Nejdřív Macinka, teď Piráti. V Česku se šíří nový nešvar: Vydírání přes SMS

Jednomu přijde SMS od ministra, druhému od šéfa, třetímu od bývalého partnera. Všude podobný tón: uděláš, co chci, nebo přijde postih. Jenže zatímco prezident kvůli tomu jde na policii, velká část lidí takovou zprávu pořád bere jen jako „emoční zkrat“.

Prezident vidí nátlak, Piráti interní spor. Stejná hra, jiná pravidla

Prezident Petr Pavel popsal, že ve zprávách od ministra zahraničí Petra Macinky viděl znaky politického vydírání a kvůli tomu podal policii vysvětlení. Tím okamžitě zvedl laťku: když hlava státu cítí v SMS nátlak, bere situaci jako závažný bezpečnostní problém, ne jako drsnější hádku. Policie případ prověřuje, prezidenta už vyslechla a Národní centrála proti organizovanému zločinu zkoumá, jestli zprávy nenaplňují možný trestný čin směřující proti ústavnímu činiteli.

V jedné větě: prezident bere mobil jako možné místo činu, ne jen jako hračku.

O pár kilometrů dál plzeňští Piráti řeší úplně jiný slovník. V SMS stojí věta „škrtám ho ze všech komisí“ a adresát přesně ví, že z komisí tečou vliv i peníze. Místní straníci přesto celý spor označují za vyříkaný interní konflikt, skoro jako by šlo o nedorozumění kolem kafe a cukru.

Podobný typ pohrůžky, který prezident vnímá jako nátlak, strana na regionální úrovni překládá do jazyka „nic se neděje“. A právě v téhle rozdvojené realitě začíná nový český nešvar, který se netýká jen politiky.

Stejný tón se totiž potichu zabydlel i v našich mobilech. Šéf napíše „když nepodepíšeš, příště tě v týmu nepočítám“, expartner hrozí „jestli mě naštveš, řeknu v práci, co o tobě vím“, kolega slibuje „zařídím, že tě z projektu vyhodí“. Textovka nezazvoní jen jako zpráva, ale jako páka, kterou někdo zkouší ohnout vaši budoucnost.

Rozdíl proti politice spočívá jen v tom, že běžný člověk podobnou větu často smete ze stolu jako „prostě je naštvaný“, a tím si ani nevšimne, že vstupuje do prostoru, který už dlouho popisuje trestní zákoník.

Kdy SMS překročí hranici zákona: vydírání, útisk a nebezpečné vyhrožování

Podle § 175 trestního zákoníku platí naprosto jasně: kdo jiného nutí, aby něco dělal, nedělal nebo trpěl, a používá k tomu násilí, pohrůžku násilí nebo „jiné těžké újmy“, dopouští se vydírání se sazbou šest měsíců až čtyři roky vězení. Znění paragrafu neřeší, jestli hrozbu vyslovíte do očí, po telefonu, nebo přes SMS, forma nehraje roli, důležitý zůstává obsah.

Nejvyšší soud v rozhodnutí 6 Tdo 280/2023 dodává, že čin dokončíte už samotným použitím pohrůžky, i když se adresát nepodvolí. V překladu: zpráva typu „když nebudeš hlasovat, postarám se, aby tě vyhodili“ už nepatří do šuplíku „ostřejší názor“, ale do slovníku práva.

Pojem „jiná těžká újma“ pak soudy chápou mnohem šířeji, než si spousta lidí myslí. V usnesení 8 Tdo 612/2011 Nejvyšší soud popisuje, že může jít o zničenou pověst, rozvrat rodiny, škodu na majetku nebo ztrátu zaměstnání či funkce. Právní analýzy shrnují, že pachatel vydírá i tehdy, když slibuje profesní likvidaci, nikoli ránu pěstí. A přesně do téhle škatulky spadají pohrůžky typu „škrtám tě ze všech komisí“.

České právo ale nezná jen vydírání. § 177 popisuje útisk jako nátlak, kterým někoho nutíte jednat nebo nejednat, aniž nutně míříte na „těžkou újmu“, a § 353 řeší nebezpečné vyhrožování, například když někomu slibujete ublížení na zdraví. Tyto paragrafy dopadají na kohokoli, ne jen na politiky, a organizace pro oběti násilí s nimi běžně pracují při domácím a partnerském násilí.

Diskusní fráze „jen SMS hádka“ tak spíš ukazují neznalost než zdravý nadhled. A ještě víc to vynikne ve chvíli, kdy tyhle věty přeskočí z kuchyně do kyberprostoru.

Do hry totiž vstupuje nový terén: kyberkriminalita. Podle policejních dat za rok 2025 tvořily on-line delikty už 12,4 procenta všech trestných činů a meziročně vyskočily o 14,3 procenta. Policie do nich zařazuje i smishing, tedy podvodné SMS, které se tváří jako datová schránka, banka nebo přímo Policie ČR. Mobil tak přestává sloužit jen jako notifikační centrum, stává se plnohodnotným místem činu, kde jedno špatně napsané nebo přijaté „když nezaplatíš, postarám se o tebe“ může mít trestněprávní dohru.

Jak ale vypadá tahle realita v praxi, když vám podobná SMS přijde večer domů a ne do prezidentské kanceláře?

Sextortion, falešné „datovky“ a šéfovy zprávy: kdy reagovat a jak

Příkladem mohou být SMS, jež často vypadají až banálně, typu: „Pokud nezaplatíš, fotky zveřejním.“ Lidé si obvykle myslí, že jde o podvodnou hromadnou zprávu, kterou není potřeba řešit. Policie ale přesně takové útoky označuje jako sextortion a řadí je mezi prudce rostoucí formy kyberkriminality.

V jednom nedávném případu pachatel po on-line seznámení vyžádal intimní fotky a pak jejich zveřejněním vydíral, dokud poškozený celou věc neoznámil. Taková zpráva se tedy neptá, jestli máte náladu, ale rovnou testuje, jestli znáte svá práva a nebojíte se je použít.

Sextortion přitom netvoří osamělý ostrov. Stejným stylem útočí falešné „datovka“ SMS, které straší novou zprávou v datové schránce nebo dokonce fiktivním trestním oznámením a zároveň tahají z lidí přístupové údaje či peníze. Sociální a finanční instituce kvůli tomu vydávají speciální varování a stále častěji mluví o smishingu jako o jedné z hlavních zbraní on-line podvodníků, jak popisuje i Policie ČR ve svých materiálech.

Každá taková vlna zvyšuje oněch 12,4 procent trestné činnosti v kyberprostoru, o kterých mluví statistiky za rok 2025. A současně normalizuje tón, který se pak snadno přelévá i do běžných vztahů.

Když politici překládají výhrůžku ztrátou funkcí do jazyka „vyříkaného sporu“, společnost si podobný filtr snadno napojí i na vlastní mobil. „Tohle je přece jen spam,“ řekne si adresát sextortion SMS. „Tohle je jen ostrý e-mail od šéfa,“ uklidní se zaměstnanec, kterému nadřízený píše, že bez podpisu výpovědi „nedostane dobré reference“.

Jenže paragrafy se na subjektivní pocit neptají a mobilní obrazovka vypadá před soudem úplně stejně, ať ji drží poslanec, nebo středoškolák. Evropské shrnutí na portálu EUR-Lex navíc zdůrazňuje, že soudy standardně pracují i se screenshoty a SMS, pokud je policie získá zákonným způsobem.

Policie ČR proto radí, aby lidé nátlakové nebo podvodné SMS neignorovali, ale chytře využili. V praxi se vyplatí:

• zprávu uložit a pořídit si screenshot,
• neklikat na odkazy, neodesílat peníze a nesdělovat hesla,
• nereagovat protivýhrůžkou, která z oběti dělá podezřelého,
• s důkazy podat trestní oznámení nebo kontaktovat banku a policii, pokud někdo žádá peníze či přístupy.

Trestní oznámení nemusí citovat paragrafy, stačí popsat, kdo vám napsal co, kdy, a přiložit screenshot. Jedna impulzivní odpověď „tak já ti taky něco zničím“ vás naopak může posunout z role oběti do pozice podezřelého, což redakce vnímá jako největší slepé místo on-line hádek.

Mobil v kapse zůstane stejný, ale to, jestli v něm nosíte jen chat, nebo i cizí trestný čin, dnes určujete hlavně tím, jak vážně vezmete jednu zdánlivě obyčejnou SMS.

Zdroj: Pohled-IN

Autor: Radek Procházka