Pokuta 100 tisíc korun za svedenou dešťovku: Úřady pustí do kanálu kouř, a když vyleze ze střechy, máte problém

Představte si, že se jednoho rána po vaší ulici projdou úředníci a z okapových svodů několika domů začne stoupat bílý kouř. Pouštějí ho tam schválně. Je to jednoduchá zkouška, která během pár minut ukáže, kdo má okapy protiprávně napojené na splaškovou kanalizaci. A následky bývají nepříjemné.

Kouř ze střechy prozradí černou přípojku

Metodě, kterou úřady a provozovatelé kanalizací nasazují stále častěji, se říká kouřová zkouška. Princip je jednoduchý. Technici připojí k veřejné stoce výkonný ventilátor a jemně jím do potrubí naženou neškodnou testovací mlhu. Ta se rozlije celou sítí a míří k prvnímu místu, kudy může uniknout.

U domu, jehož okapy putují načerno do splašků, se mlha za chvíli prozradí sama. Prosákne nahoře ve svodech u střechy, nebo probublá vpustí na dvoře. Pro úředníka je to jasný a snadno zdokumentovatelný důkaz. Zkouška probíhá plošně po celých ulicích a najde i staré přípojky z dob předchozích majitelů, o kterých dnešní vlastník mnohdy vůbec neví. V některých obcích takto prošli kanalizaci dům od domu a našli desítky nepovolených napojení.

Přečtěte si také: Senioři v Česku vůbec neví, že od roku 2026 předčasný důchod má tuhle 1 výhodu. Je škoda to nevyužít

Za černou přípojku hrozí až sto tisíc korun

Když kontrola nelegální napojení prokáže, přichází sankce. Podle § 32 zákona o vodovodech a kanalizacích hrozí běžnému majiteli domu, tedy fyzické osobě, pokuta až 100 000 korun (podle znění zákona účinného v roce 2026). Stejná horní hranice platí i pro firmy, které dešťovku svedou načerno. Vyšší pokuty zákon vyhrazuje spíš provozovatelům kanalizací za jiná, závažnější provinění.

Pokuta ale nebývá jediný účet. K ní se obvykle přidá platba za roky zpátky, protože provozovatel dodatečně vyfakturuje stočné za všechnu srážkovou vodu, která načerno odtekla do kanalizace.

Nejdřív vsakování, kanál až jako poslední možnost

Rozhodnout se pro nejlacinější nebo nejméně byrokratické řešení bohužel nejde. Zákon má v téhle věci jasně dané schodiště priorit a majitel po něm musí jít odshora:

Přečtěte si také: Důchodci můžou dostat až 3 600 Kč. Rozhodne se o tom do konce září

1. Vsakování vody přímo na pozemku, kam spadla, stojí vždy na prvním místě. Bez posudku od hydrogeologa, který změří, kolik vody parcela pojme a jak vysoko sahá spodní voda, ale úřad tuhle variantu neuzná.
2. Oddělená dešťová kanalizace nebo vodní tok jsou druhá volba, ke které se smí sáhnout teprve tehdy, když posudek vsakování na pozemku vyloučí.
3. Jednotná kanalizace je úplně poslední varianta, a to jen tam, kde oddělený systém chybí, a jen v regulované podobě.

Míchat srážkovou vodu se splaškovou bez povolení nesmíte.

Problém u kolaudace i hypotéky

Nepovolené nakládání s dešťovkou se umí vymstít i jinak než pokutou. U novostaveb a rekonstrukcí hraje roli, jestli skutečné provedení sedí s projektem hospodaření s dešťovou vodou, který úřad schválil. Když se rozchází, stavební úřad může odmítnout vydat souhlas s užíváním stavby.

Zamítnutá kolaudace pak zkomplikuje nejen samotné bydlení, ale i čerpání hypotečního úvěru. Z jednoho přehmatu na střeše se rázem stává překážka, která dokáže zablokovat celé stěhování do nového.

Přečtěte si také: Babišova otočka dopadne i na voliče ANO: Nové daně zasáhnou 3 oblasti, o kterých se před volbami mlčelo

Když voda teče k sousedovi

Dešťová voda bývá i zdrojem vleklých sousedských sporů. Za všechno, co spadne na jeho střechu i vydlážděné plochy, ručí každý majitel sám a musí to zvládnout tak, aby okolním pozemkům nedělal potíže. Poddimenzovaný vsak, nebo takový, který někdo naschvál nasměruje k plotu, dokáže sousedovi rozmáčet základy stavby i spláchnout hlínu ze zahrady.

Za takovou škodu odpovídá ten, z jehož pozemku voda přitekla. Občanský zákoník počítá s tím, že voda z výš ležícího pozemku steče samospádem dolů a spodní soused ji musí nechat protéct. Vysvahovat si pozemek schválně do polohy, kdy odtok míří na cizí parcelu, ovšem zákon nedovolí. Kdo chce vodu k sousedovi posílat záměrně, potřebuje k tomu právní oporu, typicky služebnost okapu zapsanou jako věcné břemeno. Bez vzájemné dohody končí takové případy nezřídka u soudu.

Zdroje: https://arws.cz/novinky-v-arrows/nakladani-s-destovymi-vodami, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-274, https://kolinsky.denik.cz/zpravy_region/kourove-zkousky-odhalily-desitky-nelegalnich-napojeni-20160209.html, https://voda.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisy-voda-kanalizace/3757-srazkove-vody-a-zakon-o-vodovodech-a-kanalizacich, https://www.tiscali.cz/urady-zacaly-pokutovat-nelegalni-napojeni-destove-vody-do-kanalizace-vyuzivaji-kourovou-metodu-749328

Přečtěte si také: Schillerová řekla 300 korun, Juchelka pak přiznal něco jiného. O kolik si důchodci nakonec polepší?