Neválí se vám doma stará sifonová láhev z ČSSR? Sběratelé po jednom typu pátrají a dají i 5 000 Kč

Ještě před pár desítkami let ji měl doma skoro každý a na kuchyňské lince byla samozřejmostí. Dnes většina těch lahví někde zapadla a čeká na vyhození. Jenže sběratelé po starých sifonech nesahají bez rozdílu. Jde jim o jediný konkrétní typ a právě za něj dokážou pořádně zaplatit.

Ne každý sifon má cenu, rozhoduje jeden detail

V československých kuchyních se objevovaly dvě verze sifonu. Tu první, odolnou láhev z eloxovaného hliníku, měl na svědomí národní podnik Sandrik ve svém provozu v Moravské Třebové. Hliník se nedal snadno rozbít a rozšířil se skoro do každé domácnosti, takže se jich dochovalo hodně a mezi sběrateli o ně velký zájem není.

Jinak je na tom skleněná láhev oplétaná kovovým drátem z děčínského družstva Kovočas. Právě tenhle typ dnes lidé shánějí. Musí ale mít původní kovové opletení i hlavici s ventilem, protože jakmile některá z těchto částí chybí nebo je vyměněná, hodnota rychle padá. Spojení silného skla a kovové mřížky je to, co z obyčejného kuchyňského náčiní dělá žádaný sběratelský kousek.

Přečtěte si také: Klasický toustovač jde stranou. Češi v roce 2026 přebírají francouzský trik, po kterém je pečivo křupavé i za hodinu

Za zachovalý kus dají sběratelé i několik tisíc

Kolik sifon vynese, rozhoduje hlavně jeho typ a zachovalost. Za hliníkové kusy z pozdějších let socialismu dostanete nanejvýš pár set korun a sběratele nijak nerozvášní.

Skleněné láhve s neporušenou síťkou se ale pohybují v úplně jiné hladině. Za dochovaný a nepolámaný exemplář dnes lidé bez váhání zaplatí několik tisíc korun. A jakmile se objeví skutečná rarita v perfektní kondici, vyšplhá se výsledná suma i přes 5 000 korun. Přitom původní pořizovací cena se kdysi držela někde mezi padesáti a sto korunami.

Rozdíly mezi oběma typy i orientační ceny shrnuje následující tabulka:

Přečtěte si také: Babička dělá bramboračku na hřibech, na kterou jezdí celá rodina přes půl republiky. Hotová je za 40 minut

Že nejde o momentální módní vzplanutí, dokládají čísla z aukčního portálu Aukro. Počet starých sifonů, které tu za pět let změnily majitele, se vyšplhal bezmála na dvojnásobek.

Proč zájem o staré sifony roste

Za sílící poptávkou stojí hned několik věcí naráz. Spousta lahví se během let rozbila nebo putovala do odpadu, takže dochovaných kusů zbylo pomálu. A vzácnost logicky žene zájem nahoru.

Přečtěte si také: Rozmrazujete mleté maso na lince? Odborníci varují, právě u mletého jsou následky nejrychlejší a nejzáludnější

Přidává se k tomu i touha po starých časech a přesycení plastem. Skleněná baňka v drátěném košíku vypadá dnes na lince mezi plastovými výrobníky nezvykle a vydrží podstatně déle. Řadu lidí navíc láká, že sifon nikdy nesloužil jako pouhá dekorace a měl vždy jasný účel.

Které detaily rozhodují o hodnotě

Neškolené oko běžnou láhev od té ceněné mnohdy nerozliší, i tak se ale dá vyjít z několika signálů:

• Rozhodující bývá stav uzávěru a drátěného obalu. Původní ventil, který dobře těsní a nezrezavěl, cenu zvedá; svépomocné přelakování nebo vyměněné díly ji naopak stlačí dolů.
• O stáří skloviny napoví její tloušťka a nádech. Starší kusy mají mohutnější stěnu se zelenkavým, místy i zakouřeným nebo namodralým zabarvením.
• Kdo a přibližně kdy láhev vyrobil, prozradí ražba nebo značka. Hledejte ji na dně a na kovové hlavici.
• Sběratelskou cenu drží spíš přirozeně zestárlý povrch. Kus narychlo vyleštěný do lesku působí jako pozdější zásah a kupce spíš odradí.

Jak se sodovka dostala z lékáren do domácností

Přečtěte si také: Tenhle zapomenutý šumavský moučník pekly hospodyně z toho, co zbylo. Suroviny stojí kolem 60 Kč a zasytí celou rodinu

Sycená voda platila zpočátku málem za medicínu a nabízeli ji rovnou lékárníci jako novinku pro zdraví. Základní mechaniku, na které sifon dodnes stojí, si nechali patentovat dva Francouzi už roku 1829. Jejich řešení s dutou trubičkou v uzávěru dovolilo vypouštět sycenou vodu po dávkách, aniž by z ní unikal oxid uhličitý.

Kovový oplet kolem baňky nebyl žádná ozdoba. Sklo drželo vnitřní tlak a mřížka měla v případě prasknutí zadržet odletující střepy. Největší slávu zažil sifon mezi světovými válkami, po druhé světové válce ho ale na čas vytlačily lahvové limonády. Do českých a slovenských kuchyní se naplno vrátil mezi šedesátými a osmdesátými lety a tuzemská výroba skončila v roce 2005.

Co dělat, když sifon objevíte doma

Jestli starou láhev objevíte ve sklepě nebo na půdě, nezahazujte ji bez rozmyslu. Nejdřív se pokuste zjistit, kdo ji vyrobil a z jaké je doby. Napovědět umí aukční weby a sběratelské skupiny, kde lidé probírají konkrétní kousky i ceny, za které se prodaly.

Přečtěte si také: Nový trik výrobců čokolády: Na obalu hledejte 1 slovo, které prozradí, kolik skutečného kakaa uvnitř najdete

Když si s odhadem nevíte rady, může posloužit odhadce ve starožitnictví nebo aukčním domě. Řada z nich kus posoudí bez poplatku, takže i bez prodeje zjistíte, jestli držíte v ruce jen památku, nebo věc s reálnou tržní cenou.

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sifonov%C3%A1_l%C3%A1hev, https://muzeumricany.cz/sifonova-lahev/, https://www.toprecepty.cz/clanky/10249-pribeh-sifonove-lahve-z-lekaren-na-jidelni-stoly-aneb-jak-se-perliva-voda-stala-soucasti-kazdodenniho-zivota/, https://www.umimeporadit.cz/kdo-ma-doma-tento-stary-typ-sifonove-lahve-v-kovove-sitce-drzi-v-ruce-poklad-sberatele-za-ne-dnes-plati-tisice, https://casprobydleni.cz/domacnost/mate-ve-spizi-tuhle-starou-sifonovou-lahev-jeji-cena-mezi-milovniky-designu-raketove-vzrostla/adelastolova/