Menšíkův osudný omyl. S kritikou přispěchal i legendární Američan

Jakub Menšík stál v pátek 5. června 2026 poprvé v životě v semifinále grandslamu. Na druhé straně kurtu čekal světový třetí hráč Alexander Zverev, proti němuž devatenáctiletý Čech ještě nikdy nevyhrál. Menšík prohrál 5:7, 2:6, 6:3, 3:6, a ještě než stačil opustit areál Roland Garros, rozpoutala se debata, která nemířila na jeho forhend ani na jeho servis. Mířila na rozhodnutí, které padlo den předtím.

Kouč, který přiletěl o den dřív, než měl

Ve čtvrtek večer, necelých dvacet hodin před začátkem semifinále, přistál v Paříži Dragan Vujovič, Menšíkův mentální kouč, s nímž hráč spolupracuje od svých třinácti let. Vujovič, srbský rodák působící v Česku od roku 1994, prošel fotbalovými reprezentacemi i harvardským prostředím, než se usadil v individuálním koučinku. S Menšíkem pracuje dlouhodobě a sám tenista o mentální přípravě mluvil jako o klíčové součásti svého rozvoje už v roce 2022.

Jenže právě načasování příjezdu se stalo jablkem sváru. Hlavní trenér Tomáš Josefus den před semifinále pro ATP otevřeně říkal, že Menšík „miluje rutiny“ a že se tým snaží dělat všechno stejně bez ohledu na kolo turnaje. Pozdní přílet mentálního specialisty z toho principu zjevně vybočoval.

Agassiho verdikt ze studia

Andre Agassi seděl během semifinále v analytickém studiu TNT Sports; byl součástí oficiálního komentátorského týmu pro závěrečné dny Roland Garros. A nezdržoval se diplomatickými formulacemi. Řekl, že není fanouškem přivolání mentálního kouče do semifinále grandslamu, že v tom vidí „jen samá rizika“ pro kouče, a dodal, že v takové chvíli by si měl hráč spíš přivést mámu.

Poznámka o matce byla spíš metaforou než radou. Menšíkova matka Kateřina seděla v hledišti už nejpozději při čtvrtfinále proti Joãu Fonsecovi, jak zachytil report Washington Post. Agassiho pointa mířila jinam: před největším zápasem kariéry potřebujete blízkost a klid, ne nový impulz zvenčí.

Nebyl sám. Bývalý americký hráč Sam Querrey se přidal s podobnou výhradou. A Agassi měl v Paříži zvláštní autoritu: šampion Roland Garros 1999, padesát jedna výher na French Open v open éře. Navíc sám kdysi prošel zásadní změnou v realizačním týmu uprostřed turnajového období, když v létě 1994 navázal spolupráci s Bradem Gilbertem. Ta změna mu paradoxně nastartovala nejúspěšnější etapu kariéry, ale šlo o dlouhodobý krok, ne o jednovečerní zásah před semifinále grandslamu.

Co se dělo na kurtu

Redukovat Menšíkovu porážku na jednoho člověka v hotelu by bylo zjednodušení. Zverev odehrál takticky vynikající zápas. Podle ATP Němec systematicky vtahoval Menšíka do dlouhých výměn od základní čáry, přesně tam, kde devatenáctiletý Čech ztrácí svou největší zbraň: schopnost diktovat tempo a zkracovat výměny. Menšík nedokázal prosadit svůj standardní herní model. Zverev byl, jak to po zápase popsal sám poražený, „jako zeď“.

Kontrast s čtvrtfinále byl markantní. Proti Fonsecovi předvedl Menšík podle AP svůj dosud nejpřesvědčivější výkon turnaje. Sám ho označil za jeden z nejlepších zápasů kariéry. O dva dny později jako by na kurtu stál jiný hráč, a otázka, co se mezitím změnilo, zůstává viset ve vzduchu.

Rutina jako nejcennější majetek

Proč přesně Vujovič dorazil až ve čtvrtek večer, tým veřejně nevysvětlil. Josefus naznačil, že s blížícím se největším zápasem kariéry řešili každý detail a Vujovič měl promluvit k mentální stránce. Záměr byl logický. Načasování ne.

V profesionálním tenise je turnajová rutina posvátná. Hráči jedí ve stejnou dobu, rozcvičují se na stejném kurtu, chodí spát podle stejného schématu. Menšík to podle vlastního trenéra dělal celý turnaj. A pak, dvacet hodin před semifinále, přišla proměnná, která do vzorce nepatřila. Nejde o to, že mentální koučink nemá hodnotu; Menšík s Vujovičem pracuje šest let a výsledky mluví samy za sebe. Jde o to, že fyzický příjezd specialisty na poslední chvíli je přesný opak toho, co tým sám deklaroval jako svůj princip.

Co si z Paříže odnáší

Menšík po zápase zmínil ztuhlý levý krk, ale nemluvil o vážném zranění. Na Agassiho kritiku veřejně nereagoval. Hodnotil turnaj pozitivně, semifinále bral jako milník. Mediální poznámky ATP po semifinále ukazovaly jeho živý žebříček na šestnáctém místě světa; před Paříží nikdy nebyl dál než ve čtvrtém kole grandslamu a na Roland Garros měl dosavadní maximum ve druhém kole.

Příští grandslam bude chystat z vyšší pozice, pod většími očekáváními a s vědomím, že celý tenisový svět teď ví, jak vypadá jeho rutina, a co se stane, když ji někdo naruší.

Zdroj: SportyŽivě

Autor: Matěj Pokorný