Psycholog varoval před natáčením dětí na sítě. Ornella Koktová je po drsné aféře přesto vystavuje na Instagramu dál

Většina lidí se bezděčně chlubí svými ratolestmi nebo vnoučaty na sociálních sítích. Ale momentálně u veřejnosti rezonuje trochu jiné „chlubení“. Koncem dubna se na YouTube kanálu Ornelly Koktové znovu objevilo přibližně minutové video z roku 2022. Josef Kokta na něm vulgárně křičí na děti kvůli rozlité vodě: „Běžte do p**e, kdo to udělal?“ nebo „Je to č**ák“ patří mezi mírnější z citovaných výroků. Kokta pravost záběrů uznal, omluvil se a řekl, že mu „vytekly nervy“. Aféra rozvířila debatu o tom, co se děje za zavřenými dveřmi rodiny, která svůj život systematicky prodává na sociálních sítích. Jenže skutečný problém neleží v jednom výbuchu jednoho otce. Leží v tom, co se děje potom, a co se nezměnilo.

Co přesně řekl psycholog Beer

Jan Beer, psychoterapeut vedený v adresáři České psychoterapeutické společnosti a specialista na dětskou terapii, v rozhovoru pro eXtra.cz formuloval problém ostře. U rodiče, který zároveň natáčí obsah, se podle něj „míchají dvě role, role rodiče a role producenta“. A to není dobře. Rodič má upřednostnit zájem dítěte, ne „hypotéky“ nebo „konto“.

Beer konkrétně varoval před:

• kyberšikanou – starší syn Quentin už jí podle médií čelil dříve,
• šikanou ve škole – spolužáci vidí, co rodiče zveřejní,
• dlouhodobými psychickými následky – traumata nesená do dospělosti,
• ztrátou kontroly nad digitální stopou – dítě nemůže dát informovaný souhlas s tím, co o něm koluje.

Propůjčování dětí do kontroverzních projektů označil za „krajně nebezpečné“ pro jejich vývoj. Nejde přitom o ojedinělý hlas. Policie ČR ve vlastním projektu „Nebudujte svému dítěti digitální stopu“ výslovně píše, že veřejné profily nejsou vhodné pro sdílení obsahu s dětmi a rodiče nemají uvádět celé jméno, datum narození, školu ani lokalitu. UNICEF upozorňuje na obsah, který může být pro dítě ponižující nyní i později. A výzkumný preprint z roku 2024 zaměřený na TikTok doložil nevhodné komentáře a kontaktní nabídky pod videi s nezletilými.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Po skandálu se nezměnilo nic

Tady je jádro věci. Podle rešerše eXtra.cz z 19. května 2026 se děti Ornelly Koktové po aféře objevily v dalších instagramových příspěvcích i Stories: záběry z pouti, Den matek, běžné rodinné výstupy. Současně Koktová avizovala pokračování placeného projektu Ornella Life. Ten projekt přitom stojí za pozornost. Spuštěný v únoru, nabízí 10 epizod a 20 bonusů za 3,99 EUR. Oficiální popis ho prezentuje jako sondu do života ženy, která řeší i „každodenní starosti s dětmi“. Podle mediální reflexe po aféře byla první řada „o dětech skoro komplet“. Nejde tedy o rodinné momentky sdílené z nadšení. Jde o systematicky balený a prodávaný obsah, v němž jsou nezletilé děti opakovaně se vracející linkou.

Přímé veřejné vysvětlení typu „proto to dělám dál“ se nám dohledat nepodařilo. Ve veřejných reakcích Koktová rámuje kauzu hlavně jako lynč rodiny a oživování „čtyři roky staré, vyřešené a omluvené věci“. To ukazuje spíš obranné nastavení „útok na nás“ než otevřené přijetí debaty o digitálním soukromí dětí. Ekonomická motivace je v modelu obsahu objektivně přítomná, i když ji nelze označit za jediný důvod.

Zdroj fotografie: Nextfoto

OSPOD šetří, ale sám nezakáže nic

Blesk.cz v polovině května potvrdil, že případ prošetřuje OSPOD Praha 6. Vedoucí oddělení Dagmar Šobíšková uvedla, že mají zhruba měsíc na vyhodnocení. Důležité je rozumět tomu, co OSPOD může a co ne. Může s dítětem mluvit, navštívit ho v místě bydliště, sbírat podklady. Nemůže ale dítě odebrat ani vydat „zákaz natáčení“. Zásadní zásah, včetně omezení rodičovské odpovědnosti, může učinit pouze soud, a to pokud to vyžaduje zájem dítěte. Nenašli jsme veřejně doložený český precedent, kde by soud omezil rodičovskou odpovědnost přímo kvůli vystavování dětí na sociálních sítích. Pokud by k němu ale někdy došlo, případ Koktových by mohl být katalyzátorem.

Debata, která přesahuje jednu rodinu

Kauza Koktových se stala zrcadlem širšího problému. Deník N z ní udělal komentář o českém rodičovství v době sociálních sítí a výslovně napsal, že vystavovat děti na sítích se v Česku stále „pořád může“. Do DVTV přišla herečka Veronika Arichteva, označila chování k dětem za „úplně za hranou“ a přidala vlastní sebekritiku za dřívější ukazování syna na Instagramu. Studie publikovaná v časopise Social Media + Society v roce 2024 označuje všechny formy takzvaného sharentingu za potenciálně škodlivé. Nejde jen o extrémní případy. Jde o každodenní praxi tisíců rodičů, kteří budují svým dětem digitální stopu dřív, než se naučí číst.

Zdroj: VIPživot.cz

Autor: Ema Richterová