Nenajdete doma ve skříni tenhle starý ubrus? Sběratelé z Německa za ně teď platí až 6 000 Kč

Ve spodní zásuvce prádelníku po babičce leží možná víc než jen kus látky na sváteční stůl. Za některé staré ubrusy dnes sběratelé v Německu ochotně sáhnou hluboko do peněženky. Neplatí to pro každý kousek, ale ten pravý dokáže překvapit. Jak poznáte, jestli zrovna vy máte doma poklad a kolik za něj můžete dostat?

Který ubrus vlastně němečtí sběratelé shánějí

Barevné ubrusy z osmdesátých let ani strojové kousky z obchodního domu sběratele nezajímají. Míří na něco staršího: ručně vyšívané lněné a damaškové ubrusy z přelomu devatenáctého a dvacátého století, nejlépe z doby kolem roku 1900.

Tehdy patřily k takzvanému výbavovému prádlu. Nevěsta si je přinášela do nové domácnosti, ukládala do truhly a používala jen výjimečně, takže se řada z nich dochovala ve skvělém stavu. A české rodiny je mají doma častěji, než tuší. Zdejší domácnosti sdílely stejnou tradici jako německé a rakouské až do roku 1918.

Přečtěte si také: Ani jar ani prášek: připálený hrnec bude jako nový, když ho na noc zalijete 1 tekutinou

Proč monogram a ruční výšivka ženou cenu nahoru

Nejvíc si sběratelé cení kusů, které nevznikly na stroji, ale pod jehlou konkrétní vyšívačky. Když se na takový ubrus podíváte pozorně, stehy nebývají úplně stejné. Právě tahle ručně vedená stopa je pro znalce známkou, že na kusu někdo strávil dlouhé hodiny místo pár minut u automatu.

Roli hraje i materiál. Kvalitní lněné plátno, damašek s jemným vetkaným vzorem nebo hedvábí patří k nejžádanějším. Damašek pozná i laik: jeho vzor nevznikl výšivkou, ale samotnou vazbou nití, takže se leskne jinak podle toho, jak na něj dopadá světlo.

A pak je tu monogram. Ručně vyšívané iniciály, obzvlášť ze začátku dvacátého století, jsou pro sběratele důkazem stáří i původu. Cizí písmena na ubruse sice mnohé prodejce odrazují, jenže právě ona potvrzují, že jde o pravý historický kus.

Přečtěte si také: Za socialismu ho měla v kuchyni každá druhá hospodyňka, dnes končí ve sběrných dvorech, sběratelé za něj dají až 5 000 Kč

Jak poznáte, že máte doma cenný kus

Nejjednodušší je podívat se na rub. U ruční práce vypadá každý steh trochu jinak, zatímco strojová výroba je naprosto pravidelná. Pomůže i pohled proti světlu, který ukáže jemnost tkaniny a případné vyřezávané vzory.

Všímejte si i barvy látky. Pravé staré plátno mívá jemný nádech do krémova, který vznikne až časem a nedá se uměle dohnat. Podezřele bílá tkanina se strojově přesnými okraji a lesklými umělými vlákny naopak prozradí nedávnou výrobu.

Cennější je i celá souprava. Pokud se k ubrusu dochovaly i ladící ubrousky, jde na odbyt dráž než samotný kus. A hlídejte si stav. Zažrané skvrny, roztřepené okraje nebo díry po molech dokážou cenu srazit víc než cokoli jiného.

Přečtěte si také: Do Česka dorazil švédský trik, díky kterému se zbavíte plísně v koupelně, Češi ho aplikují ve velkém

Kolik za starý ubrus reálně dostanete

Tady je potřeba být upřímný. Většina starých ubrusů má hodnotu jen několika set korun, u obyčejných kousků klidně i méně. Německé prodejní portály jsou plné vintage ubrusů za nižší desítky eur.

Vyšší kategorii tvoří jen výjimečné kusy. Starožitný ručně vyšívaný a monogramovaný ubrus z doby kolem roku 1900 stojí u německých obchodníků se sběratelskými textiliemi zhruba 100 eur, v přepočtu kolem 2 500 korun. Exempláře z damašku a hedvábí se starým rodovým monogramem se prodávají ještě dráž. U těch nejvzácnějších se cena vyšplhá i přes 250 eur, tedy kolem šesti tisíc korun.

Přehledně to shrnuje následující tabulka:

Přečtěte si také: Nemáte doma tyhle staré šálky na kávu. Sběratelé po nich šílí a nabízí za ně i 13 000 Kč

Rozhodující je vždycky stav. I ten nejvzácnější kus se skvrnou má jen zlomek hodnoty stejného ubrusu, který vypadá jako nový. Sběratelé chtějí kousky, se kterými už nebudou muset nic dělat.

Proč zájem o staré textilie roste

Poptávka po ručně vyráběných textiliích v posledních letech stoupá. Když se dnes většina prádla ušije narychlo a za pár korun, získává kus s desítkami hodin ruční práce zvláštní prestiž. Zajímají se o něj i mladší ročníky, které v takovém ubrusu vidí kvalitu, jež v rodině vydrží klidně půl století. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Ani jar ani prášek: připálený hrnec bude jako nový, když ho na noc zalijete 1 tekutinou.

Takže než starý ubrus po babičce věnujete do sběru nebo rovnou vyhodíte, vyplatí se ho pořádně prohlédnout. Klidně možná držíte v ruce malý poklad.

Přečtěte si také: Tohle ovoce u nás skoro nikdo nejí a je to škoda. Má o 500 % víc vitaminu C než citron

Zdroje: https://www.homeaswemakeit.com/certain-vintage-tablecloths-and-linens-carry-surprising-value-to-the-right-buyer/, https://www.antikeo.com/de/katalog/textilien/andere-textilien/bestickte-tischdecke-aus-leinen-und-spitze-ea-monogramm-um-1900-1393, https://www.drap-ancien.com/t-de-de/store/nappe-ancienne-d-exception-en-lin-et-soie-damassée-monogramme-sous-couronne-comtale-rr, https://www.kasuwa.de/kategorie/1618/vintage-tischdecken, https://www.nespechej.cz/clanky/tento-bily-ubrus-mel-za-husaka-doma-uplne-kazdy-dnes-za-nej-sberatele-nabizeji-300-10-000-kc-20260615-8835.html