Operátoři musí dávat důchodcům slevu 200 Kč měsíčně, ale skoro nikdo o ni nežádá. Nevědí, že na ni mají nárok

Od 1. ledna 2026 do konce roku 2028 musí O2, T-Mobile, Vodafone a PODA na základě rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu nabízet takzvané zvláštní ceny v rámci univerzální služby. Sleva až 200 Kč měsíčně se vztahuje na jednu telekomunikační službu (volání, nebo internet) a platí pro přesně vymezené skupiny osob. Samotný starobní důchod přitom nestačí. Nárok mají lidé se zdravotním postižením (držitelé průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty, držitelé průkazu ZTP/P, příjemci příspěvku na péči stupně II až IV), osoby pečující o oprávněné nezletilé dítě a lidé s nízkými příjmy navázanými na dávku státní sociální pomoci se složkou na živobytí. A tady vzniká hlavní problém: většina seniorů, kteří by podmínky splňovali, o existenci slevy vůbec netuší, protože se nespouští automaticky. Musíte o ni aktivně požádat a doložit správné doklady.

Čísla mluví jasně: slevu čerpá jen zlomek oprávněných

Podle údajů ČTÚ využívá cenové zvýhodnění zhruba 23 000 osob z kategorie zdravotně postižených a pouhých asi 300 lidí z nízkopříjmové skupiny. Přesný počet všech potenciálně oprávněných stát nepublikuje, jednotlivé kategorie se vzájemně překrývají a žádná instituce nezveřejňuje jednu očištěnou cifru. Jisté ale je, že reálný potenciál je mnohonásobně vyšší než 23 300 skutečných čerpajících. Právě proto ČTÚ spustil osvětovou kampaň s hercem Otakarem Brouskem, zaměřenou hlavně na nízkopříjmové domácnosti, kde je propast mezi nárokem a čerpáním nejvýraznější.

Proč tak málo lidí slevu využívá? Bariéra není v její výši. Je v tom, jak je celý systém postavený. Stát i operátoři pracují s právními kategoriemi (“oprávněná osoba podle § 3 nařízení vlády č. 500/2021 Sb.”), které běžný senior nepřečte jako “sleva pro mě”. Bez aktivní žádosti a správných dokladů zůstává nárok prakticky neviditelný. A operátoři nemají povinnost své klienty sami obvolávat a upozorňovat je.

Kdo přesně má nárok a jaké doklady potřebuje

Rozhodující není věk, ale status. Oprávněné osoby spadají do několika kategorií:

• Držitelé průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty
• Držitelé průkazu ZTP/P bez ohledu na typ postižení
• Příjemci příspěvku na péči stupně II, III nebo IV
• Osoby pečující o nezletilé dítě se stupněm závislosti II–IV nebo s průkazem ZTP (hluchota) či ZTP/P
• Osoby s nízkými příjmy, příjemci dávky státní sociální pomoci se složkou na živobytí, případně členové jejich domácnosti

Na pobočku je třeba přinést doklad totožnosti a podle titulu nároku příslušný průkaz, rozhodnutí o příspěvku na péči nebo potvrzení z Úřadu práce o pobírání dávky. T-Mobile na svém webu upozorňuje, že potvrzení o dávce nemá být starší než jeden měsíc. Slevu lze uplatnit u jednoho operátora na jednu službu, buď na volání, nebo na internet. Maximální výše činí 200 Kč měsíčně a od roku 2006, kdy byla zavedena, nebyla nikdy valorizována. Bez změny právního předpisu se částka sama nezvýší.

Kde je žádost nejsnazší: srovnání čtyř operátorů

Každý z povinných operátorů má jiný postup a právě administrativní rozdíly mohou rozhodnout o tom, zda se senior do žádosti vůbec pustí.

Z pohledu pohodlí vychází nejlépe O2 a Vodafone, které umožňují vyřídit žádost na dálku. T-Mobile je nejpřísnější, bez návštěvy prodejny to nejde. Pro seniory s omezenou mobilitou může být právě tohle rozhodující překážka.

Stojí sleva za to, nebo je levnější přejít k virtuálovi?

Záleží na typu služby. U pevné linky a pevného internetu dokáže sleva 200 Kč cenu srazit výrazně; O2 na svých stránkách uvádí po slevě 149 Kč za pevnou linku a 199 Kč za internet na doma. U mobilního tarifu ale i po odečtení 200 Kč zůstává cena v řádu vyšších stovek korun, O2 uvádí 399 až 429 Kč měsíčně podle varianty. Pro nenáročné volání tak zákonná sleva nemusí být automaticky nejlevnější řešení na trhu, protože virtuální operátoři nabízejí základní tarify i pod 200 Kč. Pro plnohodnotný internet nebo kombinované služby ale zůstává silným nástrojem.

Důležitá je i časová osa pro nízkopříjmovou skupinu. Nová dávka státní sociální pomoci platí od 1. října 2025, ale u stávajících příjemců byl přechod do nového systému posunut na červenec 2026; první “superdávku” mají dostat v srpnu 2026 za červenec. Kdo dnes pobírá příslušnou dávku, měl by si ověřit, zda jeho potvrzení z Úřadu práce odpovídá aktuálním podmínkám operátora.

Proč systém selhává a co s tím

Celý mechanismus zvláštních cen trpí jedním zásadním nedostatkem: je postavený na předpokladu, že oprávněný člověk ví o svém nároku, rozumí právní terminologii a zvládne administrativní proces. Realita je jiná. Senior s průkazem ZTP/P, který celý život volá z předplacenky, nemá důvod hledat na webu ČTÚ informace o univerzální službě. A operátor ho sám neosloví, z veřejně dohledaných předpisů taková povinnost neplyne.

Podle nás je největší slabinou systému právě tohle: stát slevu vytvořil, ale její doručení nechal na iniciativě těch, kdo ji potřebují nejvíc a zároveň mají nejmenší přístup k informacím. Kampaň s Otakarem Brouskem je krok správným směrem, ale 300 čerpajících z nízkopříjmové skupiny ukazuje, že nestačí.

Pokud máte v rodině seniora s průkazem ZTP/P, příspěvkem na péči nebo nízkou dávkou, ověřte jeho nárok a pomozte mu podat žádost. Dvě stě korun měsíčně není závratná částka, ale za tři roky platnosti povinnosti je to až 7 200 Kč, které jinak propadnou.

Zdroj: Mobify.cz - Váš párťák ve světě elektroniky

Autor: Petr Sedmík