Richard Genzer utekl z města na hausbót. Bydlení na vodě vyžaduje drsnou údržbu a není pro každého

Někdejší tanečník Richard Genzer je poněkud svérázný a stejně roiginální je i jeho soukormý přístav. VIP život zaznamenal, že své bydlení popsal jednoduše: na hausbótu je to „jako na chalupě“, malý prostor mu nevadí a byt v centru Prahy ho dusil. A později se nechal slyšet, že je na vodě prý „o dost klidnější“. Žádný dramatický útěk před skandálem, žádný zlom přes noc. Spíš postupná změna rytmu u člověka, který zjistil, že mu víc vyhovuje hladina Vltavy než chodník v Dejvicích. Jenže za tím klidem stojí provozní realita, kterou si většina lidí s hausbótem nespojí.

Od snu k exekuci a zpátky

Genzerův vztah k bydlení na vodě není záležitost posledních měsíců. Už v lednu 2022 v Show Jana Krause popisoval svou původní vizi: plovoucí dům o rozloze 165 metrů čtverečních přímo na Vltavě. Projekt ztroskotal. Firma, které zaplatil, skončila v exekuci a Genzer přišel o miliony. Většinu lidí by to od celého nápadu odradilo. Jeho ne. Místo toho zmenšil měřítko, přizpůsobil očekávání a na vodu se dostal jinou cestou. Ve veřejných zdrojích se jako jeho vysněná lokalita opakovaně objevují pražské Holešovice, ale mluví i o marině na Labi, kde se podílí na pronájmu plovoucích domků. Voda pro něj přestala být jen osobní únik, posunula se i do byznysu.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Richard Genzer (@richardgenzer)

Co je na hausbótu vlastně tak drsného

Genzer sám říká, že „je okolo toho docela dost práce“. Formulace je diplomatická. Realita je konkrétnější. Hausbót v českém právu není dům, byt ani chata. Je to plovoucí zařízení podle zákona o vnitrozemské plavbě, a tomu odpovídá i režim jeho provozu. Majitel řeší věci, které člověk v paneláku nebo v novostavbě nikdy nepozná:

• Voda a odpad – pitnou i užitkovou vodu je třeba filtrovat a ohřívat bojlerem; odpadní jímka o objemu kolem 5 m³ vyžaduje pravidelné odčerpávání.
• Vlhkost – plovoucí trup znamená permanentní boj s kondenzací. Klimatizace a odvlhčovače běží v létě i v zimě.
• Topení a elektro – kombinace 12V a 230V instalace, často doplněná fotovoltaikou. Žádná centrální teplárna, žádný společný kotel.
• Trup a servis – pravidelná údržba ponořených částí, kontrola izolace, antikorozní nátěry.
• Technická způsobilost – plovoucí zařízení musí mít platné osvědčení; po větších úpravách přichází nová kontrola. Vyhláška počítá s platností osvědčení až deset let, ale průběžný servis je nevyhnutelný.
• Kotviště – bez smlouvy s marinou nebo přístavem nemáte kde stát. A marina diktuje pravidla, přístup i cenu.

Každá z těchto položek sama o sobě není katastrofa. Dohromady ale tvoří provozní režim, který se víc podobá správě technického objektu než bydlení v bytě s hezčím výhledem.

Kolik stojí plovoucí alternativa

Představa, že hausbót je levná cesta k pražskému bydlení, naráží na čísla. Aktuální nabídky ukazují obrovský rozptyl:

Pro srovnání: Deloitte ve druhém čtvrtletí 2025 uvádí průměrnou nabídkovou cenu nových bytů v Praze 169 300 Kč za metr čtvereční, v Praze 7 dokonce 213 700 Kč/m². Nový hausbót o 96 metrech vychází na zhruba 152 tisíc za metr, opticky levněji. Jenže k tomu připočtěte kotevné, servis, pojištění a fakt, že hausbót nemá katastrální list a jeho hodnota se neřídí logikou nemovitostního trhu. Vstupní cena může být nižší. Celkové náklady za životní cyklus už tak jednoznačné nejsou.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Proč to není pro každého, a proč to Genzerovi sedí

Hlavní bariéry bydlení na vodě nejsou finanční. Jsou mentální a provozní. Menší prostor. Závislost na marině. Citlivost na počasí, vysoká voda, mráz, vlhké léto. Nutnost řešit věci, které v bytě za vás řeší správce domu nebo SVJ. A hlavně ochota přijmout, že bydlíte na technickém zařízení, ne v domě. Genzerovi to zjevně vyhovuje. Po těžkém úrazu na moři u Kapverd na vodu nezanevřel, naopak. Covidové období strávené na hausbótu popsal jako návrat k sobě. S Lindou Finkovou přes deset let nesdílel domácnost a po formálním rozvodu v lednu 2023 žije po svém, ryby, slunce, čištění lodi, občas výlet na náplavku. Není to útěk z města. Je to jiný způsob, jak v něm zůstat, jen pár metrů od břehu, ale v úplně jiném režimu.

Zdroj: VIPživot.cz

Autor: Ema Richterová