Populistický evergreen SPD: Migrační strašák bohužel stále funguje. Působí ale čím dál směšněji

Málokomu se v české politice podařilo tak dlouho žít z jednoho jediného tématu a tak důsledně ignorovat vlastní čísla. SPD provozuje migrační strašák od roku 2018, tehdy útočila na globální pakt, Radim Fiala psal o „desítkách tisíc afrických migrantů“ a strana se hrdě hlásila k ose Salvini–Le Pen–Wilders. V roce 2025 jen přepnula starý narativ na nový evropský pakt. Slova se změnila minimálně, fakta vůbec. A právě v tom je problém: dnes už existují konkrétní právní texty, konkrétní čísla a konkrétní soudní výrok, které ten plakátový svět rozebírají na součástky.

Plakát versus soudní síň

Obvodní soud pro Prahu 1 v červnu 2026 uložil SPD peněžitý trest tři miliony korun za předvolební plakáty. Na jednom z nich tmavší muži drželi zakrvácený nůž vedle sloganu „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“. Na dalším dva romští chlapci s cigaretami a textem „Říkají, ať chodíme do školy, ale naši to maj’ na háku…“. Soudkyně Ivana Tichá v ústním odůvodnění podle Seznam Zprávy konstatovala, že kampaň stavěla tyto skupiny do rámce „oni a my“.

SPD oznámila odvolání. Tři miliony korun přitom představují zhruba 6,8 % jejích ročních výnosů; v roce 2024 strana vykázala příjmy 44,4 milionu korun a ztrátu přes 17 milionů. Pokuta tedy není likvidační, ale je precedentní. Poprvé soud řekl: za kampaňovou zkratku, která etnizuje a dehumanizuje, zaplatíte. A to je signál, který žádné odvolání úplně nesmaže.

Třicet tisíc pro celou EU, nula pro Česko

Jádro strašáku SPD stojí na jednom triku: vzít unijní agregát a prodat ho jako český závazek. Na podzim 2024 strana ve svém politickém usnesení tvrdila, že v rámci „povinné solidarity“ budou muset členské státy přijmout „až desítky tisíc migrantů na své území“. Radim Fiala ve Sněmovně v červnu 2025 mluvil o „30 000 nelegálních migrantů ročně“ a o částce 20 000 eur za každého nepřemístěného.

Co říká skutečný právní text? Nařízení EU 2024/1351 stanoví unijní minimum 30 000 relokací nebo 600 milionů eur ročně pro celou sedmadvacítku. Referenční klíč se počítá podle vzorce 50 % populace a 50 % HDP. Český podíl z toho činí 2,1358 %. V přepočtu: přibližně 449 relokací, nebo necelých 9 milionů eur. Ne desítky tisíc. Stovky, nebo finanční ekvivalent.

A teď klíčový detail, který SPD systematicky vynechává. Pro první solidaritní cyklus roku 2026 Rada EU v prosinci 2025 schválila ještě nižší referenci: 21 000 relokací nebo 420 milionů eur. Česko bylo zařazeno mezi státy ve „významné migrační situaci“ kvůli zátěži spojené s ukrajinskou uprchlickou vlnou. Výsledek? Česká upravená kontribuce pro rok 2026 je nula. Doslova. Nula relokací, nula eur. Ministerstvo vnitra přitom už 12. listopadu 2025 aktivně požádalo Evropskou komisi o úplné osvobození od příspěvků, a uspělo.

Jinými slovy: vláda vyjednávala, zatímco SPD plakátovala.

Proč to přesto funguje

Bylo by pohodlné říct, že kdo věří plakátu se zakrváceným nožem, si za to může sám. Jenže tak jednoduché to není. Polovina české veřejnosti v roce 2025 podle CVVM považovala nově příchozí cizince za problém pro Česko jako celek. Studie STEM z roku 2024 ukazuje výrazně vyšší nespokojenost s porevolučním vývojem u lidí z hůře zajištěných domácností a s nižším vzděláním, právě tam, kde emotivní rámec bezpečí a identity přebíjí přesné právní parametry.

SPD nežije z faktů o migraci. Žije z obecného pocitu ztráty kontroly a z odporu k establishmentu. Migrace je jen nejsnáze vizualizovatelná nádoba, do které se ten pocit vejde. Proto „desítky tisíc“ fungují lépe než „449 relokací podle klíče 50/50″; první věta vyvolá strach, druhá vyžaduje kalkulačku.

A právě proto je důležité tu kalkulačku vytáhnout. K 31. březnu 2026 žilo v Česku přes 1,12 milionu cizinců, tedy 10,3 % populace. Více než polovinu z nich tvoří Ukrajinci. Afričtí migranti, kteří dominují plakátům SPD, jsou v české statistice marginální skupinou. Strašák operuje s obrazem, který neodpovídá struktuře skutečné migrace do Česka.

Co SPD záměrně neříká

Existuje ještě jedna rovina, kterou SPD důsledně obchází. Evropská unie od roku 2024 oficiálně řadí instrumentalizaci migrace mezi hybridní nástroje Ruska a Běloruska. Rada EU v říjnu 2024 vydala prohlášení o pokračujících hybridních aktivitách Moskvy, Evropská komise v prosinci téhož roku přijala zvláštní komunikaci proti takzvané weaponizaci migrace.

SPD převádí celý migrační konflikt na osu Brusel–migrant–český volič. Tím vytěsňuje bezpečnostní rozměr, v němž je Rusko jedním z aktérů problému. Pro stranu, která se ráda prezentuje jako obránce národní bezpečnosti, je to pozoruhodná slepá skvrna. Nebo spíš záměrná volba, protože pojmenovat ruskou roli v migrační krizi by znamenalo narušit jiný pilíř stranické identity.

Evergreen s prošlou záruční dobou

SPD funguje tam, kde stačí pocit obležení. Selhává tam, kde musí místo plakátu ukázat tabulku. Roky to nevadilo, protože hypotetickou hrozbu nebylo čím ověřit. Teď už ale existuje přijaté nařízení, první solidaritní pool, český záznam v něm, a soudní výrok nad kampaní, která místo argumentu nabídla zakrvácený nůž.

Tříprocentní pokuta z ročních výnosů SPD nezastaví. Ale nula v kolonce české kontribuce pro rok 2026 by měla zastavit každého, kdo se chystá uvěřit příštímu plakátu.

Zdroj: Pohled-IN

Autor: Radek Procházka