Přečtěte si také: Kdo najde po babičce tenhle starý ubrus s ruční výšivkou, drží v rukou i 20 000 Kč

Flexaret z Přerova, kterému fandil i Saudek

Největší jméno mezi československými foťáky má Flexaret. Šlo o dvouokou zrcadlovku, kterou v Přerově vyráběl podnik Meopta, do znárodnění po druhé světové válce známý jako Optikotechna. Přístroje sjížděly z linky zhruba od konce třicátých let až do začátku let sedmdesátých. Snímek vznikal na širší svitkový film a měl podobu čtverce o straně kolem šesti centimetrů. Na takovou plochu se vejde mnohem jemnější kresba, než jakou zvládne úzký kinofilm.

S Flexaretem fotili i profesionálové. Za svůj ho vzal třeba slavný Jan Saudek, který ho označil za „naši národní pýchu“. Největší zájem je dneska o pozdní řady, jmenovitě o Flexaret VI a VII ze šedesátých let. Za obyčejný kus zaplatíte na aukci orientačně 1 000 až 5 000 korun. Pokud je přístroj pěkný a bezvadně funkční, dostanete se přes 10 000, a u opravdu vzácných exemplářů se cena blíží 20 000 korun.

Kapesní Mikroma, se kterou fotili špioni

Ve stejné dílně vznikla i miniaturní Mikroma, jeden z nejmenších fotoaparátů své doby. Schová se celá do hrsti a pracuje s šestnáctimilimetrovým páskem, o poznání užším než klasický kinofilm. Kvůli tomu, jak snadno se dala ukrýt, po ní sáhla i rozvědka a pořizovala s ní snímky, o kterých nikdo neměl vědět.

Přečtěte si také: Otočte starý popelník dnem vzhůru. Jestli tam je tahle značka, má hodnotu klidně 5 000 Kč

Věhlas mezi sběrateli jí zajistila zlatá medaile ze světové výstavy Expo 58 v Bruselu. Právě proto ji dnes odborníci počítají mezi nejcennější kousky československé výroby. Za obyčejný exemplář dá kupec kolem 2 000 korun, u vzácných sérií s dochovanými doklady se ale cena vyšplhá až k 15 000 korun.

Ne každý nález je zlatý důl

Ne u každé značky se ale sluší jásat. Přístroje od výrobců jako Druopta nebo Etareta patří do dostupnější třídy a na aukcích za ně padne řádově 400 až 1 600 korun. Kupují si je většinou lidé, které baví historie fototechniky, kdežto pro investora jsou málo zajímavé.

Přehled orientačních sběratelských cen shrnuje následující tabulka:

Přečtěte si také: Ani pes, ani kočka. Češi si pořizují tohle zvíře, co se snadno chová a v bytě skoro není slyšet

Kromě modelu hraje velkou roli i technický stav. Aparát, se kterým se pořád dá fotografovat, má na trhu úplně jinou hodnotu než kus, který skončí za sklem ve vitríně. Kupci proto berou přístroj do ruky a prohlížejí hlavně sklo objektivu a chod závěrky. Ta určuje, jak dlouho se film osvětluje, a její přesnost je pro cenu klíčová. Zamžená nebo poškrábaná optika a líná závěrka srazí hodnotu dolů, zatímco původní pouzdro nebo návod ji zvednou.

Než ho prodáte, nespěchejte

Když na podobný poklad doma narazíte, rozhodně s ním neběžte hned do bazaru. Vyplatí se nejdřív si pořádně zjistit, o který model jde a v jaké je kondici, vyfotit ho ze všech stran a teprve pak hledat kupce. Prodej ve spěchu za pár set korun vás totiž může připravit o pěknou sumu.

Přečtěte si také: Jména, která prozradí rozené štědré duše: máte tyhle 4 ve svém okolí?

Kdo je ochoten zaplatit nejvíc, se často pozná podle adresy. Doma je Flexaret pořád poměrně běžný, ale v cizině z něj je vyhledávaná rarita z východního bloku. Nejhlasitěji se ozývají zájemci z Japonska, kde má film mezi fotografy silnou tradici. Takový kupec dokáže za dobře popsaný a nafocený přístroj nabídnout mnohem víc, než kolik by za něj dal někdo z Česka. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Kdo najde po babičce tenhle starý ubrus s ruční výšivkou, drží v rukou i 20 000 Kč.

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Flexaret, https://energozrouti.cz/clanek/fotoaparat-sberatelstvi-cssr-hodnota, https://www.umimeporadit.cz/kdo-ma-doma-stary-fotoaparat-flexaret-drzi-v-ruce-jmeni-japonsti-sberatele-za-nej-plati-vic-nez-za-nove-iphony, https://www.nespechej.cz/clanky/tenhle-fotak-byl-za-husaka-v-kazde-domacnosti-dnes-za-nej-sberatele-plati-az-5-000-15-000-kc-20260629-9068.html, https://www.tiscali.cz/sberatele-z-celeho-sveta-lovi-tenhle-stary-fotoaparat-z-dob-cssr-cesi-ho-maji-doma-po-prarodicich-a-netusi-jakou-ma-hodnotu-693449