Past na české seniory u moře: Zdeněk s Ivetou museli z vlastní kapsy vytáhnout 77 tisíc, stačilo jedno koupání u bazénu

Jmenuju se Zdeněk, je mi sedmdesát dva a tohle píšu s manželkou Ivetou u kuchyňského stolu, na kterém leží dvě složenky a výpis z účtu. Tak začínal dnešní dopis od čtenáře, který nám do redakce dorazil. a pokračoval neméně zajímavě. Před třemi měsíci jsme odlétali do Řecka. Dnes víme, že to byla nejdražší úspora našeho života.

Večer u bazénu, který změnil všechno

Byl čtvrtý den dovolené. Po večeři jsme sešli k hotelovému bazénu, Iveta si četla, já plaval. Vylezl jsem z vody a najednou mě bodlo uprostřed hrudníku tak silně, že jsem se musel chytit lehátka. Slabost, studený pot, pocit, jako by mi někdo sedl na srdce. Iveta volala recepci, ti zavolali 166, řeckou záchranku. Sanitka přijela během patnácti minut. Záchranáři pracovali s podezřením na infarkt, napojili mě na monitor a vezli do nejbližší veřejné nemocnice.

Na urgentním příjmu mi udělali EKG, odběry, echo srdce. Infarkt to nebyl. Diagnóza zněla: akutní perikarditida, zánět osrdečníku. Ostrá, píchavá bolest na hrudi, zhoršení vleže, úleva v předklonu.

Pět dní v řecké nemocnici

Zůstal jsem hospitalizovaný pět dní. Veřejná nemocnice, léčba protizánětlivými léky, monitorování. Iveta zatím seděla v hotelu a řešila telefony s Českem. Musím říct, že řecký veřejný systém fungoval, akutní péče ve veřejné nemocnici šla přes EHIC, hospitalizace byla bez přímé platby, sanitka taky. Problém nastal ve chvíli, kdy lékaři řekli: „Jste stabilní, ale letět běžnou linkou nemůžete. Doporučujeme repatriaci se zdravotnickým doprovodem.“

A tam to prasklo. Protože repatriaci do Česka evropský průkaz pojištěnce nekryje. Nehradí ji ani české veřejné zdravotní pojištění. Evropská komise to píše černé na bílém: EHIC není náhradou cestovního pojištění a nepokrývá návrat do domovské země. Totéž potvrzuje i řecký kontaktní bod pro přeshraniční péči, při čerpání péče přes EHIC nevzniká nárok na cestovní, ubytovací ani repatriační náklady. Tečka.

Účet, který přišel po návratu

Převoz se zdravotnickým doprovodem jsme museli zařídit a zaplatit sami. K tomu prodloužený pobyt Ivety v hotelu, spoluúčasti na lécích a několik dalších položek mimo veřejný systém. Dohromady nám po návratu přišlo vyúčtování na 77 tisíc korun. Pro dva důchodce je to částka, kterou splácíme po měsíčních splátkách.

Dnes se cítím líp, léky zabírají a kardiolog říká, že většina pacientů se zotaví během několika týdnů, tak se nemám kabonit. Ale ty složenky na stole mi připomínají jednu jedinou věc: v EU jsme sice doma, ale pojištěni nejsme.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Jana Šrámčíková