Nejdelší turistická stezka v Česku měří 1 058 km a překonává 18 pohoří

Odtud vede pěší trasa, která se vine severním pohraničím přes 18 pohoří a zeměpisných celků, překonává 30 980 výškových metrů stoupání, míjí přes padesát tisícovek a po 1 058 kilometrech končí na opačném konci země u Bukovce v údolí potoka Oleška. Severní stezka projektu Via Czechia představuje nejdelší systematicky zmapovanou turistickou trasu v Česku, a co je podstatnější, každá z jejích 47 etap končí tam, kde lze složit hlavu na polštář a doplnit zásoby.

1 058 km a 47 etap: tvrdá čísla rekordní české dálkovky

Severní stezka měří 1 058 km a má celkové stoupání 30 980 m. V rámci sítě Via Czechia jde o nejdelší trasu, která zároveň vykazuje největší součet převýšení. Pro srovnání s ostatními trasami v síti:

Severní stezka drží dvojitý primát v metráži i v převýšení v rámci vlastních tras. V evropském kontextu překonává například Camino Francés zhruba o 280 km, zatímco kontinentální E1 je řádově delší.

Osmnáct pohoří od Smrčin po Beskydy: kudy trasa míří

Oficiální rozpis úseků na webu Via Czechia rozlišuje 15 hlavních oblastí: Smrčiny, Krušné hory, Labské pískovce a České Švýcarsko, Lužické hory, Ještědský hřbet, Jizerské hory, Krkonoše, Broumovská vrchovina, Orlické hory, Králický Sněžník, Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Moravská brána s Podbeskydskou pahorkatinou a Moravskoslezské Beskydy. Detailní popisy jednotlivých úseků pak přidávají dílčí celky, například Hanušovickou vrchovinu, Kladskou kotlinu, Veřovické vrchy či Jablunkovské mezihoří, což dává dohromady údaj o 18 pohoří a geomorfologických celcích.

Charakter putování se proměňuje od hřebenových přechodů po klidné nížinné pasáže. V Krkonoších trasa sleduje hlavní hřeben a dosahuje nejvyššího bodu na Sněžce v 1 603 metrech. V Rychlebských horách stoupá přes Smrk, v Beskydech zdolává Lysou horu. Trasa prochází dvěma národními parky: Českým Švýcarskem a Krkonošským národním parkem.

Jak naplánovat putování po etapách: noclehy, mapy a doprava

Celý přechod za 47 dní odpovídá denním dávkám kolem 20–25 km, tedy zhruba šest až sedm týdnů čistého pochodu. S rezervou pro počasí, odpočinek a přejezdy je reálné vyčlenit spíše dva měsíce. Trasu lze dělit na libovolné úseky: uzlové body etap jsou dostupné veřejnou dopravou, což usnadňuje kratší víkendové nebo týdenní přechody.

K dispozici jsou online mapy a GPX (mapy.cz, OpenStreetMap, Adventurer), papírové mapy Geodézie On Line 1:25 000 a oficiální itinerář v PDF s kilometráží, nocležními body, obchody a přístřešky pro každou etapu. GPX soubory se aktualizují přibližně jednou ročně; v odlehlejších úsecích se doporučuje navigovat podle staženého GPX.

Ubytování a síť útulen

Každá z 47 etap končí v místě se spaním pod střechou: mix penzionů, horských chat, kempů a útulen. Projekt buduje vlastní síť nouzových nocležišť; na Severní stezce již fungují útulny Pod Špičákem, Traverz, Klíny, Na Hvězdě, Trávník, U mladkovské školky, Úvěz, Zimný nebo Bukovec.

Kdo za projektem stojí a proč je stále méně známý

Autorem sítě Via Czechia je Jan Hocek. Severní a Jižní stezku připravoval převážně v roce 2020; další trasy přibývaly: Stezka středozemím a Stezka Slezskem v roce 2021, Centrální stezka v roce 2022, Českomoravská v roce 2023. Útulny se začaly rozvíjet od roku 2024 ve spolupráci s Lesy ČR. Jde o mladý, autorsky budovaný systém, který využívá existující značené cesty a doplňuje je o ucelenou dramaturgii, etapizaci a digitální zázemí.

Varianty a sezonní odchylky

Vedle pěší trasy existuje cyklistická varianta dlouhá 1 140 km, která v horských a chráněných pasážích značně odklání od pěšího vedení. Kvůli uzavírkám v Českém Švýcarsku doporučená varianta v létě 2024 dočasně zkracovala tamní úsek ze 71 na 65 km, takže oficiální celková délka 1 058 km mohla v praxi mírně kolísat. Pokud se Severní stezka v českém Slezsku propojí se Stezkou Slezskem, naroste osa na 1 160 km, případně až na 1 200 km se spojkou Opava–Fulnek.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: contento