Na českých zahradách se šíří brouk, kterého si spletete s beruškou. Dokáže zlikvidovat celou úrodu
11. 7. 2026 – 7:34 | Partnerské články | primaprostor.cz
Sednete si na zahradě k rajčatům a všimnete si červeného broučka s […]
Sednete si na zahradě k rajčatům a všimnete si červeného broučka s tečkami. Automaticky si řeknete, že máte štěstí, protože berušky hubí mšice a jsou vítaným pomocníkem. Jenže brouk, který se dnes po českých zahradách šíří nejvíc, není ta beruška, na kterou jste zvyklí. Vypadá skoro stejně, ale chová se jinak a dokáže napáchat pořádnou škodu.
Jak poznáte, že to není vaše beruška
Řeč je o slunéčku východním, kterému se přezdívá také asijská harlekýnka. Od našeho domácího slunéčka sedmitečného se liší hlavně proměnlivým vzhledem. Zatímco naše beruška má spolehlivě sedm teček na červených krovkách, harlekýnka jich může mít klidně i devatenáct a barvu mění od světle oranžové přes červenou až po tmavou s červenými skvrnami.
Nejspolehlivější vodítko najdete na štítku hned za hlavou, kde tmavá kresba obvykle vytváří tvar podobný písmenu M. Brouk je také o něco větší, měří zhruba šest až devět milimetrů. Když si tedy na zahradě sednete a spočítáte víc než sedm teček, je velká šance, že máte před sebou právě tohoto invazního přistěhovalce.
Přečtěte si také: Spotřebuje 65krát více energie než lednička. Tohoto velkého žrouta energie má doma každý Čech
Hlavní rozdíly mezi oběma broučky shrnuje následující tabulka:
| Znak | Naše slunéčko sedmitečné | Slunéčko východní (harlekýnka) |
|---|---|---|
| Počet teček | spolehlivě sedm | klidně i devatenáct |
| Barva krovek | červená | proměnlivá, od světle oranžové přes červenou po tmavou s červenými skvrnami |
| Kresba na štítku za hlavou | neuvádí se jako poznávací znak | často připomíná písmeno M |
Proč dokáže zničit úrodu
Dokud má harlekýnka dostatek mšic, chová se jako užitečný dravec. Problém nastává na podzim, kdy potravy ubývá. Tehdy se pouští do zralého ovoce a okusuje jablka, hrušky i vinnou révu. Do naťuknutých plodů přitom vypouští hořkou obrannou látku, po které ovoce zhořkne a začne nepříjemně zapáchat.
Přečtěte si také: Tahle barva ložnice podle odborníků kazí kvalitu spánku. Češi to vůbec netuší a pořád ji používají
Nejcitelněji to poznají vinaři. Když se brouci dostanou mezi hrozny a při lisování se rozdrtí, jejich tělní tekutina pokazí chuť celé nádrže. Stačí přitom, aby se v kilogramu hroznů objevila jen čtyři slunéčka, a víno už se z takové sklizně vyrobit nedá. Z pomocníka proti mšicím se tak během pár týdnů stane strůjce zkažené úrody.
Na podzim vtrhne do domu
Sotva přijdou první chladné noci, začne harlekýnka hledat, kde přezimovat. V přírodě by zalezla do skalních štěrbin, jenže u nás jí vysoké domy a paneláky skálu nahrazují. Na osluněných stěnách se pak objevují desítky až stovky brouků, kteří se snaží dostat dovnitř každou skulinou kolem oken.
Když je člověk vyruší, brání se. Z těla přitom vyloučí zapáchající oranžovou kapalinu. Ta po sobě nechává obtížně odstranitelné fleky a u některých lidí spustí i alergii. Umí i kousnout, i když jde spíš o nepříjemné štípnutí podobné komářímu. Vážnější zdravotní riziko z toho ale nehrozí, brouk nepřenáší žádné choroby.
Přečtěte si také: Tyhle dvě suroviny z kuchyně odeženou vosy ze zahrady. Má je každý a přitom to 90 % Čechů nezná
Odkud se tu vzal a proč nezmizí
Za rozšířením harlekýnky nestojí náhoda. Slunéčko východní pochází z východní Asie a lidé ho začali cíleně vysazovat v Americe a Evropě jako biologickou ochranu proti mšicím. Za svůj život dokáže jedna samička vyprodukovat kolem dvou tisíc vajíček, takovému tempu rozmnožování naše slunéčka nemají jak konkurovat. V Česku se poprvé objevil v roce 2006 a během následujících let se rozšířil skoro po celém území.
Kromě mšic si harlekýnka pochutná i na vajíčkách a larvách našich berušek, čímž je postupně vytlačuje. „Významná je konkurence o potravu a přímé žraní vajíček a mladších larev našich slunéček těmi asijskými,“ uvedl pro server nase-voda.cz entomolog Oldřich Nedvěd z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Entomologové už dnes nepočítají s tím, že by se harlekýnku podařilo z naší přírody dostat pryč. Natrvalo u nás zdomácněla a nezbývá než se naučit s ní žít.
Zdroje: https://www.nkz.cz/praxe/ekologie-priroda/jsou-slunecka-vychodni-skodliva-nebo-uzitecna-v-kazdem-pripade-do-nasi, https://www.denik.cz/zahrada/slunecko-sedmitecne-bojuje-s-msicemi-ma-ale-asijskeho-nepritele-21220621.html, https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/slunecko-vychodni-uzitecna-invaze.pdf, https://cs.wikipedia.org/wiki/Slun%C3%A9%C4%8Dko_v%C3%BDchodn%C3%AD, https://www.ceskestavby.cz/clanky/slunecko-vychodni-uzitecna-invaze-neprijemnost-anebo-dokonce-riziko-31274.html, https://magazin.cz/spolecnost/15888-asijska-harlekynka-dobyva-cesko-nenapadny-brouk-likviduje-domaci-slunecka