Nejhorší tvrdý sýr ze supermarketu. Češi ho dávají na pečivo denně a ani neví, co v něm je

Ráno krajíc chleba, na něj plátek sýra a je hotovo. Tahle klasika se opakuje v milionech českých domácností a na jednoho Čecha připadá zhruba 14 kilogramů sýra ročně. Málokdo přitom u pultu balení otočí a přečte si, co vlastně drží v ruce. A právě tam číhá nepříjemné překvapení. Ten nejlevnější „sýr“ v košíku totiž vůbec nemusí být sýr.

Nejlevnější „sýr“ v regálu často žádný sýr není

Sýr se vyrábí z mléka a mléčný tuk je na něm ta nejdražší složka. Někteří výrobci ho proto vymění za levnější tuk rostlinný, obvykle palmový nebo kokosový. Přidají vodu, škrob a další přísady, hmotu obarví a zabalí do bloku, který od pravého sýra na první pohled nepoznáte.

Tím se ale výrobek sýrem stát nemůže. Podle českých i evropských předpisů platí jednoduché pravidlo. Jakmile se v mléčném výrobku nahradí byť jen část mléčné složky nemléčnou, nesmí se už jmenovat sýr. „Neexistuje žádný ‚náhražkový sýr‘,“ uvedl pro server Ordinace.cz Jiří Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského. Takové zboží musí výrobce označit jinak, třeba jako výrobek z mléka a rostlinného tuku.

Přečtěte si také: Nejhorší jogurty z českých supermarketů. Češi je pořád kupují a netuší, co je s nimi špatně

Jak náhražku poznáte ještě u regálu

Podvést se ale nemusíte nechat, stačí věnovat pár vteřin obalu. Napodobeninu často prozradí tři věci:

1. Nejrychlejší vodítko je samotný název. Pokud v něm chybí slovo sýr, zbystřete, i když balení vypadá stejně jako eidam vedle. Napovědět umí i vymyšlené názvy, které se slovu sýr obratně vyhýbají, třeba různé „směsi na pizzu“ nebo „smažáky“.
2. Druhým krokem je seznam složení. Přísady se uvádějí od té největší po nejmenší, takže opravdový sýr začíná mlékem. Když je hned na začátku voda nebo rostlinný tuk, o sýr nejde. Ze zákona přitom musí být na obalu vypsané všechny složky, i ty ve stopovém množství, takže se vyplatí umět etiketu přečíst.
3. Chuť a chování na pánvi. Napodobenina bývá drobivá a po zahřátí připomíná spíš margarín.

Neznamená to, že je taková potravina rovnou nebezpečná. Většina těchto výrobků je zdravotně nezávadná, jen chudší, hlavně na vápník z mléka. Háček je jinde. Platíte za sýr a domů si nesete jeho levnější napodobeninu, aniž byste o tom věděli. Odborníci mají vážnější výhradu jen k jednomu z rostlinných tuků, palmojádrovému. Když projde nedokonalým zpracováním, zůstává v něm zvýšené množství trans-mastných kyselin, které tělu neprospívají.

Přečtěte si také: Velký módní přešlap českých seniorek. Chtějí omládnout, ale úplně nevědomě si přidávají i 10 let v obličeji

I mezi pravými sýry se najdou propadáky

I když sáhnete po skutečném sýru, kvalita se kus od kusu liší. Nejprodávanější je u nás plátkový eidam se 30 procenty tuku v sušině, což je vlastně česká specialita. Jinde ve světě je běžnější 45procentní varianta. Ve stovce gramů takového eidamu je zhruba 15 až 17 gramů tuku. Sám sýr přitom u nás zraje jen pár týdnů, zatímco jinde klidně celý rok.

Krátké zrání a co nejnižší cena se pak podepíšou na výsledku. Odborné testy opakovaně narazily na kusy, které byly měkké, lepivé, hořkonakyslé nebo úplně bez výraznější chuti. Které konkrétní značky dopadly v hodnoceních nejhůř, si můžete dohledat v testech uvedených ve zdrojích pod článkem.

Sůl, na kterou se často zapomíná

Na složení sýra se vyplatí koukat i kvůli soli. Slanost se totiž kus od kusu liší až extrémně. U těch nejmírnějších druhů najdete šest desetin gramu na sto gramů, u nejslanějších klidně sedm gramů. Eidam patří k těm umírněnějším a drží se kolem 1,5 gramu na sto gramů.

Přečtěte si také: Tuhle sukni nosí na podzim skoro každá Italka 60+: Češky ji pořád neznají, i když opticky ubere i 10 kg

I mírně slaný sýr se ale nasčítá. Když si ke snídani dáte dva plátky a přes den ještě kousek, k doporučenému dennímu stropu se přiblížíte snadno. Světová zdravotnická organizace ho stanovila zhruba na pět gramů soli. Pozor by si měli dát hlavně lidé s vysokým tlakem nebo s potížemi se srdcem a cévami.

Jak si vybrat lepší kus

Sýr rozhodně nemusíte ze snídaně škrtat. Je to výborný zdroj kvalitních bílkovin, dobře využitelného vápníku i vitaminů. Jde jen o to vybírat s rozmyslem.

Nejlepší návyk je otočit balení a přečíst si název i složení. Čím kratší výčet přísad a čím méně soli, tím lépe. Když na prvních místech ve složení vidíte mléko a v názvu stojí slovo sýr, máte jistotu, že držíte opravdový mléčný výrobek. A pokud si dopřejete kvalitnější kus a zůstanete u rozumného množství kolem sta gramů denně, uděláte pro sebe víc než sáhnutím po tom nejlevnějším bloku v regálu.

Zdroje: https://aktin.cz/kazdy-cech-sni-za-rok-v-prumeru-14-kg-syru-ktere-jsou-ty-nejzdravejsi, https://www.stobklub.cz/clanek/obsah-soli-v-syrech/, https://radiozurnal.rozhlas.cz/syr-bez-fosfatu-prostudujte-si-co-presne-oznacuji-ecka-na-obalu-6257997, https://www.prozeny.cz/clanek/syr-vs-nahrazky-umite-je-rozeznat-18471, https://www.vitalia.cz/clanky/test-syru-kvalita-eidamu-uz-neni-tak-hroziva/, https://www.ordinace.cz/clanek/jak-poznate-kvalitni-syr-od-nahrazky/