Na obrazovce patřil Josef Vinklář k největším hvězdám. Kolegové ze zákulisí ho však popisovali v nejhorším světle

Josef Vinklář patřil k hercům, které si český divák zapamatuje po jediné větě, někdy i podle hlasu. Zároveň však kolem něj v hereckém prostředí dlouho přetrvávala pověst člověka, se kterým nebylo jednoduché vyjít ani pracovat.

Na In-Lifestyle nás zaujalo, jak výrazně se u Vinkláře rozcházela přízeň publika a pohled části kolegů. Na obrazovce působil jistě a měl obrovský talent. Výčet jeho rolí je skutečně působivý. V zákulisí se ale jeho jméno roky pojilo s výhradami, které nezmizely ani po jeho smrti v roce 2007.

Role, které z Josefa Vinkláře udělaly televizní stálici

Josef Vinklář se narodil 10. listopadu 1930. Jak připomíná Deník, za svůj profesní život ztvárnil řadu divadelních, filmových i seriálových postav. Byl také skvělým dabérem a jeho práce a talent byl v roce 2000 korunován Cenou Františka Filipovského za celoživotní dílo v dabingu. Pamětníci si ho dodnes spojují hlavně s rolí doktora Cvacha  v kultovním seriálu Nemocnice na kraji města, inspektorem Boušem z Hříšných lidí města pražského nebo panem Krbcem z Chalupářů.

Jeho herecký talent byl všestranný a dokázal věrně ztvárnit jakoukoliv roli. Uměl zahrát autoritu, intrikujícího padoucha i vyloženě komické role, a pokaždé mu to diváci věřili. A také si jej jako herce velmi oblíbili. Jenže to, co fungovalo na diváky před kamerou, už platilo méně v zákulisí. Podle všeho nebyl Josef Vinklář u řady kolegů příliš oblíbený a jeho specifická povaha přispívala ke komplikovaným vztahům i nevraživosti. 

Zuzanu Ondrouchovou z filmu Vrah skrývá tvář potkal krutý osud: Ve 27 letech podlehla vážné nemoci

Proč s ním kolegové nevycházeli

O Vinklářově povaze se mluví spíše opatrně, ale na některé  jeho rysy se upozorňovalo opakovaně: ješitnost, tvrdost vůči okolí, silný kariérismus a málo ohleduplnosti. S hercem se nepracovalo dobře ani známému režiséru Otakaru Vávrovi. Ten jej měl označit za sobce, na něhož nebyl spoleh. To potvrzovali i jiní lidé, kteří s ním spolupracovali.

Servítky si s ním podle eXtra.cz nebrala třeba scenáristka Miroslava Besserová. „Pepa byl svině. Měl diář, kam si psal poznámky, co kdo kdy a kde řekl. To aby měl všechny v šachu,“ popisovala, jak jednou svůj notýsek nechal v šatně a ona si ho mohla přečíst. Do konce života ho měla schovaný doma s tím, že ho nikomu nedá, protože chce chránit citlivé informace o lidech, kteří stále ještě žijí.

Nejeden kolega vnímal Josefa Vinkláře jako ctižádostivého kariéristu, který si uměl jít za svým. V tomto směru mnohým připomínal doktora Cvacha, jednu z jeho nejznámějších rolí. Mluvilo se také o tom, že se dokázal dobře pohybovat v tehdejších politických poměrech a s režimem neměl výraznější problémy. Tato pověst spolu s jeho komplikovanou osobností zřejmě přispěla k tomu, že po listopadu 1989 už jeho jméno nevzbuzovalo u části veřejnosti jen obdiv k mimořádnému hereckému talentu, ale i určité rozpaky.

Autorský text redakce In-Lifestyle.cz

Tento příspěvek Pozoruhodná povaha Josefa Vinkláře: Mezi diváky oblíbený, kolegům v zákulisí však většinou pil krev byl originálně publikován na webu In-lifestyle.cz.