Místo levnějšího benzinu sleva na vlaky. První země EU zvolila strategii, která jinde nikoho nenapadla
23. 4. 2026 – 10:40 | Partnerské články | autozive.cz
Litva od dubna 2026 zlevnila všechny vnitrostátní vlakové jízdenky o polovinu. Ne benzin, ne daně – vlaky.
Obsah článku
Zatímco Česko v dubnu nasadilo maximální ceny u pump a Německo omezilo zdražování na čerpacích stanicích, litevské ministerstvo dopravy 3. dubna oznámilo něco jiného: státní dopravce LTG Link srazí ceny všech domácích jízdenek na polovinu, a to plošně, automaticky, bez nutnosti zadávat kód nebo žádat o slevu. Opatření platí pro cesty od 1. dubna do 31. května 2026. V jarní vlně protikrizových kroků napříč EU jsme nedohledali žádný jiný členský stát, který by reagoval na drahá paliva zlevněním alternativní dopravy místo zásahu přímo u stojanu.
Co přesně Litva udělala
Sleva 50 % se vztahuje na všechny vnitrostátní trasy LTG Link – v první, druhé i třetí třídě. Platí i na jednodenní a třicetidenní časové jízdenky. Během akce dopravce vypnul dynamickou cenotvorbu, takže cestující nemusí lovit „správný“ termín nákupu. Sleva se uplatňuje automaticky v online prodeji i na pokladnách; jediné omezení je, že ji nelze kombinovat s jinými komerčními akcemi a nevztahuje se na doplňkové služby.
Motivace je přímočará: litevský ministr dopravy Marius Taminskas opatření představil jako rychlou a hmatatelnou pomoc lidem, kteří mohou část svých cest přesunout z auta na koleje. Pomohlo i to, že stačilo domluvit se s jedním státem řízeným dopravcem, bez složitého vyjednávání s desítkami regionálních objednavatelů a tarify.
Jak reagují jiní: Německo, Česko a zbytek EU
Každá vláda sahá po jiném nástroji. Srovnání tří přístupů ukazuje, jak odlišně lze na stejný problém odpovědět:
- Německo od 1. dubna 2026 povoluje čerpacím stanicím zdražit jen jednou denně (v poledne), posílilo pravomoci kartelového úřadu a 12. dubna se dohodlo na dvouměsíčním snížení palivové daně o zhruba 17 centů na litr. Celostátní Deutschlandticket za 63 eur měsíčně existuje od ledna 2026, ale není krizovým opatřením – vznikl nezávisle na jarním šoku.
- Česko 2. dubna schválilo balíček opatření zahrnující dočasné maximální ceny pohonných hmot od 8. dubna, uvolnění až 100 000 tun ropy ze strategických zásob a jednání s provozovateli pump. O týden později vláda schválila i návrh zákona, který jí má umožnit operativně regulovat ceny paliv do budoucna.
- Litva nešla po ceně u stojanu. Zlevnila alternativu.
Žádný z přístupů není univerzálně „lepší“. Německý a český model pomáhají každému, kdo tankuje. Litevský pomáhá jen těm, kdo mohou přesednout na vlak, ale těm pomáhá okamžitě a výrazně.
Kolik stojí palivo v dubnu 2026 napříč EU
Aby srovnání dávalo smysl, potřebujeme čísla. Podle dat Weekly Oil Bulletin Evropské komise k týdnu 13. dubna 2026:
| Země | Benzin E95 (€/l) | Diesel (€/l) |
|---|---|---|
| Malta | 1,340 | 1,210 |
| Polsko | 1,434 | 1,769 |
| Bulharsko | 1,470 | 1,756 |
| Maďarsko | 1,635 | 1,706 |
| Slovensko | 1,669 | 1,750 |
| Česko | 1,693 | 1,869 |
| Rakousko | 1,718 | 2,075 |
| Litva | 1,745 | 2,151 |
| Průměr EU | 1,784 | 2,021 |
| Německo | 2,141 | 2,275 |
| Dánsko | 2,098 | 2,189 |
| Nizozemsko | 2,316 | 2,469 |
Česko je pod unijním průměrem u obou komodit. Litva má benzin levnější než průměr, ale diesel výrazně dražší, což vysvětluje, proč tamní vláda hledala úlevu i mimo čerpací stanice.
Kdy se Čechům vyplatí vlak místo auta
Položili jsme si jednoduchou otázku: při jaké ceně benzinu se sólo cestujícímu v autě vyplatí koupit vlakovou jízdenku? Počítáme s benzínovým vozem se spotřebou 6,5 l/100 km a běžnou dálniční vzdáleností. Model záměrně zahrnuje jen palivo, bez parkování, dálničních známek, servisu a odpisu vozu.
| Trasa | Jízdenka (od) | Zlom ceny benzinu |
|---|---|---|
| Praha–Brno | 119 Kč | ~8,8 Kč/l |
| Praha–Ostrava | 159 Kč | ~7,3 Kč/l |
| Olomouc–Praha | 187 Kč (s IN 25) | ~10,2 Kč/l |
| Brno–Praha | 202 Kč (s IN 25) | ~14,9 Kč/l |
Ceny jízdenek jsou uváděné Českými dráhami jako „od“, jde tedy o promo nebo včasný nákup, ne o garantovanou cenu na každý spoj. Přesto je výsledek výmluvný: na koridorových trasách vychází vlak pro jednoho člověka levněji než samotné palivo už při současných cenách. Pro dva lidi v autě se zlom přibližně zdvojnásobí, pro tři ztrojnásobí a auto začíná vyhrávat. Jakmile ale připočtete parkování v centru Brna nebo Ostravy, vlak znovu posiluje.
Dávalo by to smysl i v Česku?
Podle nás ano, ale ne plošně. Litevský model funguje proto, že šlo o jednoho státního dopravce a relativně přehlednou síť. V Česku by podobná akce dávala smysl na silných koridorech Praha–Brno, Praha–Ostrava, případně Olomouc–Praha, kde vlaky jezdí často, rychle a kapacitně zvládnou nárůst cestujících. Jako doplněk k opatřením u pump, ne jako jejich náhrada.
Na regionálních tratích s dvouhodinovým intervalem a autobusovou návazností by padesátiprocentní sleva přilákala málokoho. A pro domácnosti na venkově, které jsou na auto jednoduše odkázané, nepomůže vůbec. Litva neukázala „lepší“ řešení. Ukázala jiné, na správných trasách překvapivě účinné.
Zdroj: AutoŽivě.cz
Autor: Martin Sedláček