Nové dveře a nábytek za statisíce. Turek není ani ministr, z daní si ale vybavil luxusní kancelář

Filip Turek nemá v rukou žádný resort. Neřídí ministerstvo, nepodepisuje zákony, neodpovídá parlamentu za rozpočtovou kapitolu. Vláda ho v lednu 2026 jmenovala do funkce, která se oficiálně jmenuje vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, koordinátor, vyjednavač, člověk od kulatých stolů. Přesto se kolem jeho kanceláře na Vršovické ulici děje něco, co by slušelo spíš ministrovi. Manažerské židle, klubová křesla, čalouněné sedačky, akustické panely, a k tomu stavební úpravy, jejichž konečný účet zatím nikdo nezná. Problém není v tom, že stát kupuje nábytek. Problém je v tom, pro koho a proč v takovém rozsahu.

Dva a půl milionu na papíře, víc v přípravě

Z registru smluv jsou dnes dohledatelné dvě nábytkové zakázky, které ministerstvo životního prostředí uzavřelo v roce 2025. Menší, „Kancelářský nábytek pro MŽP IV.“, stála 217 473 korun včetně DPH a obsahovala hlavně kancelářské a jednací židle. Větší, březnová smlouva na dodávku a montáž nábytku do zrekonstruovaných prostor, vyšla na 2 403 041 korun. Dohromady 2 620 514 korun. A to je teprve začátek, protože v Národním elektronickém nástroji současně běží neukončená zakázka na rekonstrukci kanceláří a stavební úpravy v budově MŽP, u které dosud není vysoutěžená konečná cena.

Položkový rozpis větší smlouvy se čte jako katalog reprezentativního sezení: tři manažerské židle po 11 125 korunách, patnáct klubových jednacích křesel, deset čalouněných křesel K1, dvě čalouněná křesla K2 za necelých 25 tisíc kus a tři dvoumístné čalouněné sedačky K3 po 30 252 korunách. K tomu stoly, skříně, atypické regály, paravány, akustické panely, stojací i nástěnné věšáky. Nejde o nákup pár otočných židlí do open space. Jde o kompletní prostorový koncept, jednací zóny, reprezentativní místnosti, zázemí, které signalizuje moc.

Kdo v tom sedí, se z papírů nedozvíte

A tady začíná ta nepříjemná část. Žádná z doložených smluv nepřiřazuje konkrétní kusy nábytku ke konkrétní kanceláři. Nikde v dokumentech nestojí „pro kancelář vládního zmocněnce“. Formálně smlouvy podepsal ředitel odboru majetku a provozu MŽP, věcným zástupcem kupujícího byl jiný úředník. Turek v podpisové stopě nefiguruje.

Jenže právě tahle anonymita je součástí problému. Veřejnost má právo vědět, kdo sedí v manažerské židli za jedenáct tisíc a kdo v čalouněném křesle za pětadvacet. Registr smluv funguje: smlouvy jsou veřejné, přílohy čitelné, ceny transparentní. Ale informace o tom, kam přesně který kus putoval, v nich chybí. Ministerstvo tak technicky splnilo zákon o registru smluv, ale fakticky znemožnilo veřejnou kontrolu přiměřenosti výdajů na konkrétní osobu. To není transparentnost. To je transparentnost s mlhou ve správném místě.

Zmocněnec není ministr, a to je celý problém

Funkce vládního zmocněnce, jak ji vláda sama definuje, spočívá v koordinaci při tvorbě, vyjednávání a uplatňování klimatických politik EU se zvláštním důrazem na ekonomické a sociální dopady na Česko. Důležitá agenda? Bezpochyby. Ale je to agenda koordinační, nikoli řídící. Zmocněnec nemá pod sebou tisíce úředníků, nepředkládá zákony, neobhajuje rozpočet ve sněmovně. Ministr Červený nese za resort politickou odpovědnost. Turek koordinuje.

A přesto se kolem jeho zázemí buduje infrastruktura, která evokuje ministerský standard. Mluví se o bezpečnostních dveřích, ty se ovšem z otevřených smluv ani karet zakázek nepodařilo doložit, takže zůstávají v rovině tvrzení, ne uzavřeného faktu. Ale i bez dveří stačí samotný nábytkový soupis. Klubová křesla, dvoumístné sedačky, akustické panely: to není vybavení pro člověka, který má koordinovat jednání. To je vybavení pro člověka, který chce vypadat, že rozhoduje.

Symbolika moci za veřejné peníze

Podle nás je nejsilnější rovina celého příběhu právě symbolická. Stát u koordinační funkce vytváří atributy moci, které veřejnost běžně spojuje s členem vlády. A dělá to za peníze daňových poplatníků, v budově, kde sídlí ministr s formálně vyšší odpovědností. Pokud by se ukázalo, že ministr Červený sedí ve skromnějším zázemí než jeho zmocněnec, byl by to absurdní obraz hierarchie naruby. Důkaz pro to z veřejných zdrojů zatím nemáme, ale ministerstvo samo si může tuto otázku snadno zodpovědět a dosud tak neučinilo.

Právně je situace jiná než politicky. Doložené nákupy proběhly standardním režimem veřejných zakázek, smlouvy jsou zveřejněné, ceny odpovídají tržním cenám kancelářského nábytku vyšší kategorie. Nehospodárnost se z papírů prokázat nedá. Ale politika není účetnictví. V politice se měří i to, jak věci vypadají. A tohle vypadá jako člověk, který si z koordinační židle buduje ministerské křeslo.

Co přijde dál

Neukončená zakázka na rekonstrukci kanceláří a stavební úpravy v objektu MŽP naznačuje, že dosavadních 2,6 milionu je jen první splátka. Kolik bude stát celá přestavba, dnes nikdo veřejně neví. Motoristé sobě vstoupili do vlády s rétorikou úspornosti a boje proti byrokratickému molochu. Tím pikantněji působí, když jejich člověk na ministerstvu, kde formálně nemá ani ministerské křeslo, dostává zázemí, o kterém by leckterý náměstek mohl jen snít.

Filip Turek má koordinovat evropskou klimatickou politiku. Místo toho zatím nejviditelněji koordinuje dodávku čalouněných křesel za třicet tisíc kus.

Zdroj: Pohled-IN

Autor: Helena Havranová