Sifonová láhev stála v každé socialistické domácnosti. Dnes za 1 kousek dají sběratelé i 5 000 Kč

Skleněná baňka schovaná v drátěném koši, kterou většina lidí zná z chalupy nebo z kredence po prarodičích. Léta jen zabírala místo a brala se jako starý krám, co akorát překáží. Najednou ale o tyhle lahve stojí sběratelé i lidé, kteří si potrpí na poctivé retro. A za některé kousky jsou ochotní dát víc, než byste čekali.

Proč o staré sifony najednou stojí tolik lidí

Důvodů je hned několik a móda je jen jeden z nich. Velká část sifonů za ta léta skončila v koši nebo se rozbila, takže dochovaných kusů zase tolik nezbylo. A čím vzácnější věc, tím víc po ní lidé jdou.

K tomu se přidala vlna nostalgie a chuť vrátit se k materiálům, které něco vydrží. Po letech, kdy domácnostem kraloval plast, působí sklo a kov na poličce nebo na kuchyňské lince překvapivě svěže. Sifon navíc vždycky k něčemu sloužil, a právě tu autentičnost na něm sběratelé oceňují.

Přečtěte si také: Vyhlašujeme nejlepší český oběd roku 2026. Stojí kolem 50 Kč a porazil svíčkovou i guláš

Svou roli hraje i vzhled. Pevné sklo, drátěný koš a robustní hlavice s mechanikou na oxid uhličitý tvoří celek, který vypadá dobře i po desítkách let. Pro spoustu lidí je to malá ukázka průmyslového designu své doby.

Kolik dnes sběratelé skutečně zaplatí

Tady se cena rozjíždí pěkně do šířky a hodně záleží na tom, co přesně doma máte. Obyčejné hliníkové modely ze sedmdesátých a osmdesátých let se dají pořídit v řádu stovek korun a nikoho nepřekvapí.

Jinak je to u zachovalých skleněných lahví s původním opletením. Kompletní a nepoškozený kus běžně mění majitele za několik tisíc korun. A když narazíte na opravdovou raritu ve výborném stavu, cena se přehoupne i přes pět tisíc. Pro srovnání, kdysi se taková láhev pořizovala jen za padesát až sto korun.

Přečtěte si také: Začali jsme zalévat rajčata touhle obyčejnou tekutinou a nevěřili jsme očím. Loni jsme nestíhali rozdávat sousedům

Cenová pásma podle typu kusu shrnuje následující tabulka:

Podle čeho poznáte cenný originál

Laik bohužel běžný kus od vzácného často nerozezná. Rozdíly se ale dají najít, když víte, kam koukat.

Při hodnocení vlastního kousku se vyplatí jít po několika vodítkách:

Přečtěte si také: Tahle 1 buchta se pekla za Rakouska-Uherska v každé chalupě a všem chutnala. Dnes ji neumí připravit ani 3 z 10 Čechů

• nejvíc napoví hlavice a opletení, protože funkční původní mechanika bez rzi a prasklin drží cenu vysoko, kdežto svépomocné opravy, přelakování či vyměněné díly ji stahují dolů,
• u skla sledujte tloušťku a odstín, protože silnější stěna a lehce nazelenalé sklo, případně barevné provedení třeba v kouřové nebo modré, ukazují na starší výrobu,
• ražba nebo značka na spodku láhve či na hlavici prozradí dílnu a přibližné stáří, přičemž kusy od známějších podniků mají u sběratelů navrch.

Sběratelé navíc obvykle ocení nedotčený, lety získaný povrch víc než kus, který někdo teprve nedávno vyleštil.

Od lékáren po socialistické kredence

Cesta sifonu do našich kuchyní byla pěkně dlouhá. Perlivá voda se zpočátku brala málem jako lék a v lékárnách se prodávala jako zdravá novinka. Teprve později se z ní stalo běžné osvěžení, které čepovaly hospody i krámky s koloniálním zbožím.

Přečtěte si také: Skončete s drahými utěrkami z obchodu. Češi přecházejí na 1 řešení za 100 Kč, které se pere 5 let a nepáchne

Princip, kdy dutá vývrtka v uzávěru řízeně uvolňuje sycený obsah, si nechala patentovat dvojice francouzských vynálezců už roku 1829. Charakteristický drátěný koš měl přitom svůj praktický důvod. Sklo bylo pod tlakem a opletení ho mělo udržet pohromadě, kdyby povolilo a hrozil výbuch.

U nás se sifony naplno rozšířily v šedesátých až osmdesátých letech a patřily k symbolům doby. Patřily i k rekvizitám tehdejších filmových komedií, od Postřižin po Pelíšky. Vyráběly se i u nás. Kovové z eloxovaného hliníku dodával podnik Sandrik, skleněné opletené pletivem družstvo Kovočas v Děčíně. Tuzemská výroba nakonec skončila v roce 2005.

Co dělat, když doma na sifon narazíte

Pokud na takovou láhev narazíte na půdě nebo ve sklepě, nezbavujte se jí zbrkle. Vyplatí se nejdřív zjistit výrobce a přibližné stáří. Pomůžou aukční portály a sběratelská fóra, kde lidé sdílejí zkušenosti i ceny.

Přečtěte si také: Připravila jsem tenhle citronový cheesecake ve sklenici a hosté nevěřili, že je bez pečení. Vypadá jako z cukrárny a je hotový za pár minut

Když si nejste jistí, nechte kus odhadnout u starožitníka nebo v aukční síni. Posouzení bývá často zdarma a aspoň získáte představu, jestli vám doma roky leží jen nostalgická vzpomínka, nebo kousek, který má pro sběratele reálnou cenu.

Zdroje: Autorský text, https://www.umimeporadit.cz/kdo-ma-doma-tento-stary-typ-sifonove-lahve-v-kovove-sitce-drzi-v-ruce-poklad-sberatele-za-ne-dnes-plati-tisice, https://www.nespechej.cz/clanky/vzpominate-na-sifon-drive-samozrejmost-dnes-sberatelsky-klenot-20251125-5678.html, https://www.toprecepty.cz/clanky/10249-pribeh-sifonove-lahve-z-lekaren-na-jidelni-stoly-aneb-jak-se-perliva-voda-stala-soucasti-kazdodenniho-zivota/, https://cs.wikipedia.org/wiki/Sifonov%C3%A1_l%C3%A1hev, https://casprobydleni.cz/domacnost/mate-ve-spizi-tuhle-starou-sifonovou-lahev-jeji-cena-mezi-milovniky-designu-raketove-vzrostla/adelastolova/, https://www.tvguru.cz/sifonova-lahev-starozitnost/