Otočte staré porcelánové panenky vzhůru nohama. Skrytý symbol z vás udělá „boháče“

Stojí na poličce, vysoká sotva dvacet centimetrů, s hlavou mírně nakloněnou a kloboukem posazeným šikmo přes čelo. Ramena má obnažená, výstřih hluboký, záda volná, přesně tak, jak to ve třicátých letech diktoval Hollywood a pařížské módní salony. Dnes ji sběratelé znají jako „Dívku s kloboukem“ od Royal Dux, i když ve skutečnosti nejde o jednu jedinou sošku, ale o celou rodinu příbuzných figur a bust, které duchcovská porcelánka vyráběla v meziválečném období. A právě v tom se skrývá háček: ne každá dáma s kloboukem má stejnou hodnotu.

Proč odhalená ramena nebyla samozřejmost

Třicátá léta přinesla v módě zásadní posun. Erotické těžiště se podle muzejních zdrojů přesunulo z nohou k horní části těla, záda, ramena a klíční kosti se staly novým plátnem pro eleganci. Hollywoodské hvězdy nosily večerní šaty s odhalenými zády s hlubokými zadními výstřihy, šikmé střihy kopírovaly siluetu těla. Na porcelánu se tahle estetika přeložila do figur, které byly smyslnější a modernější než cokoli, co duchcovská továrna vyráběla předtím.

Neexistuje dobový dokument, který by dosvědčil, že právě „Dívka s kloboukem“ vyvolala veřejný skandál. Ale stačí ji postavit vedle starších, cudně zahalených dekorativních dam z přelomu století, aby byl kontrast zřejmý. Odhalená ramena, filmově elegantní póza, důraz na křivku zad, to byl na porcelánu odvážný krok. A kmenová modelérka porcelánky Elly Strobach Königová, jejíž jméno se u těchto kusů opakovaně objevuje, ho udělala s citem pro proporce i glazuru.

Co je Royal Dux a proč na značce záleží víc než na vzhledu

Duchcovská porcelánka má kořeny v roce 1853. O sedm let později ji převzal Eduard Eichler a vybudoval z ní jednu z nejznámějších středoevropských figurálních dílen. Od přelomu století nese její výrobky charakteristický růžový trojúhelník s nápisem Royal Dux Bohemia. A právě ten trojúhelník je pro sběratele důležitější než samotný námět.

Problém totiž spočívá v tom, že řada původních forem zůstala ve výrobě po desetiletí. Stejný nebo vizuálně téměř totožný model se mohl odlévat ve třicátých letech i v sedmdesátých. Jak tedy odlišit meziválečný originál od pozdější produkce? Klíč je v detailech na spodku:

• Růžový trojúhelník – musí být plastický, vyvýšený, ne jen tištěný. Ostré a hluboké písmo, bez viditelné mezery mezi trojúhelníkem a bílým střepem.
• Písmeno E – značí výrobu v období 1912–1951, tedy meziválečné kusy.
• Písmeno D – používá se od roku 1951, tedy poválečná a pozdější produkce.
• Doprovodné značení – u starších kusů se často objevuje vtlačené nebo tištěné „Made in Czechoslovakia“.

Rozmazané, nečitelné nebo „utopené“ značení je varovný signál. A pozor: starý model neznamená automaticky staré datum výroby. Bez kontroly spodku je identifikace slabá.

Patnáct tisíc, nebo dva a půl? Cenová propast mezi vitrínami a aukčním sálem

Částka patnáct tisíc není vymyšlená. Pražský Antik Praha aktuálně nabízí „Art deco dívku s kloboukem“ za 15 500 Kč, příbuzný model na téže stránce stojí 9 900 Kč. Další meziválečné ženské figury Royal Dux, „Tanečnice I“ za 12 900 Kč, „Dívka v šatech“ za 12 000 Kč, se pohybují ve stejné hladině.

Jenže antikářská cenovka je maloobchod. Aukční realita vypadá jinak:

Rozdíl je propastný. Aukční kladívko u podobných kloboukových dam padá nejčastěji v nižších tisících. Pozdější kus s tištěným „Made in Czechoslovakia“ a růžovým trojúhelníkem se v květnu 2025 prodal dokonce za pouhé 2 000 Kč. A poškozené kusy? Na Sbazaru se dívka s kloboukem s chybějící glazurou nabízí za 1 999 Kč, slepovaná dáma od Fuksové jde „dohodou“.

Podle nás patnáct tisíc drží jako cena za bezvadný, atraktivně dekorovaný meziválečný kus s čitelnou značkou a výrazným art deco dekorem, typicky kobaltově modrým nebo zlaceným. Není to ale automatická hodnota každé sošky s kloboukem. Viditelné lepení nebo ulomený detail smaže většinu sběratelské prémie a z kusu udělá dekoraci, ne investici.

Komu ji prodat a co čekat

Kdo najde na půdě nebo v pozůstalosti porcelánovou dámu s kloboukem, má v Česku tři realistické cesty. Aukční domy na platformě Livebid (Blatná, Graciano, Starožitnosti pod Kinskou) Royal Dux pravidelně draží. Výsledek bude férový, ale nejspíš v nižších tisících. Přímý prodej antikáři typu Antik Praha je rychlejší, výkupní cena ale bude pod maloobchodem. Vlastní inzerce na Sbazaru nebo Aukru funguje i u poškozenějších kusů, ovšem vyžaduje trpělivost.

Než se rozhodnete, otočte sošku dnem vzhůru. Hledejte růžový plastický trojúhelník, písmeno E a ostré písmo. Pokud tam je, máte v ruce kus meziválečného Duchcova. Pokud tam je D, jde o pozdější výrobu, stále Royal Dux, stále hezká věc, ale jiná cenová liga.

Proč se k duchcovským dámám sběratelé vrací

Regionální muzeum v Teplicích ve své výroční zprávě označuje duchcovský porcelán za „stále velmi žádaný sběratelský artikl“. Kdo přesně dnes kupuje artdecové figurky Royal Dux, žádný průzkum nezmapoval. Trh ale naznačuje dvě skupiny: sběratele českého art deca, kteří v těchto figurkách vidí dostupný vstup do meziválečného designu, a antikáře, kteří podobné modely aktivně vyhledávají po celém světě a vracejí je na český a slovenský trh.

Cenová křivka přitom neukazuje bublinu ani strmý růst, spíš stabilní zájem s velkým rozptylem podle stavu, dekoru a datace. Dáma v klobouku stála v aukci 2 600 Kč v roce 2021 i v roce 2024. V září 2024 jiný kus přinesl 4 700 Kč. Antikářské cenovky mezitím drží nad deseti tisíci.

Dívka s kloboukem není jedna soška, ale celá modelová rodina, a její hodnota nestojí na klobouku, ale na tom, co je vyryté na spodku.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec