Nemáte doma tuhle starou zavařovačku? Češi si myslí, že patří do kontejneru, ale sběratelé za ni vytáhnou klidně i 2 500 Kč

Většina starých zavařovaček skončí v kontejneru na sklo a nikdo za nimi netruchlí. Mezi stovkami obyčejných kusů se ale občas objeví jeden, po kterém sběratelé sáhnou okamžitě. Většina sklenic z babiččiny spíže opravdu nemá skoro žádnou hodnotu, zajímavé peníze se točí jen kolem těch vzácných. Jak takový kus poznáte a proč najednou stojí víc, než byste čekali?

Proč o obyčejnou sklenici někdo stojí

Běžnou zavařovačku dnes na inzertních serverech koupíte za pár korun za kus, někdy je lidé rozdávají úplně zadarmo. U sklenic, které se vyráběly v milionech a vypadají všechny stejně, je to pochopitelné. Sběratelská cena se týká jen malého zlomku starých kusů, a právě o ten jde.

Zájem o staré sklo přitom v posledních letech roste. Lidé znovu objevují, že silnostěnná sklenice vydrží roky a dá se používat pořád dokola místo kupování nových. Tenhle návrat k odolným věcem vrátil pozornost i ke starým zavařovačkám a sklenicím od marmelád. Co bylo dřív běžný odpad, je dnes vyhledávaný retro doplněk. U opravdu starých a neobvyklých kusů se cena u sběratelů vyšplhá na stovky až tisíce korun, u těch nejvzácnějších i přes 2 500 Kč.

Přečtěte si také: Nemáte ve spíži tuhle starou nádobu na cibuli? Dřív byla skoro v každé domácnosti a dnes se vykupuje až za 2 500 Kč

Otočte sklenici dnem vzhůru

První věc, kterou zkušený sběratel udělá, je obrácení sklenice dnem nahoru. Na dně bývá vyražená značka skláren, číslo formy nebo logo, podle kterého se dá určit původ a stáří. Sklenice bez jakéhokoli označení mívá menší cenu než ta s čitelnou značkou konkrétní huti.

Staré ručně dělané sklo se navíc pozná na první dotek i pohled. Bývají v něm vidět drobné bublinky, materiál má nestejnou tloušťku a na povrchu jsou patrné slabé švy z formy. Čím víc takových stop po starší ruční výrobě sklenice nese, tím spíš jde o kus, který má pro sběratele cenu.

Barva a uzávěr rozhodují o ceně

Většina starých zavařovaček je čirá nebo nazelenalá a takových je všude dost. Cenu zvedají neobvyklé barevné odstíny, které se u běžné zavařovačky nevidí. Třeba sytě jantarové sklo je mnohem vzácnější a sběratelé za něj zaplatí výrazně víc než za běžné čiré.

Přečtěte si také: Ještě dneska otočte staré talíře dnem vzhůru. Pokud na nich najdete tuhle značku, sběratelé je od vás koupí klidně i za 3 000 Kč

Velkou roli hraje i způsob uzavírání. Nejstarší sklenice se zavíraly skleněným víkem přiklopeným drátěným patentním uzávěrem, kterému se říká i obloučkový. Tenhle typ je mezi sběrateli ceněný, ale jen pokud je drát celý a nezrezlý. Zrezivělý uzávěr hodnotu sráží, protože k němu chybí původní funkční díl. Cení se i staré sklenice se zinkovým šroubovacím víčkem.

Co cenu naopak srazí

I vzácný kus přijde o většinu hodnoty, pokud je poškozený. Sběratelé chtějí sklenice bez odštěpků, vlasových prasklin a hlubších škrábanců. Stáhnout nabídku dolů umí i bílý povlak vodního kamene nebo zašlá hrana.

Velká chyba je snažit se starou sklenici doma vylepšit. Lepení prasklin, přeleštění nebo jiné domácí opravy hodnotu většinou zničí úplně. Sběratel chce vidět původní stav. Vyspravený kus ho odradí. Naopak nahoru jdou kompletní sady ve stejném dekoru a sklenice s dochovaným původním víčkem nebo uzávěrem.

Přečtěte si také: Tahle 1 omáčka se dělala za první republiky v každé hospodě. Dnes ji nezná skoro nikdo

Než zamíříte do sběrného dvora

Pokud doma na podobnou sklenici narazíte, neukvapte se. Než ji hodíte do kontejneru, projděte si u ní tři věci:

1. podívejte se na dno, jestli na něm není značka huti,
2. prohlédněte sklo proti světlu kvůli prasklinám a odštěpkům,
3. ověřte, jestli je původní uzávěr celý a nezrezlý.

Když i po téhle prohlídce máte pocit, že jde o starší a vzácnější kus, místo dohadů radši zajděte za někým, kdo se ve starém skle vyzná.

Přečtěte si také: Záclony nemusíte vozit do čistírny za stovky. Stačí dřez, 1 surovina z kuchyně a 30 minut

Staré české sklo má přitom slušné jméno. Třeba sklárny Kavalier v Sázavě vyrábějí varné a domácí sklo už od dvacátých let minulého století a značka konkrétní huti na dně sklenice umí o jejím původu hodně napovědět. Než tedy příště zamíříte ke kontejneru na sklo, otočte starou zavařovačku dnem vzhůru. Možná držíte v ruce kus, který jiní marně shánějí.

Zdroje: Autorský text, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/sklenice-od-horcice-cssr-sberatelstvi/, https://udalosti247.cz/spotrebitel/nemate-na-pude-stare-sklenicky/, https://antiquesknowhow.com/antique-canning-jars/, https://www.housedigest.com/1987710/thrift-vintage-mason-jars-identify-date-values/, https://www.kudyznudy.cz/aktuality/ceske-znacky-sklarny-kavalierglass