Olympijský medailista v boxu skončil jako bezdomovec. Alkohol a automaty připravily Jána Franeka o všechno

Ján Franek patří mezi jména, která by ve slovenském boxu měla znít s respektem. V Moskvě 1980 vybojoval bronz v kategorii do 71 kilogramů a zůstává zatím posledním slovenským boxerem s olympijskou medailí. Jenže jeho život po kariéře se zlomil jiným směrem.

Bronz z Moskvy

Franek se na olympiádě dostal až do semifinále. Porazil Benedetta Gravinu, Zhelyua Stefanova i Wilsona Kaomu a zastavil ho až Kubánec Armando Martínez, pozdější olympijský vítěz. Pro Československo to byla první boxerská olympijská medaile po dvaceti letech.

Tehdy mu bylo dvacet. Měl techniku, reflexy, jméno a před sebou život, který se mohl vyvíjet úplně jinak. Po návratu z Moskvy měl peníze, slávu a rodinu. Později sám přiznal, že právě peníze a nástrahy po kariéře nezvládl.

Automaty a pád

Franekův pád se podle starších slovenských zpráv rozjel ve chvíli, kdy pracoval jako ochrankář v žilinském kasinu. Začal hrát na automatech, zpočátku vyhrával a uvěřil, že to tak půjde dál. Pak se z hazardu stala závislost.

Přišel o úspory, prodal byt a nakonec i olympijskou medaili. HN Online už v roce 2009 psaly, že z někdejšího československého reprezentanta se stal bezdomovec, který žil na vlakové stanici v Žilině.

Později se jeho příběh znovu připomněl i v českých médiích. Aktuálně.cz popsalo, že Franek po životním úspěchu propadl gamblerství, alkoholu a odseděl si víc než rok ve vězení.

Jeho osud je tvrdý hlavně v kontrastu s tím, co dokázal v ringu. Franek nebyl zapomenutý sportovec bez výsledků. Byl olympijský medailista, který se dostal na vrchol v době, kdy československý box čekal na takový úspěch dvě dekády.

Dnes jeho jméno připomíná nejen bronz z Moskvy, ale i varování, jak rychle může kariéra po konci sportu ztratit směr. V ringu měl Ján Franek kontrolu. Mimo něj ho zlomilo něco, na co tvrdé údery ani olympijská medaile nestačily.

Zdroj: MMAMAG.cz

Autor: Radek Šebek