Plní si kapsy nevídaným tempem: Lidl i Albert bohatnou na zboží, které tvoří jen 15 % nabídky

Zajdete do supermarketu pro pečivo a mléko a domů si odnesete i kávovar, aku vrtačku nebo powerbanku. Malé oddělení s nepotravinářským zbožím zabírá v regálech jen zlomek místa. Přesto se z něj stal jeden z nejvýnosnějších koutů celého obchodu. U velkých řetězců jako Lidl, Albert nebo Billa dnes takové zboží tvoří kolem deseti až patnácti procent nabídky, a přesto do pokladen přináší mnohonásobně vyšší zisk než regály s běžnými potravinami.

Proč regály plní hračky a nářadí

Vysvětlení se skrývá v maržích. Na základních potravinách si obchody po letech vysoké inflace skoro nevydělají. Mouka, olej nebo vejce putují k pokladně s minimální, u některých položek dokonce zápornou přirážkou, protože nikdo nechce ztratit zákazníka kvůli předražené základní surovině. Nízké marže u běžných potravin doložilo i cenové šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, podle kterého prodávají obchodníci třeba mléko vlastní značky s přirážkou v řádu korun.

Nepotravinářské zboží funguje úplně jinak. Když už zákazník do prodejny dorazí, řetězec mu rád přihodí i něco, na čem si přijde na výrazně vyšší zisk. „Když už k sobě přilákáte zákazníka, […] má smysl mu nabídnout i něco dalšího,“ uvedl pro server E15 Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Právě z toho patnáctiprocentního kousku nabídky teče do kasy nadprůměrný výdělek, kterým řetězce dotují levné potraviny.

Přečtěte si také: Senioři v Česku vůbec neví, že od roku 2026 předčasný důchod má tuhle 1 výhodu. Je škoda to nevyužít

Levněji než ve specializované prodejně

Pro nakupujícího má tahle strategie jednu velmi hmatatelnou výhodu. Zboží, pro které by dřív musel do hobbymarketu nebo do papírnictví, pořídí rovnou u pokladny se svačinou, a často za výrazně nižší cenu. Aku nůžky na větve pod řetězcovou značkou Parkside vyjdou v Lidlu podstatně levněji než srovnatelný značkový model ve specializovaném hobbymarketu, kde ceny za tuhle kategorii začínají o stovky až tisíce korun výš.

Tím se ovšem supermarket mění v přímého soupeře prodejen, které dřív měly daný sortiment jen samy pro sebe. Tlak pociťují hobbymarkety, prodejny elektra i papírnictví. Nejsilněji je znát v době, kdy se sezona překrývá, typicky před začátkem školního roku nebo v zahrádkářské špičce.

Parkside otevřel řetězcům oči

Celý trend rozjel naplno německý Lidl. Své nářadí prodává pod vlastní značkou Parkside napříč Evropou a ta se v žebříčku agentury Euromonitor už za rok 2022 vyšplhala v kutilské kategorii na první příčku podle objemu prodejů. Tím Lidl ostatním ukázal, jak velký potenciál v nepotravinářském zboží dřímá.

Přečtěte si také: Důchodci můžou dostat až 3 600 Kč. Rozhodne se o tom do konce září

Konkurence jde stejným směrem. Nepotravinářský sortiment posiluje Billa i Albert a Lidl dokonce spustil koncept „Lidl světy“, ve kterém tohle zboží roztřídil do samostatných tematických koutů. Ruku v ruce s tím roste i podíl privátních značek řetězců, u nichž mají obchody plnou kontrolu nad cenou i kvalitou.

Malé spotřebiče táhnou, velká elektronika ztrácí

Ne každá kategorie ale roste stejně. Nejlépe se vede malým domácím spotřebičům. Jejich prodej loni podle Svazu obchodu a NielsenIQ vyskočil meziročně o osm procent, zatímco velká elektronika a velké spotřebiče byly o necelá tři procenta v mínusu.

Důvod je prostý. Toustovač nebo ruční mixér si člověk hodí do košíku spontánně, kdežto o pračce nebo televizi přemýšlí déle a jde si pro ni jinam. Řetězce proto sázejí právě na drobné, impulzivní nákupy, které se dobře prodávají mimochodem při běžném nákupu jídla.

Přečtěte si také: Babišova otočka dopadne i na voliče ANO: Nové daně zasáhnou 3 oblasti, o kterých se před volbami mlčelo

Co z toho má zákazník

Nakupující tak získává pohodlí a nízkou cenu na jednom místě. Co u řetězce většinou nedostane, na to sázejí specializovaní prodejci:

• odborné poradenství,
• širší výběr modelů,
• záruční servis.

U jednoduchého sendvičovače to řešit nemusí, u dražší elektroniky se ale vyplatí zvážit, kde nákup opravdu dává smysl.

Jisté je, že výhodně naceněné nepotravinářské zboží i privátní značky, které dnes tvoří kolem 28 procent tržeb obchodů, budou v regálech přibývat. Malé oddělení s hračkami a nářadím se totiž stalo tím, co řetězcům reálně vydělává.

Přečtěte si také: Schillerová řekla 300 korun, Juchelka pak přiznal něco jiného. O kolik si důchodci nakonec polepší?

Zdroje: https://www.denik.cz/ekonomika/cesi-nejvic-nakupovali-v-lidlu-retezec-uspel-diky-privatnim-znackam/, https://www.zboziaprodej.cz/2025/10/23/socr-cr-a-nielseniq-privatni-znacky-se-meni-spotrebitele-maji-pozitivni-naladu/, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-cesi-jdou-po-cene-a-znacky-jsou-jim-lhostejne-retezce-to-podporuji-232336, https://www.hrot24.cz/clanek/privatni-znacky-cesko-trend-prilezitost-trh-HGSFg, https://www.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/lidl-i-albert-nasly-novy-zlaty-dul-retezcum-vydelava-nasobne-vic-nez-prodej-potravin-1435473