Rusko modernizuje střelu Ch-101, stala se „neviditelnou“. Má nový nátěr a systém, který automaticky mate radary PVO

Slovo „neviditelná“ zní jako sci-fi. Jenže ve vojenském světě neexistuje střela, kterou by radar nedokázal zachytit vůbec. Existují ale střely, které radar zachytí pozdě, a právě o to Rusku jde. Plukovník Oleksandr Zaruba ze Státního vědeckovýzkumného institutu Ukrajiny v červnovém briefingu popsal, co se s řízenou střelou Ch-101 stalo od začátku plnohodnotné invaze: aktualizovaný radaroabsorbující povrch trupu, palubní komplex klamných cílů a téměř zdvojnásobená bojová hlavice. Žádná z těchto úprav nedělá ze střely ducha. Dohromady ale dělají z obrany proti ní dražší a nervóznější záležitost.

Co vlastně znamená stealth u střely

Americké letectvo u svých stealth letounů otevřeně říká: „Nejsou neviditelné, ale velmi obtížně detekovatelné, sledovatelné a zaměřitelné.“ Stejný princip platí pro jakoukoli platformu se sníženou radarovou odraznou plochou (anglicky radar cross-section). Radar vysílá elektromagnetické vlny, ty se od cíle odrážejí zpět a přijímač z odrazu vyčte polohu, rychlost i směr. Čím menší odraz se vrátí, tím později radar cíl spolehlivě zachytí a tím kratší okno zbývá obsluze protivzdušné obrany na rozhodnutí a výstřel.

U bombardéru B-2 je nízká zjistitelnost výsledkem celého návrhu, od tvaru draku přes skryté motory až po interní výzbroj. U Ch-101 jde o dílčí stealth schopnost: střela už od počátku létá nízko nad terénem, má kompozitový trup a nyní k tomu přibyl aktualizovaný radaroabsorbující povrch. Přesné chemické složení nátěru zveřejněno nebylo. Princip je ale známý: speciální materiál část dopadající radarové energie pohltí a část rozptýlí tak, že se k přijímači vrátí slabší echo. Výsledek: kratší vzdálenost záchytu a nižší pravděpodobnost úspěšného zásahu. Ne nemožnost zásahu.

Klamné cíle a rušení: druhá vrstva ochrany

Snížená odrazná plocha je jen polovina příběhu. Podle ukrajinského ministerstva obrany prošla Ch-101 od roku 2022 čtyřmi hlavními vlnami modernizace a jednou z nejpodstatnějších je palubní ochranný komplex. Ten má dvě složky. Aktivní kanál generuje elektronické imitace a ruší radary pozemní protivzdušné obrany i naváděcí hlavice protiletadlových střel. Pasivní kanál automaticky vypouští tepelné klamné cíle a dipólové odražeče (takzvaný chaff) ve chvíli, kdy střelu ozáří radar nebo se přiblíží k cíli.

Praktický efekt: radar a interceptor mohou vidět více signatur najednou, případně se rozbije přesnost navedení. Už v únoru 2023 analytici serveru Defence Express popisovali nově nalezené moduly pastí na troskách čerstvě vyrobených kusů Ch-101. Červnový briefing plukovníka Zaruby tedy není odhalení z ničeho nic, je to další potvrzená vrstva evoluce, která probíhá kontinuálně.

Těžší hlavice, kratší dolet

K průniku obranou přibyla i hrubší síla. Zaruba uvedl, že bojová část narostla zhruba z 450 na asi 800 kilogramů. Rusko obětovalo část palivového objemu a doletovou rezervu výměnou za vyšší ničivost, k zásahu cílů na Ukrajině tak dlouhý dolet nepotřebuje. CSIS uvádí současný dolet kolem 2 500 až 2 800 kilometrů, což na operační vzdálenosti bohatě stačí.

Modernizované verze navíc mohou nést tándemovou hlavici: druhá část se oddělí nebo odpálí 100 až 200 metrů od cíle, čímž roste plošný účinek. U kazetových variant ukrajinské ministerstvo popisuje submunici se zirkoniovými prvky podporujícími požáry. Co to znamená v praxi, ukázal 14. květen 2026. Střela Ch-101, podle Zelenského vyrobená ve druhém čtvrtletí téhož roku, zasáhla obytný dům v kyjevském Darnyckém obvodu. Bilance: 24 mrtvých civilistů. Zaruba zároveň odhaduje produkci na 40 až 50 kusů měsíčně, přičemž při posledních úderech létaly střely staré jen několik týdnů.

Obrana funguje, ale je pod tlakem

Modernizace Ch-101 neznamená, že střelu nelze sestřelit. Ukrajinské ministerstvo obrany uvádí 88% úspěšnost proti třídě Ch-101/Ch-55/Ch-555 od začátku roku 2026. Ministr Fedorov v květnu mluvil o téměř 80 % proti střelám s plochou dráhou letu obecně. Jenže květnová celková raketová úspěšnost včetně balistických typů klesla na 53 %, protože masové salvy kombinující různé třídy střel a drony saturují obranu a nutí ji k bolestivým prioritám.

Na ukrajinské straně operuje minimálně devět systémů IRIS-T určených i proti řízeným střelám s plochou dráhou letu, systémy Patriot s raketami PAC-3 pak hrají klíčovou roli hlavně proti balistickým a hypersonickým hrozbám typu Iskander či Kinžal. Logika obrany stojí na vrstvách: kombinace senzorů, velení a palby na různých vzdálenostech a výškách. Žádný jeden „zázračný“ systém neexistuje.

Co to znamená pro Česko a NATO

Dolet kolem 2 500 kilometrů teoreticky pokrývá i střední Evropu. Proti členské zemi NATO by ale nešlo o izolovaný problém jedné střely, nýbrž o scénář aliančního konfliktu, kde se aktivuje integrovaná protivzdušná a protiraketová obrana NATINAMDS. Česká republika je do ní přímo zapojená: radary MADR jsou součástí aliančního radiolokačního pokrytí, 25. protiletadlový raketový pluk ve Strakonicích přechází na systémy SPYDER schopné ničit i střely s plochou dráhou letu a ve výzbroji zůstávají i prostředky RBS-70. Nejde o odpověď šitou na Ch-101 konkrétně, ale o přípravu na celou třídu hrozeb.

Modernizovaná Ch-101 není zázračná zbraň, která prolamuje obranu bez odporu. Je to ale střela, která obránci systematicky ukrajuje z reakčního okna, a každý kus, který přece jen proletí, teď nese téměř dvojnásobnou ničivou sílu.

Zdroj: ArmádníZpravodaj.cz

Autor: Oto Dufek